Jihlava posedmé – tučná, nebo hubená?

Rekordní počet přednášejících a odborný program, který díky nafouknutí o hodinu v pátek i v sobotu absorboval všechny novinky, jež se odehrály v posledních měsících nejen v oblasti lékárenství, přichystali pro návštěvníky organizátoři tradiční Zimní konference nemocničních lékárníků. Letošní, již sedmý ročník opět hostil jihlavský hotel Gustav Mahler, tentokrát v termínu 29. až 30. ledna.

A na co všechno se mohli účastníci konference těšit? První den v odborném programu nechybělo zamyšlení nad vývojem a budoucností lékárenství v ČR a diskuse o úhradové vyhlášce, a to z pohledu jak ministerstva zdravotnictví, tak plátců i poskytovatelů zdravotní péče. Neméně aktuálním tématem byly pozitivní listy zdravotních pojišťoven a nechyběl ani tradiční blok věnovaný dalším aktuálním otázkám lékové politiky. Druhý den konference byl ve znamení tradičních bloků farmacie a klinického update, tentokrát věnovaného léčbě HCV, a nechybělo ani legislativní okénko či seznámení s aplikací pro Android u notoricky známé databáze AISLP.

Jsou léta tučná i hubená

Následující řádky, jejichž autorem je PharmDr. Stanislav Havlíček, někdejší prezident České lékárnické komory, nepřinášejí podrobné zpravodajství z vlastního průběhu konference, ale naopak zamyšlení některých účastníků konference nad tím, jak hodnotí uplynulých sedm let z pohledu lékové politiky a vývoje v oblasti lékárenství.

K inspiraci pro podobné zamyšlení i mezititulek posloužil PharmDr. Havlíčkovi text písně Michala Horáčka, který spolurecitují Zdeněk Svěrák a Szidi Tobias, ale také faraonův sen, kterak z řeky Nil vystoupilo sedm krav pěkně vykrmených a za nimi sedm vychrtlých a ošklivých, které ty vykrmené okamžitě sežraly. „Jsou léta tučná a hubená,“ řekl tenkrát Josef faraonovi, „najdi správce, ať je šikovný a v letech tučných ať spoří a plní sýpky pro léta hubená.“

Na to, zda jsou léta tučná, nebo hubená, jako první odpovídá ředitel SÚKL PharmDr. Zdeněk Blahuta, který ve středu 27. ledna úspěšně prošel výběrovým řízením, jež bylo s ohledem na zákon o státní službě vypsáno na jeho post.

| Zimní konference je letos sedmiletá. Stejně stará (nebo mladá) je také agenda Státního ústavu pro kontrolu léčiv při stanovování cen a úhrad léčivých přípravků. Byla to léta tučná, nebo hubená?

Z pohledu SÚKL už asi sedm let tučných bylo, za poslední roky jsme realizovali pomocí revizí cen a úhrad značnou úsporu. Do budoucna se s podobným výsledkem počítat nedá.

| Co politika velkorysých investičních projektů, jaké v uplynulých letech realizovala předchozí vedení SÚKL, té už je na dalších sedm let taky konec? Ptám se v souvislosti s kauzou elektronického úložiště a firmou TRONEVIA, tak jak jste o ní hovořil ve svém příspěvku.

Podařilo se nám bez využití aplikací této firmy zprovoznit předepisování konopí pro léčebné účely a stejným způsobem zprovozníme předepisování elektronických receptů. Je to formulářové řešení, které je výrazně subtilnější a ze strany uživatelů flexibilnější než dosavadní robustní struktura. Podobným způsobem zhruba do poloviny března zprovozníme i systém předepisování elektronických receptů.

| Znamená to, že SÚKL přistoupil k řešení, které už od začátku roku 2008 jako alternativu nabízela Česká lékárnická komora? Znamená to, že se obejdeme i bez routerů?

Ano, zhruba v polovině roku 2017 by měl být celý systém odladěný a měl by fungovat i bez routerů na SSL protokolu, který většina lidí zná z aplikací internetového bankovnictví. A tady zpětně souhlasím s tím, že to tak asi šlo udělat už od začátku.

| V tom případě bude nutné najít odpověď i na otázku, kam routery z lékáren vracet. Dosavadní pokusy o vrácení zatím nezaznamenaly uspokojivý výsledek. Podle zkušeností kolegů, kteří vloni ukončili provoz lékáren, je totiž nikdo zpátky nechce a nikdo se k nim nehlásí. Ale pojďme dál – co čekáte v příštích sedmi letech?

To není ani tak otázka očekávání, jako spíš vnímání nutnosti. Velké regionální i časové rozdíly pro spoluúčast pacientů nás v nejbližších měsících nebo nejpozději letech přinutí uvažovat nad jiným řešením takzvaného započitatelného doplatku a s tím souvisejícím dlouhodobým problémem přílohy číslo dva (pozn. autora: to, co se mediálně už roky chybně prezentuje jako jeden lék bez doplatku ve skupině).

| A co jednotná spoluúčast – stejné doplatky?

Jako lékárník na to mám konzistentní názor, ale z pohledu správního orgánu je to problematika mimo sféru našeho vlivu. Je to, víc než cokoli jiného, otázka pro politickou reprezentaci a následně ochota přijmout nepopulární politické rozhodnutí. Ano, tak nějak o tom ve své prezentaci mluvil Mgr. Tomáš Cikrt. Úkolem ministra zdravotnictví je mimo jiné vyhovět pacientům. A kdo je typický aktivní pacient? Hlasitý až demonstrující volič, který toho chce hodně, ale vlastně nic konkrétního. Jediné, čím si je aktivní, hlasitý až demonstrující pacient jistý, že nechce žádnou podporu pro lékárníka. Ten si přeci dobře žije, podává krabičky, chce doplatky za léky, na které si přece každý celý život platíme… Z toho je zřejmé, že ministr přílišnou ochotou vyhovět často vzájemně se vylučujícím požadavkům lékárníků neoplývá.

| Byla to léta na ministerstvu tučná, nebo hubená?

A pro české lékárenství z vašeho pohledu, pane magistře Cikrte, jakých bude příštích sedm let? Na ministerstvu mělo být posledních sedm let velmi tučných, až nadstandardně, dokonce i v kontextu s finanční krizí. Ale z mého pohledu šlo o roky dost hubené. Dokonce trestuhodně hubené, protože se nepodařilo nic změnit ani nic nastavit. Místo systémových změn došlo ke změnám v systému peněžních toků. Někde se ušetřilo, někde se podařilo najít zdroje v rozpočtu nebo trochu i mimo něj, ale ne pro změnu systému, nasypaly se do stávajícího systému, kde se ztratily jako kdykoli před tím. A protože žádná konjunktura netrvá věčně, lze počítat s tím, že zdroje dojdou a budou chybět. Ve zdravotnictví budou chybět nejenom peníze, ale i lidi, a do zdravotnictví samozřejmě patří i lékárenství. A příštích sedm let pro lékárníky nevypadá vůbec růžově, ty zdroje, které se našly, jsou z velké části generované v oblasti nákladů za léky. Jenže tím přešlapováním na místě a nulovým posunem k jinému systému se stává ze současného lékárenství neudržitelný projekt, který akcentuje neracionální užívání nejen volně prodejných léků, ale bohužel také doplňků stravy. Obojí nutně vede ke snižování prestiže a všeobecného vnímání farmaceuta.

| Tak jste o tom hovořil ve svém příspěvku. Myslíte to vážně, že je současný model lékárenství nevratný a zároveň neudržitelný?

Myslel jsem a myslím to vážně. Liberalizační trendy posledních dvaceti let se na obrazu českého lékárníka podepsaly dost negativně a bobtnající lékárenství ve městech je životaschopné pouze na principu rostoucí komercionalizace právě tím dehonestujícím směrem prodeje fiktivního účinku doplňků stravy. Vedle toho je venkovské lékárenství neudržitelné bez významné podpory státní správy nebo místní samosprávy. To všechno jsou zjevné indikátory, které soudného a zodpovědného farmaceuta nutí přemýšlet nad nějakým revolučním řešením. Rád bych se díky svému optimistickému naturelu pletl, ale na základě vnitřních pocitů se domnívám, že příští roky budou spíš hubené.

| Pocitová hodnocení mají i výhody, jen obtížně se v nich udělá matematická chyba. Máte tedy pocitově alespoň nějakou dobrou zprávu?

Jednu ano, v celém tom hroucení nacházím jeden stabilní pilíř budoucího lékárenství. Je jím právě lékárenství nemocniční, které je v celém současném systému nenahraditelné. Perspektivně se také rozvíjí klinická farmacie.

| Co na to MUDr. Pavel Frňka, ředitel strategie ČPZP? Co platí u vás v pojišťovně z biblických sedmi let, jsou tučná, nebo hubená?

Myslím si, že jsme na začátku čtvrtého roku z kategorie tučných. Ale v té bibli není jen tahle sedmiletá sinusoida, je tam i poučení k plnění sýpek v lepších letech pro roky, kdy bude zase hůř. A tady máme velké rezervy. Sýpky neplníme, co ušetříme, hned pošleme někam jinam. Říká se tomu moderním termínem realokace prostředků. Vystavujeme se tím riziku, že dnešní „úspory“ se, s malým nebo větším zpožděním, negativně projeví v tradiční terapii a očekávání moderní terapie, velkoryse nastavená realokacemi prostředků, nebudou naplněna. Zkusil jsem se zeptat i lidí, kteří jsou s konferencí v Jihlavě spojeni téměř pupeční šňůrou. Z odpovědí účastníků samotných to vypadá roky úplně stejně: Dobře už bylo. Ale všechny komentáře nevyzněly vždycky úplně negativně. Prosazování potřeb lékáren a nápadů lékárníků před managementem nemocnic je sice pořád těžší, ale něco málo se pomalu a přeci jen daří. Navíc to vypadá, že rostou počty kolegů, kteří by chtěli svůj profesní život spojit s nemocniční lékárnou. Znamená to, že nemocniční lékárenství získává na prestiži a vedoucí lékárníci mohou budovat tým z kvalitních lidí a ostatní si mohou dovolit odmítat.

| A jak hodnotí sedm let Zimní konference v Jihlavě zástupce generálního sponzora, firmy ABBVIE, Ing. Jan Voves?

Bylo to sedm let tučných, nebo hubených? Jednoznačně byly tučné. My máme na partnerství nos a tady jsme od začátku rádi.

| Znamená to snad, že příštích sedm let bude hubených?

Taky tučných, tohle je výjimka ze všech pravidel. Tady jsou nejenom výživná témata, skvělí přednášející, ale hlavně je tu výborný realizační tým. Je nám ctí, že se na tom můžeme podílet.

| Na tučná a hubená léta jsem se zeptal i organizátorů Zimní konference, dvojice Mgr. Michala Hojného a PharmDr. Petra Horáka. Připomínala léta (i když v tomhle případě zimy) spíš vykrmené, nebo hubené krávy?

Sedm let stará kráva je nepoživatelná. Věříme, že to v případě Zimní konference neplatí. Aspoň podle počtu účastníků a ochotě přednášejících přijet bychom tedy řekli, že se jednalo o roky vykrmené. A i pokud se rozhlédneme mimo jihlavskou ohradu, tak myslíme, že to byly roky spíše vykrmené. Ale faktem je, že každý steak či kotleta může být ještě lepší, tak přejeme všem, aby jim i v dalších letech chutnalo vše, co si společně uvaříme.

Zdroj: