Jednotný registr zdravotnických pracovníků potřebujeme, ale nemáme
V Česku neexistuje jednotný registr lékařů a nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. Není jednotně vedená evidence dosažené specializace. To ztěžuje situaci takřka všem – samotným lékařům, zdravotnickým zařízením, institucím i pojišťovnám. Dobře vedený registr je také podmínkou elektronizace zdravotnictví. MT se zeptala ředitele IPVZ MUDr. Antonína Maliny, MBA, jak vnímá současný stav a jaké plány má Institut, aby situaci zlepšil.
| V jaké podobě je v současnosti evidence kvalifikace lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví?
V současné době jsou důležité informace o zdravotnických pracovnících roztříštěné a existují pouze dílčí evidence, které sledují odlišné druhy údajů, nejsou vzájemně propojené a nehodí se ke statistickému sledování. V Česku zatím jednotnou evidenci zdravotnických pracovníků způsobilých vykonávat zdravotnické povolání nemáme, a proto je připravován Národní registr zdravotnických pracovníků (lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků), jehož správcem bude ÚZIS.
| Co bude nutné pro funkční Národní registr zdravotnických pracovníků připravit?
Pro existenci Národního registru zdravotnických pracovníků je zapotřebí schválit novelu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud v prosinci 2012 zrušil registr zdravotnických pracovníků kvůli neoprávněnému zásahu do soukromí zdravotnických pracovníků, nově navrhovaná úprava významně redukuje sledované údaje a stanovuje rozsah veřejných údajů a jejich zveřejňování. Detailně určuje výčet subjektů, které budou mít přístup k záznamům v registru, a také výčet subjektů, které budou údaje do registru hlásit. Registr bude koncipován tak, aby byly jednoznačně chráněny údaje vedené o zdravotnických pracovnících. Je navržen jako systém s omezeným přístupem jednotlivých subjektů oprávněných do registru nahlížet na základě vydání certifikátů s přístupovými hesly. Bude sledována historie provedených nových záznamů, změn stávajících záznamů, nahlížení do registru apod.
| Odkud budou do registru přicházet data?
V případě lékařů, zubních lékařů a farmaceutů by měl budoucí Národní registr zdravotnických pracovníků čerpat data především ze dvou zdrojů: z registrů příslušných komor, které ze zákona evidují povinné členství svých členů, tedy všech těch, kteří vykonávají zdravotnické povolání, a z archivu IPVZ. Ten obsahuje cenné informace o všech lékařích, kteří absolvovali nějakou formu postgraduálního vzdělávání, včetně atestací. Jde v podstatě o písemný archiv složek jednotlivých lékařů se záznamy o školeních, kursech, atestační přípravě a atestačních zkouškách. Důležité je, že obsahuje poměrně detailní informace o vzdělání všech lékařů od roku 1953. O tom, jak detailní tyto informace jsou, si lze udělat představu podle počtu listů, kterých je v archivu IPVZ uložených přibližně dva miliony. Aby mohl stávající archiv jednoduše poskytovat potřebná data do Národního registru, je třeba archiv uspořádat a podstatné údaje digitalizovat, tedy vytvořit digitalizovaný archiv IPVZ. Dalším zdrojem informací o lékařích a farmaceutech mohou být také zdravotní pojišťovny.
V případě nelékařských zdravotnických povolání bude důležitým zdrojem informací Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, který pro MZ ČR spravuje NCO NZO v Brně. Dalším zdrojem informací je např. Evidence zdravotnických pracovníků (EZP), kterou vytvořilo MZ ČR pro potřeby odborné veřejnosti i pro pracovníky Ministerstva zdravotnictví a další pověřené organizace; vede v ní evidenci zdravotnických pracovníků zařazených do postgraduální přípravy.
Z výše uvedeného výčtu hlavních zdrojů informací o zdravotnických pracovnících vyplývá, že v současné době nejsou důležité informace o zdravotnických pracovnících jednotné. V určité fázi bude proto nezbytné vytvořit pracovní skupinu všech zainteresovaných subjektů, které jsou potenciálními zdroji informací, které budou v připravovaném Národním registru zdravotnických pracovníků obsaženy.
| K čemu evidence na IPVZ slouží?
Jedná se o archivní dokumentaci, která dokládá odbornou, specializovanou a zvláštní odbornou způsobilost lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Institutu slouží evidence k ověřování těchto dokumentů o dosaženém vzdělání. Mám‑li uvést konkrétní situaci, napadá mě například, že jsme poměrně často oslovováni lékaři, kteří působí v zahraničí a požadují potvrzení o pravosti dokumentů, které tamějším zaměstnavatelům předkládají. Podobně jsme schopni zajistit ověření kvalifikace pro orgány státní správy. A v neposlední řadě se i samotným lékařům může stát, že o své dokumenty přijdou nebo je ztratí. My jsme pak na základě jejich žádosti schopni vystavit duplikáty.
| Má IPVZ přehled o specializačním postgraduálním vzdělávání (které neprobíhá na IPVZ)?
Obecný přehled IPVZ má. Máme přehled o zařazených uchazečích v jednotlivých oborech v rámci systému EZP, jehož provozovatelem je MZ ČR. Dále pak máme informace o vykonaných atestačních zkouškách všech lékařů, tedy i těch, kteří nyní atestují v základních oborech na lékařských fakultách, neboť archivace těchto dokumentů je povinně poskytována IPVZ.
| Jak by měl vypadat digitalizovaný archiv IPVZ (jaké údaje bude obsahovat, kdo do něj bude mít přístup, jak bude zabezpečen)?
To jsou otázky, na které hledáme v současné době odpověď prostřednictvím studie proveditelnosti. Jisté je, že digitalizovaný archiv IPVZ by měl obsahovat údaje potřebné k doložení odborné, specializované a zvláštní odborné způsobilosti všech lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a dalších zdravotníků i nezdravotníků, kteří absolvovali nějakou formu postgraduálního vzdělávání. Důležité je, abychom dokázali pokrýt nejen současné požadavky na ověřování způsobilosti, ale i ty, které mohou vzniknout v budoucnu, a nejen ty interní v rámci IPVZ, ale i ty, které mohou být cenné pro stát a další organizace a subjekty. Samozřejmě nezbytnou podmínkou je, aby byly tyto údaje řádně zabezpečené a byly k dispozici jen zákonně určeným oprávněným subjektům. Zabezpečení chápeme nejen ve smyslu zneužití dat, ale i jejich možného fyzického zničení či poškození.
| Bude digitální archiv IPVZ „komunikovat“ s daty ÚZIS, ev. s e‑govermentem?
Ano, musí. Má‑li být digitalizovaný archiv IPVZ úspěšný, efektivní a schopný dalšího vývoje i do budoucna, je třeba, aby se součástí tzv. „e‑govermentu“ stal. Podíváme‑li se kolem sebe, musíme si všimnout, že státní správa se mění. Máme datové schránky, elektronické podpisy, biometrické pasy, elektronické recepty atd. I my v Institutu tyto změny vnímáme a právě vytvořením digitálního archivu máme příležitost se do tohoto trendu zapojit.
| Jak bude digitalizace probíhat: interně v rámci IPVZ, nebo bude vypsáno výběrové řízení na externího dodavatele?
Vzhledem ke skutečnosti, že nevlastníme ani zařízení, ani know‑how, které je k digitalizaci dat potřebné, budeme muset zapojit externí dodavatele. To, v jaké míře, je zatím otázkou a předmětem studie proveditelnosti. Digitalizaci archivu chceme realizovat v příštím programovém období prostřednictvím projektů EU, jejichž metodikou (včetně všech výběrových řízení) se samozřejmě budeme řídit.
| Co přinese digitalizovaný archiv IPVZ?
Našim zdravotníkům přinese možnost zažádat si o duplikáty svých dokumentů elektronicky a elektronicky je i obdržet. Našim zaměstnancům určitě přinese úsporu času při práci s dokumenty. Našim spolupracujícím organizacím poskytne rychlejší reakce na jejich požadavky, a tedy i vyšší efektivitu. Národnímu registru zdravotnických pracovníků pak přinese validní data o kvalifikaci zdravotníků. A Institutu jako organizaci přinese i jistotu, že o cenný archiv nešťastnou náhodou nebo zubem času nepřijdeme.
| Kdy by měla být digitalizace dokončena?
To nelze zcela spolehlivě určit, ale rádi bychom digitalizaci archivu zvládli do konce roku 2018.
KOMENTÁŘ K TÉMATU
Českému zdravotnictví doposud chybí standardizovaná evidence řady klíčových agend, což je nezbytnou podmínkou elektronizace zdravotnictví. Tyto komponenty ovšem nelze tvořit bez legislativního mandátu, proto byla předložena novela zákona č. 372/2011 Sb. Referenční, a tedy neveřejná evidence pracovníků, registr poskytovatelů zdravotních služeb a registr provedených a hrazených zdravotních služeb jsou základními kameny, na nichž elektronizace stojí. Elektronická evidence lékařů a pracovníků ve zdravotnictví bude významným krokem vpřed. Samozřejmě musí být ale budována v souladu se zákony a s respektem k soukromí a k osobním datům osob.
Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.,
ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Zdroj: