Kasuistika z lékárenské praxe- compliance pacienta ve farmakoterapii

Dotazy takového typu mají utvrdit lékárníka ve správném pochopení léčby pacientem. Rozhovory během dispenzace často vedou k odhalení nejasností v terapii, dietních chyb či nevědomosti o správné aplikaci léků. Nedostatečné poučení nebo mylné pochopení farmakoterapie pacientem směřuje k non-compliance, a tedy k neúspěchu terapie.

Pro příklad uvádím následující kasuistiku odhalení non-compliance pacienta při dispenzaci léků.

Kasuistika

Pacientka, 27 let, měla předepsány léky Loratadin-Ratiopharm tbl. 10 mg – 1 x 1 a Seretide Diskus inh. plv. 50/100 rg – 1-0-1.

Během dispenzace byla pacientka upozorněna na nutnost pravidelné inhalace léku Seretide Diskus 1 vdech ráno a 1 vdech večer, v odstupu 12 hodin. Byla poučena o správné aplikaci – vydechnout bez námahy mimo aplikátor, přiložit k ústům a s hlubokým nádechem vdechovat přes pomůcku, následně zadržet dech na 10 sekund a zvolna vydechnout. Pro snížení rizika vzniku orofaryngeální kandidózy je nutný důkladný výplach úst. Pacientka na cílenou otázku na frekvenci užívání sdělila, že lék používá jenom příležitostně, a to při pocitu dušnosti nebo při námaze, když má potíže s dechem.

Seretide Diskus inh. plv. (účinná látka salmeterol a fluticason) je kombinovaný přípravek určený k pravidelné léčbě bronchiálního astmatu, ev. k symptomatické léčbě CHOPN. Jde o kombinaci místně působícího kortikosteroidu fluticasonu s protizánětlivým a protialergickým účinkem a selektivního agonisty beta₂-adrenergních receptorů salmeterolu, který vyvolává dlouhodobou bronchodilataci v trvání nejméně 12 hodin. Lék nemá bezprostřední účinek na tlumení astmatických obtíží. Podává se pravidelně i v době bez záchvatů.

Při rozhovoru pacientka sdělila, že jí byl lék poprvé indikován před rokem pro začínající astmatické obtíže. Pacientka lék užívala pravidelně. Zároveň jí byla předepsána vakcína Phosthal na alergické potíže. Po aplikaci vakcíny potíže s dušností ustoupily, a tak si pacientka bez vědomí lékaře lék Seretide Diskus sama vysadila a užívala jen „dle potřeby“. Mezitím byla sice třikrát na kontrole v imunologické ambulanci, ale lékaři se vzájemně zastupovali, a tak lék předepsal vždy jiný lékař. Zřejmě došlo ke komunikačnímu nedorozumění, protože pacientka lék „potřebovala“ vždy jen jedno až dvě balení každého čtvrt roku, což by jí k chronickému užívání nestačilo.

Po telefonické konzultaci s aktuálně předepisujícím lékařem a ověření indikace léku byla pacientka poučena o nutnosti pravidelného dávkování do doby nejbližšího vyšetření na imunologii, kam byla záhy objednána.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2008, strana Ph2

Zdroj: