K potřebě prevence musejí mladí lékaři dospět
MT: Můžete stručně představit vaše pracoviště?
Centrum preventivní kardiologie v plzeňské fakultní nemocnici vzniklo ještě před rokem 1989. Nejprve organizačně patřilo pod lékařskou fakultu a zabývalo se hlavně výzkumem epidemiologie a prevence kardiovaskulárních onemocnění. U jeho zrodu byl vlastně celostátní výzkumný úkol, který se jako první zabýval komplexní léčebně- preventivní péčí o pacienty s nemocemi srdce a cév a dalšími preventabilními nemocemi a kromě kardiologů se na něm podíleli například i diabetologové, stomatologové, onkologové aj. A protože plzeňská lékařská fakulta a naše II. interní klinika byla vybrána jako koordinační pracoviště pro tento výzkumný úkol, založení centra bylo jen logickým vyústěním aktivit zdejších odborníků. V pozdější době zde probíhalo mnoho dalších výzkumných úkolů, které zaštiťovaly jak ministerstvo školství, tak ministerstvo zdravotnictví. V nové době se zapojilo naše centrum i do mezinárodních projektů, z nichž asi nejznámější jsou studie EUROASPIRE I i II a v současné době probíhající EUROASPIRE III. Tyto výzkumné projekty iniciovala Evropská kardiologická společnost (dříve Pracovní skupina nyní Asociace preventivní kardiologie) a naše pracoviště vždy bylo koordinačním centrem pro Českou republiku a úzce na nich spolupracovalo s pražským Centrem preventivní kardiologie v IKEMu s doc. Cífkovou. Jedná se o sekundárně preventivní studie, do nichž byli zařazeni nemocní s prokázanou ischemickou chorobou srdeční (ICHS). Cílem studií bylo zjistit dopad příslušných evropských doporučení pro sekundární prevenci ICHS. Sledovaly se proto základní rizikové faktory aterosklerózy, tj. krevní tlak, cholesterol v krvi, kouření, ale i zavedená terapie, úroveň léčby hypertenze, hypercholesterolémie atd. Hodnoty jednotlivých rizikových kardiovaskulárních faktorů se porovnávaly s doporučovanými hodnotami v příslušných evropských doporučeních. Z výsledků těchto studií je patrno, že dopad evropských, ev. národních doporučení pro prevenci nemocných s ICHS není tak velký, jak se předpokládalo. Samozřejmě můžeme nalézt rozdíly mezi různými zeměmi v kontrole různých rizikových faktorů, ale pokud hodnotíme celkovou úroveň sekundární prevence ICHS v Evropě, tak je nedostatečná a naše země se nevymyká z průměru.
Naše pracoviště se podílelo i na dalších studiích pořádaných Evropskou kardiologickou společností v rámci programu Euro Heart Survey, např. Diabetes and Heart, Heart Failure, Acute Coronary Syndrome aj. Vedle těchto studií probíhají v našem centru další domácí vědecké studie zaměřené na cévní komplikace diabetiků 2. typu, na nemocné s metabolickým syndromem, a řada multicentrických farmakologických studií zaměřených na kardiovaskulární prevenci.
MT: Výzkum ovšem není jedinou náplní vaší činnosti.
Dnes je centrum součástí plzeňské fakultní nemocnice a provozuje také běžnou ambulantní péči určenou nejen pro kardiaky, ale také pro diabetiky 2. typu a osoby s metabolickým syndromem.V rámci fakultní nemocnice fungujeme také jako ambulance pro poruchy metabolismu lipidů. Zároveň jsme jedno z regionálních center celosvětového projektu MedPed (Make Early Diagnosis, Prevent Early Deaths in Familiar Hypercholesterolemia), který je zaměřen na vyhledávání osob se závažnými geneticky podmíněnými poruchami lipidového metabolismu, jež vedou k předčasným úmrtím v důsledku akcelerovaného rozvoje aterosklerózy. Největší pozornost je věnována familiární hypercholesterolémii. Další náplní centra je zajišťování výuky českých i zahraničních studentů lékařské fakulty a postgraduální výuky; probíhá zde také školení mladých vědeckých pracovníků v rámci doktorského studijního programu.
Svým zaměřením a aktivitami spojujeme oblast kardiologie a diabetologie. Snažíme se poskytovat komplexní péči osobám s prediabetem a diabetikům 2. typu, kteří se zatím léčí pouze dietou nebo perorálními antidiabetiky. U nich se totiž setkáváme častěji s hypertenzí a dyslipidémiemi i abdominální obezitou a léčbou těchto rizikových faktorů jim významně snižujeme jejich vysoké kardiovaskulární riziko. Mezi obézními nemocnými nebo hypertoniky se snažíme aktivně vyhledávat osoby s porušenou glukózovou tolerancí nebo zvýšenou lačnou glykémií, abychom lépe posoudili jejich celkové kardiometabolické riziko a nabídli jim odpovídající preventivní opatření. V současné době je tato problematika navíc velmi aktuální, protože nedávno vyšla nová doporučení věnující se diabetu, prediabetu a kardiovaskulárním chorobám.
MT: Co nového tato doporučení přinášejí?
Apelují hlavně na praktické lékaře, ale i na kardiology a diabetology, aby aktivně pátrali po kardiovaskulárních i metabolických rizikových faktorech a nezaměřovali se v případě diabetologa hlavně na problematiku poruch glukózového metabolismu a v případě kardiologa především na kardiologickou problematiku, ale posuzovali všechny rizikové faktory daného pacienta. Nejnovější doporučení by měla propojovat klinickou praxi tak, aby péče o tyto rizikové nemocné byla komplexní. Důvodem je skutečnost, že diabetik má čtyřikrát větší riziko, že se u něj vyskytne kardiovaskulární onemocnění. U kardiaka se zase v 80 % objevuje nějaká porucha metabolismu lipidů a glukózy. Kardiologové už se v poslední době „naučili“ léčit dyslipidémie, ale je potřeba, aby vyhledávali i osoby s prediabetem a kladli větší důraz na spolupráci a diabetologem nebo i obezitologem. Nová doporučení upozorňují na globální pohled na pacienta jako takového a pracují s jeho kardiometabolickým rizikem. Tento pohled je mi velmi blízký. I naše centrum se jednu dobu oficiálně jmenovalo Centrum preventivní medicíny, protože tento název lépe vystihoval náš komplexní přístup.
MT: Někdo by si mohl myslet, že tato doporučení jsou v protikladu s trendem, podle kterého se mladí lékaři čím dále více zdokonalují ve své specializaci, což u některých může vést k tomu, že tento celostní pohled na pacienta se u nich vytrácí.
Trendy vedoucí k etablování různých podoborů medicíny jsou nutností, protože nejlepších výsledků dosahuje lékař, který má nejvíce zkušeností s danou úzkou problematikou, terapeutickou či léčebnou metodou. Na druhou stranu apel na větší spolupráci těchto odborníků je také na místě právě proto, aby byla zachována komplexní péče o nemocného. Navíc by se měla posilovat..
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 26/2007, strana A8
Zdroj: