Přeskočit na obsah

Je už český pacient svéprávný?

Na semináři pořádaném sdružením Občan shrnul jeho předseda MUDr. Pavel Vepřek důvody, kvůli nimž má český pacient v současném zdravotním systému ke skutečné svéprávnosti ještě daleko. Každý kontakt se systémem pacienta v první řadě vystavuje nejistotě. Jsou zdravotnická zařízení, která fungují skvěle, existují však i taková, jejichž výsledky jsou přinejmenším zneklidňující. Pacient, který není vybaven dostatkem informací pro to, aby věděl, co jej kde čeká, proto sází na jistotu – a tou je pro něj jistota známostí, kontaktů a protekcí. Pacientovi je dále deklarována bezplatnost českého zdravotnictví. Odhlédnemeli od faktu, že každý ekonomicky aktivní občan i jeho zaměstnavatel odvádějí platby zdravotního pojištění, má i všední realita čerpání zdravotní péče k bezplatnosti daleko. Ať už se jedná o doplatky – realizované pohříchu pouze v oblasti léků – nebo o úplatky. „České zdravotnictví je prorostlé korupcí,“ řekl doslova P. Vepřek. „Je to přirozený kompenzační nástroj nedostatku vyvolaného takzvaným ‚paragrafem Fischerové‘ (pozn. red.: paragraf 1, písmeno d) zákona o veřejném zdravotním pojištění z roku 1997, kterému se přezdívá podle jeho předkladatelky; jeho ustanovení nařizuje, že nikdo nesmí platit za péči, která je hrazena ze zdravotního pojištění). Když občan nemá možnost připlatit si na zdravotní péči legálně, najde si jiné, pokoutní cesty.“ České zdravotnictví se podle P. Vepřeka také snaží budit dojem uniformity a jednotnosti, ale přitom jsou prokazatelné rozdíly v kvalitě poskytované péče nejen mezi zdravotnickými zařízeními, ale i mezi jednotlivými odděleními téže nemocnice. K relevantním datům se však pacient nedostane a nemá tedy podle čeho vybírat. Stejný problém je s deklarovanou šíří rozsahu péče. Všichni mají obecně právo na všechno, ale teprve v praxi zjistí, jaký je jejich skutečný nárok. Chybí definice, co má povinně spadat do solidární sféry a co už nikoli – například léčba banálních onemocnění.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 22/2006, strana 19

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené