Každý efektivní systém potřebuje řízení
K postupnému posilování role praktického lékaře jistě nedojdeme ze dne na den, existuje ale nepochybně řada nástrojů a prostředků, jak toho dosáhnout. Jedním z nejdůležitějších je i zavádění prvků tzv. elektronického zdravotnictví se sdílením zdravotních dat o pacientech.
Praktik skutečným průvodcem pacienta
Z pohledu systému zdravotního pojištění vidím cestu v přechodu ke sledování celkových nákladů na zdravotní péči vztažených na registrovaného pojištěnce nejen u konkrétního praktického lékaře, ale v celém systému. Dále v opuštění konceptu izolovaných regulací (pro jejich omezenou efektivitu), v zavedení prvků zainteresovanosti pacientů na čerpání prostředků při úhradě zdravotní péče, která je dosud plně nebo částečně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Praktický lékař by se pak měl stát skutečným „gate-keeperem“ svých registrovaných pacientů.
V poslední době se hodně diskutuje o zavádění prvků tzv. řízené péče jako o jedné z možných cest k dosažení uvedeného cíle. Na straně jedné se nelze divit, že diskuse nad různými plány řízené péče vzbuzuje mnohé emoce, na straně druhé je však třeba přiznat si, že každý systém, od něhož se očekává efektivita, se ve větší či menší míře řízení nevyhne. Klasické plány řízené péče jsou nepochybně pojistným produktem zdravotní pojišťovny a jsou založeny především na směřování pacientů od praktických lékařů do sítě doporučených pracovišť.
Nemocný tedy může být buď pouze nasměrován od praktika ke konkrétní specializované péči, pak jde o již zmíněný „gate-keeping“, nebo je možno vložit prvek soutěže o kontrakty v celé nadstavbě nad praktickým lékařem. To již nepochybně vede k podstatnějším změnám ve struktuře poskytování zdravotní péče – především v ekonomické složce –, a pak již hovoříme o tzv. řízené péči. A aby byl tento pojem skutečně naplněn, musí být doplněn o prvky zainteresovanosti nejen pacienta a jeho zdravotní pojišťovny, ale i participujících lékařů.
Úspory díky skupinovým slevám
Předpokládané úspory vznikající v systémech řízené péče jsou dvojího typu. Na straně jedné jde o omezení duplicit, chyb a omylů, zamezení negativních lékových interakcí atd., a zde je nezbytnou podmínkou významného snížení nákladů existence funkčního informačního systému se sdílením zdravotních dat v celém kontinuu péče. Samozřejmě s odstupňovaným přístupem k záznamům na základě definované autorizace. Na straně druhé může dojít k úsporám díky uplatnění vyjednávací pozice v oblasti sekundární a terciární péče, lékáren a komplementu. V dnešní době péči nakupuje a smlouvy dojednává zdravotní pojišťovna. V systému řízené péče mohou praktičtí lékaři za určitých podmínek uplatnit svoji tržní sílu a mohou dojednat skupinové slevy.
Tak jako ve všech vyspělých státech, ani v České republice se nevyhneme trendům vedoucím ke sdílení zdravotnických dat, k elektronické preskripci apod. Proto je třeba se postupně na danou situaci připravovat. Je třeba si uvědomit, že dříve či později se elektronické zdravotnictví stane standardem a významně promluví do kvality poskytované péče i do ekonomiky celého systému. On-line informace o výsledcích vyšetření, medikaci, pohybu pacienta v systému, to vše má jistě klíčový význam pro kvalitu a nákladovost léčebného procesu. Pokud tedy u nás eHealth zatím možná stále ještě nesměle klepe na dveře, zítra se může stát nedílnou součástí naší zdravotnické profese.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2008, strana B6
Zdroj: