K úspěšné léčbě hypertenze je potřebný zdravý rozum lékaře a aktivní přístup pacienta

O zkvalitňování diagnostiky a léčby hypertenze, o edukaci pacientů a zvyšování jejich adherence i o mnohém dalším jsme hovořili s prof. MUDr. Jiřím Widimským, CSc., z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK. Profesor Widimský je předsedou České společnosti pro hypertenzi a je aktivní i v mezinárodním měřítku v rámci Evropské společnosti pro hypertenzi.

• Pane profesore, je známo, že pocházíte z významné rodiny kardiologů. Váš otec patřil k čelným osobnostem české kardiologie a také váš bratr je význačným odborníkem na tomto poli. Byl to váš otec, který vás přivedl k medicíně a ke kardiologii?

Po promoci jsem nastoupil na III. interní kliniku do laboratoře tehdy MUDr. Karla Horkého, který se věnoval problematice arteriální hypertenze, zejména humorálních mechanismů. Přes oblast vysokého krevního tlaku jsem se pak díky prof. Horkému dostal ke kardiologii a do určité míry i k endokrinologii. Musím ovšem podotknout, že otcův vliv při výběru medicíny jistě sehrál určitou roli. Pozitivní vliv měl na mě i rodinný přítel horolezec dr. J. Volf.

• Víme, že stres a rozčilení zvyšují krevní tlak. Budíte dojem klidného a vnitřně vyrovnaného člověka. Dokážete se  také někdy rozčílit a zvednout si tak krevní tlak? Jak vy osobně bojujete proti možným kardiovaskulárním rizikům? Jak si zlepšujete kondici?

Samozřejmě se také umím rozčílit, ale snažím se udržovat si pozitivní myšlení a v mezních a potenciálně konfliktních situacích si uvědomovat proporce a priority. Proti možným kardiovaskulárním rizikům se snažím bojovat kromě životosprávy i pravidelnou pohybovou aktivitou. V mládí jsem hrál závodně tenis a později softball a baseball.

• Jste předsedou České společnosti pro hypertenzi. Jaké máte cíle a úkoly pro následující roky ve vedení společnosti?

Jedním z hlavních úkolů naší společnosti je zkvalitňovat diagnostiku a léčbu hypertenze v ČR. Je obecně známo, že hypertenze je nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním a jen v ČR postihuje asi dva miliony osob. Pouze asi 40 % z nich dosahuje cílových hodnot krevního tlaku a z toho vyplývají naše značné rezervy. V kontextu dalších evropských zemí si však v kontrole hypertenze nestojíme špatně a ve srovnání s obdobím před 20–30 lety je patrno výrazné zlepšování. Česká společnost pro hypertenzi organizuje řadu akcí postgraduálního charakteru za účelem přinášení nových poznatků v diagnostice a terapii hypertenze, podporuje vědecko‑výzkumné aktivity našich mladých členů. Jedním z budoucích úkolů naší společnosti bude aktualizace stávajících guidelines. Rádi bychom také rozšířili počet členů naší společnosti, zejména o mladé lékaře.

• Každoročně jsou na trh uváděny nové léčivé přípravky, a to i pro kardiologické pacienty. Které z nich v posledních letech přinesly průlom do léčby hypertenze a na které netrpělivě čekáte?

Nedá se říci, že bychom v poslední době zaznamenali v léčbě hypertenze nějaký zásadní průlom díky novým lékům. Je však potěšitelné, že se nám rozšiřuje kombinační léčba a spektrum fixních kombinací na našem trhu, jednou z posledních novinek je nová fixní kombinace telmisartan/indapamid, která má velký potenciál v léčbě hypertenze. Je také důležitá dostupnost fixních trojkombinací na trhu, většinou ve formě blokátoru RAS, blokátoru kalciových kanálů a diuretika.

• K povinnostem praktických lékařů patří sledovat kardiovaskulární riziko u svých pacientů. Co byste jim poradil v jejich úsilí o sebezdokonalení v této oblasti?

To je širší problém týkající se i specialistů. Při každé návštěvě nemocného bychom měli zjistit existenci hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění včetně nikotinismu a zvážit případnou intervenci. Při ní bychom si měli všímat dosahování cílových hodnot uvedených rizikových faktorů, resp. naší úspěšnosti v tomto úsilí.

• Z jistého pohledu je adherence k léčbě hypertenze zcela zásadním problémem ve snižování kardiovaskulárního rizika. Jak svým pacientům vysvětlujete, že jim „ty pilulky na tlak, který nebolí“, mohou zachránit život?

To je problém edukace a motivace pacienta, což je časově poměrně náročné, ale vyplatí se to. Jistě je důležité připomenout hlavní potenciální kardiovaskulární komplikace špatně léčené hypertenze. Zásadně důležitá je důvěra pacienta v lékaře. Špatná adherence se více týká osob s těžkou, mnohdy rezistentní hypertenzí, které užívají větší množství tablet.

• V nových doporučených postupech je zvláštní stať věnována syndromu bílého pláště, který neznamená indikaci k léčbě. Co si o tomto syndromu myslíte vy?

Tato situace není tak vzácná, a proto bychom měli jako lékaři více iniciovat měření krevního tlaku mimo zdravotnická zařízení (domácí měření, 24hod. AMTK) jak před nasazením farmakologické léčby, tak i v jejím průběhu. To je důležité zejména v případě mírné hypertenze, kdy ve skutečnosti řada osob vůbec hypertenzí netrpí a může tak být léčena zbytečně. Na druhou stranu i pacienti se syndromem bílého pláště často dospějí do stadia trvalé hypertenze a mohou mít i vyšší kardiovaskulární riziko z jiných příčin.

• Jak trávíte svůj volný čas? Jak se odreagováváte od rychlého a náročného pracovního tempa? Co je pro vás důležité v osobním a také profesním životě?

Jak jsem již řekl, ve volném čase se snažím věnovat pohybovým aktivitám. Věk se však nedá zastavit u nikoho, a tak se v současnosti kromě delších procházek v přírodě snažím více jezdit na kole a na lyžích a občas si jdu zahrát tenis. V relaxaci mi pomáhá i hudba různého druhu včetně klasické, mám rád Českou filharmonii a pravidelně navštěvuji její koncerty.