Kasuistika pacienta s paranoidní schizofrénií
Jedná se o případ muže ve věku 37 let, léčeného pro paranoidní schizofrenii. Jeho rodinná i osobní anamnéza je nevýznamná vzhledem k jeho psychiatrickým potížím. Otec vystudoval vysokou školu technického směru a pracoval jako projektant, matka pracovala jako uklízečku, nyní jsou oba již ve starobním důchodu. Pacient je od roku 1999 v plném invalidním důchodu pro paranoidní schizofrenii. Žije asi rok v chráněném bydlení, které spravuje občanské sdružení Fokus, a pracuje ve zdejší chráněné dílně. Přítelkyni nemá a je bezdětný.
Psychiatrická anamnéza
První kontakt s psychiatrií pacient udává v roce 1996, kdy měl pocit, že ho sousedé chtějí zabít, slyšel jejich hlasy, jak se mu posmívají. Byl proto hospitalizován na psychiatrickém oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde mu byl nasazen Prosulpin v dávce 600 mg na den. Asi rok byl v remisi, poté nastalo opět zhoršení, které vyústilo v opětovnou hospitalizaci na psychiatrickém oddělení při stejném psychopatologickém obrazu, tj. paranoidního bludu a auditivní halucinace. Z toho důvodu byla nemocnému změněna medikace na Risperidon v dávce 4 mg za den, po přibližně třech týdnech psychotická symptomatologie ustoupila. Od roku 1999 začal být pacient sledován v naší psychiatrické ambulanci. Při užívání Risperidonu trvala remise asi tři roky, poté se halucinace a paranoidní blud objevují znovu. Pacient za poměrně dramatických okolností odjel pod vlivem psychotických prožitků na Slovensko ke svým příbuzným a tam byl dva měsíce hospitalizován v psychiatrické léčebně v Michalovcích, kde mu kolegové nasadili Zyprexu v dávce 20 mg za den.
Od té doby k nám nadále docházel na kontroly, jeho stav byl vcelku stabilizovaný, s výjimkou jedné hospitalizace pro mírné zhoršení v roce 2004. V té době se mu podařilo odpoutat se od hyperprotektivních rodičů a za naší aktivní pomoci byl zařazen do programu chráněného bydlení Fokusu. Poslední dobou si pacient stěžoval na častou únavu, také pozoroval hmotnostní přírůstek ve výši asi osmi kilogramů.
Nynější onemocnění
V prosinci 2006 došlo opět ke zhoršení jeho stavu, compliance začala být nekvalitní a sporná především ve vztahu k užívání medikace. Nemocný přestal docházet do práce v chráněné dílně, rodičům telefonuje, že na něj začala mluvit příbuzná, která ve skutečnosti před dvěma roky zemřela. Spontaneita byla jako vždy v minulosti téměř nulová, pacient při aktivních dotazech v ambulanci vše popíral, neměl ani částečný náhled a snažil se své potíže bagatelizovat. Ve spolupráci s rodinou se ho podařilo přimět ke změně medikace. V přechodném období mu byl aplikován CisordinolAcutard (1 amp.), poté jsme nasadili Zeldox v rychle se zvyšujícím dávkování až na 160 mg za den. Následně dochází k poměrně rychlému ústupu symptomatologie, zmenšuje se tenze, odeznívá negativismus a mizí psychotické projevy. Nemocný sice zpětně jakékoliv obtíže neguje (nemá zpětný náhled), ale celkově se jeho chování zcela upravilo. Je vcelku vstřícný a komunikativní, pobyt v chráněném bytě a dílnách zvládá bez sebemenších problémů. Pacient je aktivnější, také dochází k mírnému poklesu hmotnosti. Aktuálně je v remisi a užívá Zeldox 80 mg dvakrát denně.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2007, strana A7
Zdroj: