Jen inzuliny nestačí, je nutné přidat informace

Diabetes je jednou z nejčastějších chorob současné populace. O tom, že nejde o problém ryze zdravotnický, svědčí zkušenosti nejen plátců zdravotní péče a farmakoekonomů, ale i samotných pacientů, jimž může diabetes měnit život (negativně, ale i pozitivně), a jejich lékařů. Společnost Eli Lilly tuto problematiku zná, stála u počátků moderní léčby a doposud má k této oblasti mnoho co dodat.

Již před dlouhými 90 lety, tedy v roce 1923, získala Eli Lilly povolení k distribuci inzulinu k léčbě diabetu. Bylo to z dnešního pohledu v neuvěřitelně krátké době od prvního experimentálního podání extraktu pankreatu psovi – diabetikovi, k němuž se odhodlal chirurg dr. Frederic Banting za pomoci vědce Charlese Besta na univerzitě v Torontu v roce 1920. V lednu 1922 byl poprvé podán inzulin lidskému pacientovi (zachránil život chlapci) a jen další čtyři měsíce trvalo vědcům v laboratořích společnosti Eli Lilly, než zdokonalili způsob čištění extraktu z vepřových a hovězích pankreatů, aby mohla být na začátku června 1922 započata výroba inzulinu a následně prvních 50 balení směřovalo k dr. Bantingovi. Od roku 1923 byl inzulin k dostání pod názvem Iletin. Za první rok (do konce roku 1923) bylo prodáno celkem 60 milionů dávek inzulinu, což je proti devíti miliardám dávek, které se po celém světě aplikují každý rok nyní, zdánlivě malé množství, ale i to předčilo původní očekávání.

Vývoj v léčbě diabetu šel dramaticky rychle kupředu. Z dalších významných objevů z laboratoří Eli Lilly nelze opomenout první rekombinantní lidský inzulin (Humulin, 1982), první analog inzulinu s rychlým účinkem (Humalog, 1996) či první inkretinové mimetikum exenatid (Byetta, 2005). Současně probíhá i vývoj aplikačních pomůcek (inzulinové pumpy, aplikačního pera i pro dětské pacienty).

Stále však přetrvává mnoho nenaplněných terapeutických potřeb. Glykémii se u mnoha nemocných nedaří držet pod kontrolou tak, jak by si jejich lékaři přáli a jak by vyžadovala účinná prevence komplikací diabetu. Proto i z pohledu stoupající incidence diabetu má smysl vyvíjet další léky.

V horizontu měsíců

V blízké budoucnosti obohatí diabetologické portfolio další přípravky. Na schválení čeká dlouhodobě působící agonista receptoru pro glukagon‑like peptid (dulaglutid), jehož účinnost a bezpečnost byla ověřena sérií studií fáze III AWARD. Výsledky byly předneseny na 73. konferenci Americké společnosti pro výzkum diabetu letos v Chicagu. V této studii prokázal dulaglutid podávaný jednou týdně superioritu v kritériu snížení glykovaného hemoglobinu (HbA1c) i v počtu pacientů, kteří dosáhli hodnoty nižší než 7 % HbA1c, a to v porovnání s placebem, sitagliptinem, metforminem i exenatidem.

Na témže vědeckém setkání se hovořilo o inhibitorech zpětné resorpce glukózy v proximálním tubulu (sodium glucose co‑transporter‑2, SGLT2), tedy i o koprodukčním empagliflozinu (Eli Lilly a Boehringer Ingelheim), který v 78týdenní studii trvale snížil HbA1c oproti placebu. Empagliflozin byl přidán k standardní léčbě inzulinem. Tím však výhled do budoucnosti nekončí, ve vývojové řadě Eli Lilly je několik velmi nadějných produktů.

Terapie diabetu musí zahrnovat péči o psychiku

Cukrovkou v současnosti trpí přibližně 350 milionů lidí na světě, v Česku jich žije s diabetem asi 800 000, ale pravděpodobně značný počet lidí o své cukrovce neví. Mnoha nemocným s diabetem 2. typu stačí ke kompenzaci racionální životospráva, redukce hmotnosti a vhodná pohybová aktivita, další potřebují perorální antidiabetika, ale diabetes značného počtu pacientů si vyžádá léčbu inzulinem. Některé typy diabetu nelze léčit jinými způsoby (diabetes 1. typu, gestační diabetes). Léčebné možnosti jsou nezbytnou podmínkou úspěšné terapie, nikoli však postačující. Konečné slovo má pacient a jeho vůle a schopnost léčbu přijmout. Proto se informace stávají zcela nedílnou součástí léčebného postupu. S diabetem se pacient musí naučit žít. Podaří‑li se mu to, pak může prožít zcela plnohodnotný, zdravý život.

Diabetik léčený inzulinem se musí naučit pravidelně sledovat hladinu cukru v krvi, zaznamenávat údaje k jednotlivým dávkám inzulinu (množství, datum, čas), vypočítat, kdy je potřeba aplikovat další dávku, a v neposlední řadě se musí naučit zacházet s pomůckami pro aplikaci inzulinu. A to bez psychologické podpory zvládne málokdo.

Přání pacienta je rozhodující

Na letošních odborných setkáních (bez ohledu na obor) přicházela opakovaně v diskusi otázka, zda nemocný vnímá chorobu stejně jako lékař. Odpověď byla pro mnoho zdravotníků překvapivá, ale zcela pochopitelná. Pacient má jiná očekávání od léčby a vidí svou nemoc zásadně jinak, než si jeho lékař myslí. I přes značné pokroky, které byly v posledních letech učiněny, komunikace mezi lékařem a pacientem je zřídka optimální a vychází z nesprávných předpokladů. Pacienti nám lékařům rozumějí méně, než si myslíme, pamatují si z našich rad zpravidla jen část toho, čemu porozuměli, a dodržují jen to, co umějí (nebo co lze zkontrolovat). Je tedy stále hodně velký prostor pro zlepšení informovanosti, aby se přání pacienta co možná nejúžeji blížilo očekávání lékaře.

Konverzace podle mapy

Společnost Eli Lilly zvolila originální strategii, jak situaci zlepšit. Odkoupila od původního tvůrce celoevropskou licenci na moderní edukační program Konverzační mapy. Ojedinělý komunikační koncept vzdělávání pacientů vznikl již v roce 2006 v Kanadě a pro dosažené výsledky jej podpořila svou garancí i Mezinárodní diabetická federace (IDF).

Mapy jsou jednoduchou vizualizací toho, s čím se pacient s diabetem každý den potýká. Odpovídá na otázky, co se děje v lidském těle zdravého i nemocného člověka, jak je potřeba vyvažovat fyzickou aktivitu a množství přijímané stravy, případně jak se správně naučit aplikovat inzulin. Celá lekce probíhá formou připomínající hru (například oblíbené Česko nebo Evropu), jíž se účastní také speciálně vyškolená edukační sestra. Samotný princip Konverzačních map je založen na vzájemné interakci pacientů a prvořadým cílem je, aby si pacient na základě diskusí a cvičení udělal názor na problematiku diabetu sám a sám se rozhodl, co se svým tělem udělá.

Konverzační mapy lze využít nejen při edukaci pacientů, ale také jejich rodinných příslušníků, kteří setrváním u svého nezdravého životního stylu demotivují nemocného provést ve své životosprávě žádoucí změny.

Díky Konverzačním mapám se podařilo jen v loňském roce pomoci 1 419 pacientům vyrovnat se s jejich nemocí a začít znovu žít plnohodnotný život.

Konverzační mapy v otázkách a odpovědích

Jak vypadá lekce?

Lekce s Konverzační mapou probíhá ve skupince pacientů pod vedením speciálně vyškolené edukační sestřičky. Účastníci sedí kolem „herní“ obrázkové mapy, kde jsou znázorněny situace denního života v souvislosti s onemocněním. Diskusi zároveň podporují i různé kartičky s pojmy a otázkami. Probrat jednu mapu trvá přibližně 90 minut, ale záleží na tom, jak aktivně se účastníci zapojí, jak je „hra“ baví a jak se rozvine diskuse. Optimální počet účastníků je 5 až 8.

Kde tyto diskuse probíhají?

Nejčastěji probíhají edukace u diabetologů v ordinaci, na interních odděleních nemocnic, při Svazech diabetiků nebo na rekondičních pobytech.

Mohou se této edukace účastnit i rodinní příslušníci?

Jistě, i jim pomůže Konverzační mapa porozumět diabetu a zdravému životnímu stylu. Nejenže pak pochopí, čím pacient prochází, ale umožní jim sdílet i změny, které jsou pro léčbu diabetu nezbytné.

A co diabetes 1. typu a dětští pacienti?

Pro děti a jejich rodiče je určena speciální mapa Život v rodině s diabetem 1. typu, která se spíše než na „medicínskou“ stránku onemocnění zaměřuje na psychologické a sociální aspekty v životě rodiny s diabetickými dětmi.

Jaká témata „mapují“ mapy?

V současnosti existují Konverzační mapy na tato témata:

- Život s diabetem 

- Jak funguje diabetes

- Zdravé stravování a pohybová aktivita

- Zahájení léčby inzulinem

- Diabetes a péče o nohy

- Porozumění rizikovým faktorům při zvládání diabetu (pozdní komplikace)

- Život v rodině s diabetem 1. typu

Jak se zapojit do projektu Komunikačních map?

Lékaři a zdravotnická zařízení dostanou informace od svého zástupce společnosti Eli Lilly. Pacienti a jejich blízcí mohou najít informace na www.konverzacnimapy.cz nebo na www.zivotsdiabetem.cz

O diabetu v ZOO

Den diabetu s Lilly se koná v sobotu 9. 11. v brněnské ZOO, 10. 11. v olomoucké a 16. 11. v pražské ZOO při příležitosti Světového dne diabetu. Je určen nejen nemocným, ale všem, kdo se chtějí o tomto onemocnění něco dozvědět. Edukační program Den diabetu s Lilly představí v ZOO zábavnou formou zásady správného životního stylu diabetika, mezi něž patří také pravidelný pohyb a zdravé stravování. Program na pěti stanovištích na trase prohlídky ZOO bude probíhat od 10 do 16 hodin a je určen především dětem. Všichni držitelé průkazu diabetika mají po dobu akce vstup do ZOO zdarma.

Zdroj: Medical Tribune