Kanadskou feticidu mají na svědomí etnické menšiny

Rajendra Kale, šéfredaktor lékařského časopisu Canadian Medical Association Journal, ve svém lednovém úvodníku poukazuje na alarmující skutečnost. Některé etnické menšiny zneužívají časné ultrasonografické určení pohlaví plodu a liberálního přístupu k interrupcím k feticidě cílené na plody ženského pohlaví.

Rozvoj moderní ultrasonografie dovolil nejen vyšetření plodu v těle matky, ale také určení jeho pohlaví. Z lékařského hlediska má detekce pohlaví plodu význam především v případě hrozby dědičné choroby vázané na pohlaví. V ostatních případech jde o informaci, která je pro nastávající rodiče a jejich blízké spíše jen zajímavá.

Podle Rajendra Kalea ji zneužívají především příslušníci menšin asijského původu, např. Indové, Číňané, Korejci, Vietnamci a Filipínci. Tato etnika si dlouhodobě cení více synů než dcer. Důvodů je více. Synové se tradičně starají o rodiče ve stáří a zplození potomka mužského pohlaví je vnímáno jako záruka sociálních jistot pro stáří. V některých zemích musí dostat dcera značné věno, jehož nastřádání představuje pro sociálně slabší rodinu neúnosnou ekonomickou zátěž.

Kale se odvolává na výsledky sčítání lidu nebo některé dílčí studie, které naznačují, že volba pohlaví dítěte je v USA a Kanadě motivem pro řádově tisíce interrupcí ročně. Nejčastěji je tato forma feticidy patrná u rodin, které již mají dvě dcery. Pokud se rozhodnou pro početí třetího dítěte, hrozí, že se se zvýšenou pravděpodobností rozhodnou pro interrupci, pokud se dozvědí, že toto dítě bude opět ženského pohlaví.

„Pokud těhotné ženě po ultrasonografickém vyšetření řekneme, jakého pohlaví je její plod, a této informace se jí dostane v době, kdy je volně dostupná interrupce, pak je otevřena možnost feticidy cílené proti plodu ženského pohlaví,“ píše Kale ve svém úvodníku. „Žena má samozřejmě právo na informace, které se vztahují k jejímu zdraví a lékařské péči. Pohlaví plodu, s výjimkou případů dědičných chorob vázaných na pohlaví, však není informací, jež by byla z toho hlediska relevantní.“ Kale proto navrhuje, aby v Kanadě nebylo možné oznámit rodičům pohlaví plodu před 30. týdnem těhotenství; samozřejmě s výjimkou pro detekci pohlaví v případě ohrožení plodu dědičnou chorobou vázanou na pohlaví.

„Ve srovnání s Indií nebo Čínou je problém feticidy v Kanadě nejen nevelký rozsahem, ale je i ohraničený na určitá etnika a je zvládnutelný,“ tvrdí Kale. „Pokud nedokáže Kanada zvládnout problémy s touto odpudivou praktikou, jak bychom mohli doufat, že to zvládnou Indie a Čína, kde se feticida týká milionů žen.“

Kaleův úvodník vyvolal v kanadské společnosti poměrně bouřlivou diskusi. Mnozí jeho odpůrci poukazují na fakt, že není možné odepřít informaci o pohlaví plodu prakticky celé populaci a odůvodnit to prevencí feticidy, jež se týká jen malé části společnosti. Navíc existují důkazy o tom, že feticidu motivovanou volbou pohlaví dítěte uplatňují v některých případech i zástupci většinové populace. Ta v některých případech volí interrupci i u plodů mužského pohlaví. Dochází k tomu například v některých rodinách, které mají několik synů a kde rodiče touží po dceři. A naopak, feticidu cílenou na jedno pohlaví nepraktikují zdaleka všichni příslušníci asijských etnických menšin. Jakékoli zacílení na „rizikové“ populace bude vnímáno jako projev rasismu.

Podle mnoha odborníků není řešením zákaz podávání informací o pohlaví plodu. Takové řešení vypadá přímočaře a slibuje rychlé vyřešení problému feticidy. Bude se však s vysokou pravděpodobností obcházet. Východiskem je evidentně mnohem dlouhodobější a náročnější osvětová a vzdělávací činnost a reálné zrovnoprávnění žen a mužů ve společnosti.

Krátkozrakost zákazu poskytování informace o pohlaví plodu před 30. týdnem těhotenství dokládají někteří odborníci i dramatickým rozvojem nových technik detekce pohlaví.

Korejští genetici například publikovali v lednu 2012 ve vědeckém časopisu FASEB Journal techniku pro neinvazivní detekci pohlaví plodu genetickou analýzou krve odebrané těhotné ženě. Technika využívá toho, že v krvi matky se vyskytují fragmenty DNA plodu, které přecházejí placentou do matčina krevního oběhu. Pokud je plod mužského pohlaví, vyskytují se v matčině krvi fragmenty chromosomu Y, jež lze spolehlivě detekovat. Absence těchto fragmentů je důkazem vývoje plodu ženského pohlaví. Jako kontrola přítomnosti DNA plodu v krevním vzorku matky se využívá detekce nemethylované formy genu PDE9A. Tento gen je v dědičné informaci matky methylován. Nemethylovaná forma je přítomná v placentě. Jako marker přítomnosti sekvencí pocházejících z chromosomu Y je využíván gen DYS14. Tento test je s to určit pohlaví plodu s vysokou spolehlivostí už od 5. týdne těhotenství.

Zprávy přicházející z firem vyvíjejících nové aparatury pro analýzy DNA zvěstují, že testy se v dohledné budoucnosti zpřesní, zrychlí a zlevní. Počátkem roku 2012 oznámily dvě přední firmy, konkrétně Ilumina Inc. a Life Technologies Corp., že jejich nové sekvenátory jsou schopny „přečíst“ kompletní lidský genom během jediného dne. Firma Life Technologies Corp. zároveň oznámila, že stanovení kompletní sekvence jednoho lidského genomu jako první stlačila pod magickou hranici 1 000 dolarů. Cena sekvenování tak padá od roku 2007 dech beroucím tempem 33 % za čtvrtletí.

Zdroj: Medical Tribune