Kážou lékaři vodu a pijí víno?

Mezi vystavovateli z řad farmaceutických< firem a dalších organizací, kteří se minulý týden zúčastnili XV. výročního sjezdu České farmaceutické společnosti v Brně, zaujal stánek s názvem „Kdo káže vodu a pije víno“. Jednalo se o aktivitu prof. MUDr. Jindřicha Špinara, CSc., a jeho mladých kolegů MUDr. Viktora Musila, MUDr. Ondřeje Ludky, Ph.D., a MUDr. Zbyňka Pozdíška, kteří iniciovali provedení prospektivní studie zjišťující výskyt hypertenze, diabetu, metabolického syndromu a celkového kardiovaskulárního rizika u zdravotníků, již se léčbou těchto chorob přímo zabývají – tedy lékařů a sester pracujících v oblasti kardiologie, interny a preventivního lékařství. Studie je podporována Českou kardiologickou společností a pokud se jejím autorům podaří splnit původní záměr zařadit do studie alespoň 1 000 osob, bude se jednat o ojedinělý výzkum i v mezinárodním měřítku. „Osobám, které dají souhlas s účastí ve studii, bude provedeno vyšetření koncentrace kyseliny močové, celkového, LDL a HDL cholesterolu, dále triglyceridů a glykémie. Probandi budou také zváženi, bude jim změřen obvod pasu a boků a krevní tlak. Rovněž u nich budeme zjišťovat, zda užívají nějaké léky, jestli kouří nebo již neprodělali nějakou cévní příhodu – infarkt či CMP. Na základě získaných údajů u nich budeme také stanovovat kardiovaskulární riziko podle projektu SCORE a ev. přítomnost metabolického syndromu,“ říká MUDr. Ludka.

Studie, jejímž duchovním otcem je prof. Špinar, vychází z varování evropské i amerických kardiologických společností, které poukazují na fakt, že velké množství lidí nezná svůj krevní tlak, koncentraci cholesterolu ani svou glykémii před tím, než dostanou první infarkt nebo iktus, a proto se také většinou neléčí. Asi polovina lidí ve věku 50 let má krevní tlak vyšší než 140/90 mm Hg a koncentrace celkového cholesterolu nad 5 mmol/l. Výsledkem je vysoká prevalence kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních příhod. „Existuje matematický model, podle kterého oddálíme vznik prvního infarktu myokardu nebo prvního iktu o 15 let, pokud tyto osoby budeme léčit již od 40 let. Když vezmeme v úvahu, že například průměrný věk pacientů, kteří prodělali první infarkt, je dnes 64 let, mohli bychom tuto hranici reálně posunout na 75 let nebo i dále,“ říká prof. Špinar. Realita je ovšem taková, že takto rizikové osoby většinou příliš dostatečně léčeny nebývají. Autoři studie předpokládají, že brněnskou aktivitou projekt nekončí. Pokud se jí podaří zajistit další finanční podporu, chtěli by podobnou akci zopakovat na podzimních kongresech České internistické společnosti a České společnosti pro hypertenzi. „Účastníky studie bychom poté chtěli sledovat dalších deset let, abychom zjistili, jak se zdravotníci liší ve svém riziku od obecné populace,“ přibližuje další vývoj prof. Špinar a dodává: „Bohužel se jedná o finančně dosti náročný projekt, proto uvítáme jakoukoli pomoc. Například jedno kompletní biochemické vyšetření stojí 150 korun. Kromě grantu České kardiologické společnosti nás podporují ještě dvě farmaceutické společnosti. Velkou pomocí je i bezplatné zapůjčení osmi diagnostických přístrojů, které do 30 vteřin umějí změřit uvedené biochemické parametry, firmou DOT diagnostics po dobu brněnského sjezdu. Na dalších plánovaných kongresech již však budeme mít k dispozici pouze jeden přístroj a na nákup dalších nemáme peníze.“ ochutnávka ze slavnostního večera

Jak již uvedl v našem rozhovoru na této straně prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., velkým lákadlem XV. výročního sjezdu České kardiologické společnosti byla bezesporu slavnostní přednáška prof. MUDr. Petra Widimského, DrSc. (na snímku), na téma „30 let reperfuzní léčby infarktu myokardu v ČR“. Připomněl v ní, že terapie v této oblasti prošla mimořádně úspěšnou etapou. Dříve se totiž nemocní s infarktem myokardu léčili de facto pouze klidem na lůžku, přičemž ovlivňovat bylo možné pouze některé komplikace (např. arytmie), nikoli celkový průběh infarktu jako takového. Podle registru CZECH byla ČR naopak v roce 2005 u 93 % nemocných s infarktem myokardu s elevacemi ST úseku použita reperfuzní strategie, konzervativně bylo léčeno pouze 7 % z nich. Tyto výsledky znamenají, že české kardiologii patří v tomto ohledu světové prvenství. Z velké míry je důsledkem aplikace výsledků studií PRAGUE – 1 a PRAGUE – 2, které zásadně změnily léčbu infarktu v široké praxi a zmenšily rozdíly v prognóze nemocných podle typu nemocnice prvního kontaktu

. Další zajímavosti z bohatého odborného programu přineseme v následujícím čísle MT. ton

Zdroj: