Kaleidoskop z doprovodného programu veletrhu Pragomedica 2007

Angiologie pro lékaře v praxi

Zatímco veletrh Pragomedica probíhal ve dnech 17. až 20. dubna tradičně na pražském Výstavišti, důležitá a rovněž tradiční součást jeho odborného doprovodného programu se 18. dubna odehrála v pražském Lékařském domě. Sešel se zde Kongres České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Letos byl věnován angiologii a jejím praktickým aspektům v ordinaci lékařů první linie.

Jeden programový blok byl věnován ischemické chorobě dolních končetin (ICHDK), jež se vyskytuje u 3 až 10 % populace. MUDr. Jan Zeman, CSc., z FN Na Bulovce připomněl, že většina pacientů s ICHDK je asymptomatických. „Proto je dnes cílem tyto pacienty aktivně vyhledávat a přenést diagnostiku do terénu tak, aby mohla být zahájena včasná terapie počínajících stadií kardiovaskulárního aterosklerotického postižení,“ zdůraznil. Podle MUDr. Miroslava Chocholy, CSc., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze je prvořadým úkolem zabránit progresi onemocnění modifikací rizikových faktorů, zahájením antitrombotické a hypolipidemické léčby, kontrolou hypertenze a vyhledáváním aterosklerotických komplikací.

Frekvence amputací se u ICHDK celosvětově udává 120 až 150 na 1 milion obyvatel ročně. „V posledních 10 letech se v ČR počty léčebných intervencí u nemocných s kritickou ICHDK zdvojnásobily a došlo k poklesu amputací až o jednu třetinu, hlavně u mužů,“ zdůraznil doc. MUDr. Miroslav Bulvas, CSc., z FN Královské Vinohrady v Praze. O rizikových faktorech ICHDK obsáhle hovořil MUDr. Jan Piťha z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM v Praze, jenž upozornil na nutnost dosažení doporučených hodnot příslušných biochemických a fyzikálních ukazatelů. Nemocní s diabetem 2. typu trpí ICHDK až dvacetkrát častěji než nediabetici. „Metabolická porucha i další nepříznivé faktory jsou příčinou rychlé progrese onemocnění,“ poznamenala MUDr. Alena Broulíková, CSc., ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, Praha, jež v diagnostice zdůraznila význam měření kotníkového a palcového tlaku. „V diagnostice tromboembolické nemoci bychom již neměli používat Homansovo znamení a také Wellsovo skóre je málo přínosné,“ upozornila doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN Praha ve své obsáhlé přednášce o rizikových faktorech žilní trombózy. Podle MUDr. Karla Roztočila, CSc., z IKEM Praha by v diagnostickém postupu při suspektní žilní trombóze měl po klinickém vyšetření následovat především odběr na ddimery, poté duplexní sonografické vyšetření a případně i flebografie. Většině žilních trombóz se dá zabránit prevencí. „Avšak její výskyt se přesouvá do stále mladších věkových kategorií,“ varoval prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc., z Trombotického centra VFN Praha.

Právní problémy rehabilitace

Součástí veletrhu Pragomedica byla i letos specializovaná výstava pro zdravotně postižené NonHandicap. Konference pořádaná v rámci jejího odborného programu 17. dubna Národní radou osob se zdravotním postižením ČR se zabývala legislativou v oblasti ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením. Zatímco jiné nové členské země EU zákon o ucelené rehabilitaci již přijaly, Česká republika je ve skluzu. „Připravuje se návrh tohoto zákona a chtěli bychom, aby byl přijat ještě do konce tohoto volebního období, tedy minimálně do roku 2009,“ řekl na konferenci předseda národní rady Václav Krása. Prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc., z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze upozornil, že v rámci rehabilitace dosud nejsou řešena sociální a pracovní hlediska. Podle něj je třeba zavést funkční diagnózy hodnotící pacienta z aspektu jeho zachovaných funkčních schopností. Do sociální a pracovní rehabilitace by měla být zapojena i obec, jež by měla mít k dispozici informace o funkčních problémech pacienta v souvislosti s jeho nemocí.

„Jeli u člověka v produktivním věku ohrožen návrat do původní kvality života, včetně zaměstnání, neobejde se bez dobře provedené ergodiagnostiky.“ MUDr. Olga Švestková, Ph.D., přednostka téže kliniky, uvedla, že při kvalitní rehabilitaci je zhruba třetina těžce postižených pacientů schopna se vrátit do normálního života, další třetina se do něj vrací s potřebou drobných služeb a pouze třetina pacientů zůstává závislá na službách. Přitom tyto služby by měly být zajištěny na regionální úrovni, tedy co nejblíže k pacientovi. MUDr. Švestková upozornila také na ustanovení § 9 zákona o zaměstnanosti, podle nějž je každé zdravotnické zařízení povinno na žádost úřadu práce do 14 dní provést zhodnocení zdravotního stavu pacienta z pohledu jeho pracovních schopností. Přitom však v ČR není dostatek odborníků na danou problematiku. O. Švestková vyjádřila naději, že přijetím zákona o ucelené rehabilitaci se dosavadní služby zdravotně postiženým lidem zlepší.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2007, strana A4

Zdroj: