Je správní rada VZP pouhé alibi, nebo skutečná kontrola?

Ve Správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny zasedá celkem třicet členů. Každý z nich pobírá za svou účast průměrný plat v ČR. Zákon jim ukládá zastupovat zájmy pojištěnců a dává jim ke kontrole pojišťovny poměrně rozsáhlé kompetence. Redakce Medical Tribune zjišťovala, jak členové správní rady tyto své kompetence využívají.

Na základě zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, rozhoduje správní rada mimo jiné o nákupu nemovitostí pojišťovny v hodnotě nad pět milionů korun, nákupu hmotného a nehmotného majetku nad pět milionů korun a „dalších důležitých věcech, které souvisejí s činností pojišťovny a jež si k rozhodování vyhradí“. Dvacet členů správní rady jmenuje Poslanecká sněmovna, deset vláda.

Redakce Medical Tribune oslovila členy ze všech parlamentních stran sérií otázek. Měli například odpovědět, zda v minulosti žádali vysvětlení některých ekonomických či jiných kroků vedení pojišťovny, zda se osobně zajímají o nejasné smlouvy VZP a jak konkrétně hájí zájmy pojištěnců, které zastupují.

Z některých odpovědí vyplynulo, že vedení pojišťovny se „dotěrných“ otázek kontrolního orgánu příliš bát nemusí. Většina z oslovených se odvolala na to, že členů v radě je příliš mnoho, rozhodování je kolektivní, jednotlivec toho v radě příliš mnoho nezmůže, agenda je velmi náročná, dotyčný působí v radě teprve velmi krátce nebo není ekonom, takže neumí posoudit, zda pojišťovna plýtvá, či nikoli.Občas ale zazněly i některé konkrétní případy, jak hospodaření pojišťovny alespoň formálně „interpelují“.

Kolektivní rozhodování

„Správní rada není orgán určený ke kontrole jednotlivých smluv. Je řídící orgán a kontrolní činnost provádí především dozorčí rada. Jsem ve správní radě půl roku. Pokud dostanu nějaké avízo, určitě si informace nechávám předložit a vysvětlit. Jsme však vázáni mlčenlivostí, co se týká obchodní strategie – VZP pracuje v konkurenčním prostředí,“ odpovídá RSDr. Miroslav Opálka (poslanec KSČM). Na dotaz, jakými aktivitami hájí ve správní radě zájmy pojištěnců, které zastupuje, Opálka odpovídá: „Jejich zájmy hájím předkládáním návrhů a hlasováním. Ale i ve správní radě rozhoduje většina hlasů.“

Na kolektivní odpovědnost se odvolává i další člen rady, poslanec za ČSSD MUDr. Jiří Koskuba. „Správní rada je kolektivní orgán a takto i rozhoduje. Ostatně jste vůbec první, kdo se o aktivity prostého opozičního ‚podposlance‘ zajímá. Nejen já, ale prakticky všichni reprezentanti ČSSD ve Správní radě VZP vždy dodržovali zásadu, že k veřejnosti hovoří jedině určený člen vedení a eventuálně tisková zpráva je orgánem schvalována.“

Na otázku, zda v minulosti žádal vysvětlení některých kroků pojišťovny, Koskuba odpovídá: „Snažil jsem se ovlivňovat tzv. úsporné kroky VZP směřující k poskytovatelům zdravotní péče. Těžko jsem se smiřoval s faktem, že ‚lovnou zvěří‘ na rozdíl od praktiků byli a vždy jsou převážně ambulantní specialisté a nemocnice. Ať s lůžky akutními, nebo následnými…“

Jaké kontrolní kroky hospodaření pojišťovny podnikl dosud hejtman Kraje Vysočina, místopředseda Správní rady VZP MUDr. Jiří Běhounek? „Jsem v radě pět měsíců, takže jsem žádal aktuální data a vše, co bylo spojeno se zahájením mé činnosti ve správní radě. Jsem si vědom složitosti smluv, a proto žádáme jejich kontrolu a předložení. To se však týká i nových smluvních vztahů na poskytování zdravotní péče, když je vyhlášen stop stav.“ Otázku, jakými aktivitami hájí ve správní radě zájmy pojištěnců, které má zastupovat, ponechal Jiří Běhounek bez odpovědi.

Na kontrolní činnost v rámci správní rady se redakce MT zeptala také Ing. Jiřího Rusnoka (Věci veřejné). „S kolegou Babákem a Vysloužilem jsme poslali vedení VZP otevřený dopis, v němž žádáme vysvětlení některých konkrétních kroků v hospodaření pojišťovny. Jednalo se o projekty IZIP, smlouvy s firmou Lenia, dodávku softwaru na vymáhání pohledávek firmě exministra Němce a otázky ohledně IT zakázek a očkovacího systému Avenier,“ uvedl Rusnok a dodal: „Aby mohl každý člen rady fundovaně rozhodnout, musí mít dostatek informací. Další aktivity tedy souvisejí především se zajišťováním potřebných informací. Dále je nutná spolupráce s ostatními kolegy ve správní radě, protože mezi třiceti členy jedinec při hlasování moc nezmůže.“

Kontrola nevýhodných smluv

Dalším z oslovených členů správní rady je právník a bývalý starosta Semil, Mgr. Jan Farský (TOP 09). Ve svém městě proslul jako úspěšný bojovník proti předraženým zakázkám a korupci. Jak se mu daří kontrolovat hospodaření pojišťovny s rozpočtem několika set miliard? Jaké kroky vedení VZP si nechal v minulosti vysvětlit? „Žádal jsem například vysvětlení okolností jednacích řízení bez uveřejnění. Šlo o nákupy počítačů od firmy Hewlett Packard, nákup softwaru na vymáhání pohledávek, podklady ohledně smluv s IZIP. Institut jednacího řízení bez uveřejnění totiž otevírá prostor pro machinace, není vždy jasné, že byl opravdu vhodný pouze ten jeden uchazeč,“ říká Farský. Na otázku, zda se osobně zajímá o smlouvy VZP, které znamenají pro pojišťovnu velké výdaje a není přitom jasná efektivita těchto smluv, Farský odpovídá: „Ano. Je však složité tuto efektivitu, popřípadě neefektivitu odhalit. Avšak jak už jsem řekl, zajímal jsem se například o smlouvy VZP na dodání softwaru na vymáhání pohledávek s firmou exministra Pavla Němce. Vzal jsem tyto smlouvy a doručil jsem je softwarové firmě, která je dostatečně velká a nemá žádné zakázky státu. Tato nezávislá firma mi smlouvu připomínkovala a zjistili jsme, že cena firmy je minimálně o třetinu nadsazená, což už byl argument pro prezentaci na ředitelství VZP. To dostalo úkol, aby s firmou pana Němce jednalo dál a cena se snížila.“

U jiných typů smluv Farský uznává, že VZP si svůj postup i přes námitky správní rady obhájila. Zabránila tedy správní rada někdy konkrétnímu případu plýtvání managementu VZP? Anebo si pouze nechává předkládat nějaká vysvětlení s tím, že vedení nakonec členy správní rady „umluví“,ti unaveně rezignují a smlouvy běží dál? „Mám pocit, že díky správní radě si vedení nedovolí nechat cokoli proběhnout jakkoli,“ odpovídá Farský.

„Myslím, že ve chvíli, kdy správní rada něco schválí s rozdílem jediného hlasu, tak si vedení příště rozmyslí, co položí na stůl. Pokud se například vedení rozhodne zadat zakázku formou jednacího řízení bez uveřejnění, musí velice podrobně odůvodnit, proč zvolila tuto formu výběru dodavatele. Myslím, že to postupně vede k tomu, že management VZP tato jednací řízení bez uveřejnění postupně přestává používat.“

Další členka správní rady MUDr. Patricie Kotalíková (TOP 09) se během svého působení v radě snažila pozměnit toky financí pojišťovny do projektu Mořský koník. Na otázku, jak osobně dohlíží nad hospodařením pojišťovny, odpovídá: „Jelikož nejsem ekonom, musím říci, že co se týče hospodářských kroků, pohybuji se mimo svůj obor. Spíše mě zajímají otázky využití fondu prevence, například akce Mořský koník. Zajímala mne přínosnost této akce, její využitelnost. Řada dětí, které na tuto akci jezdí, ani ozdravný pobyt z lékařského hlediska nepotřebuje, jde spíše o vyplnění jejich volného času. Více bych ocenila, kdyby VZP tyto peníze věnovala jiným pobytům, třeba tuzemským, které by nebyly tak drahé a mohlo by je využít mnohem více dětí.“ Společně s Patricií Kotalíkovou „interpelovali“ vedení VZP ve věci Mořský koník i další členové správní rady. „Protože však naše námitky přišly až na konci loňského roku, pojišťovna už jen konstatovala, že peníze na tento rok jsou do tohoto projektu již dané,“ dodává Kotalíková.

Redakce oslovila také členy správní rady za ODS (Petr Tluchoř, Ing. Stanislav Bláha), kteří však na otázky neodpověděli. Bez reakce zůstaly také dotazy směřované na náměstka MZ RNDr. Jiřího Schlangera, jehož do správní rady jmenovala vláda.

Změna složení rady i její odpovědnosti

V těchto dnech ministerstvo zdravotnictví připravuje návrh zákona na změnu fungování zdravotních pojišťoven u nás. Novou legislativou by vznikl pouze jeden kontrolní orgán pojišťovny – dozorčí rada. Měla by pouze devět členů. V Rakousku i Německu fungují správní i dozorčí rady pojišťoven na základě tripartity.

Třetina členů zastupuje zaměstnavatele, třetina zaměstnance a třetina zástupce veřejné správy. „Předpokládá se zachování tripartity, způsob nominace a volby členů správních orgánů se ještě diskutuje,“ poznamenává MUDr. Pavel Vepřek z ministerstva zdravotnictví.

Iva Bezděková

Zdroj: MEDICAL TRIBUNE