K Alzheimerově chorobě přes inhibitory protonové pumpy?
Trojice íránských vědců vedených M. K. Fallahzadehem (Shiraz University of Medical Sciences) položila ve svém článku publikovaném v odborném časopisu Journal of Clinical Pharmacy and Therapeutics akademickou otázku, zda užívání inhibitorů protonové pumpy predisponuje k rozvoji Alzheimerovy choroby.
Abnormální metabolismus amyloidu beta (Abeta) a výsledný útvar fibrilární Abeta (fAbeta) jsou podstatné v patogenezi Alzheimerovy choroby (AD – Alzheimer Disease). Mikroglie jako fagocytární buňky mozku mohou pohltit a „strávit“ fAbeta v jejich lysozomech. Lysozomy pacientů s AD jsou méně kyselé (mají vyšší pH), a proto i méně schopné odstraňovat fAbeta. Vakuolární protonové pumpy (V‑ATP: adenosintrifosfatázy), které se hojně nacházejí v mikrogliích a mikrofázích, okyselují lysozomy pumpováním protonů do těchto struktur. Je prokázáno, že inhibitory protonové pumpy (PPIs – Proton Pump Inhibitors) u živočichů pronikají hematoencefalickou bariérou. Mohou tak tlumit vakuolární protonové pumpy lysozomů.
PPIs jsou užívány dlouhodobě u stavů jako gastroezofageální refluxní choroba s výsledným vystavením lidského mozku podstatnému množství PPIs. Autoři přepokládají, že blokováním V‑ATP mikrogliálních lysozomů PPIs mohou učinit lysozomy zásaditějšími, čehož důsledkem by mohlo být narušení degradace fAbeta.
Trvalé užívání PPIs by tak mohlo být rizikovým faktorem pro rozvoj AD. Pokud by byl tento poznatek potvrzen v dalším výzkumu, může mít pro pacienty užívající inhibitory protonové pumpy významné praktické dopady, ale současně se stát i výzvou pro vědce k dalšímu bádání.
Zdroj: Medical Tribune