„Jízdní řád“ pro česká srdce vznikne do konce roku
Statisíce srdcí v Česku selhávají – z odhadu kardiologů vyplývá, že za sedm let by to mohlo být dokonce až 450 tisíc. O tom, jak tento trend zastavit, diskutovali na svém 31. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS) v květnu 2023 v Brně. Pomoci by měl Národní kardiovaskulární plán, který vznikne do konce roku.
„Více než 41 % úmrtí v České republice jde na vrub kardiovaskulárním onemocněním. Zatímco úmrtí na infarkt dlouhodobě ubývá, rapidně rostou počty lidí se srdečním selháním. Nějakou formu kardiovaskulárního onemocnění u nás mají až tři miliony obyvatel, a to musíme zvrátit,“ popisuje situaci prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti. Zásadním nástrojem, jak snížit počet nemocných a dosáhnout prodloužení života ve zdraví, je podle něj prevence. „Chceme proto úzce spolupracovat s praktickými lékaři. Ti mohou řadu rizikových faktorů u svých pacientů podchytit včas. Kromě toho musí nový plán zohledňovat aktuální léčebné postupy a také moderní léky, které jsou nyní k dispozici,“ vysvětluje prof. Linhart. Kardiologové již dříve avizovali, že jejich cílem je do deseti let snížit úmrtnost na kardiovaskulární (KV) choroby o 5 %.
Podle MUDr. Petra Šonky, předsedy Sdružení praktických lékařů, je role praktických lékařů v prevenci kardiovaskulárních onemocnění klíčová. „Abychom mohli dobře plnit svoji úlohu, musíme udělat některé zásadní změny v organizaci péče o naše pacienty. Je třeba upravit náplň preventivních prohlídek tak, abychom mohli dříve odhalit rizikové faktory – například vysokou hladinu cholesterolu či prediabetes. A následné prohlídky bychom pak chtěli pacientům šít přímo na míru, podle jejich individuálního rizika. K tomu bude nutné rozšířit diagnostické možnosti praktických lékařů a zlepšit jejich přístrojové vybavení. A máme‑li v primární péči skutečně efektivně předcházet rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, pak je nutné praktickým lékařům zpřístupnit nejmodernější léky pro léčbu cukrovky a hypercholesterolemie. Ty dnes svým pacientům nemůžeme poskytnout kvůli preskripčním omezením,“ říká MUDr. Petr Šonka s tím, že s přibývajícími povinnostmi bude také nezbytné posílit řady praktických lékařů.
Národní kardiovaskulární informační systém
Jak se daří nebo nedaří mít nemoci pod kontrolou, bude sledovat Národní kardiovaskulární informační systém, který vytvoří Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). „Data, která lékařům, plátcům zdravotní péče, státní správě a samosprávě, ale i pacientům poskytneme, jasně ukáží, na jaké úrovni je péče o nemocné v jednotlivých oblastech České republiky. A kde například chybí. Díky datům bude vidět, kde je nejvíce pacientů s nemocemi srdce a s kterými, zmapujeme i úmrtnost. Bude možné vysledovat, jak dlouho trvá, než se pacient dostane k léčbě a kolik zdravotní systém stála. Sbíráme údaje nejen ze zdravotních pojišťoven, ale i z ambulantní sféry a z nemocnic – data tedy budou zcela komplexní,“ nastiňuje prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS. „Doba dožití ve zdraví je v Česku výrazně kratší než v zemích OECD. Přibližně 70 % lidí ve věku nad 65 let už má minimálně jednu chronickou nemoc a kardiovaskulární choroby v nich hrají prim. Až 15 let žijeme v nemoci a to znamená velkou zátěž pro náš zdravotní systém, který je plně solidární. Nikdo nechce být nemocný a my si od zveřejnění dat slibujeme to, že lidé jasně uvidí, jaká jsou rizika nezdravého životního stylu, a zamyslí se nad tím.“ Data budou zveřejněna na samostatném portále a jejich část také na Národním zdravotnickém portále v sekci pro pacienty: https://www.nzip.cz.
Specialisté na Národní kardiovaskulární plán úzce spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.
Zdroj: Česká kardiologická společnost