Je potřeba investovat do vedení mladých kolegů

Při pohledu do kalendáře českých odborných akcí si většina zdravotníků květen spojuje s tradičně největším českým medicínským kongresem – výročním sjezdem České kardiologické společnosti (ČKS). Letos brněnské Výstaviště hostilo již XXIII. ročník toho kongresu, který návštěvníkům v termínu od 24. do 27. května tradičně nabídl nejen spoustu užitečných informací a také příjemné společenské zážitky. Pro účastníky kongresu organizátoři připravili celkem 58 programových bloků nejrůznějších formátů s vyzvanými postgraduálními přednáškami našich předních odborníků. Základní programové schéma bylo doplněno dalšími atraktivními formáty, jeho součástí byly i oblíbené dvouhodinové komentované přímé přenosy z katetrizačních a elektrofyziologických laboratoří dvou komplexních kardiovaskulárních center či blok „To nejlepší z české kardiologie“, ve kterém byly prezentovány práce českých kardiologů publikované v prestižních mezinárodních časopisech. Letošní ročník však přinesl i některé změny. Tou nejvýznamnější bylo střídání na postu předsedy ČKS. Až do roku 2019 bude nově tuto funkci zastávat prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA, který se s MT podělil nejen o hodnocení letošního ročníku výročního sjezdu ČKS, ale také např. o své představy, jakém směrem by se měla ubírat česká kardiologie v dalších letech.

Jak hodnotíte letošní ročník výročního sjezdu ČKS?

XXXIII. výroční sjezd ČKS hodnotím jako velmi úspěšný, a to díky nejen počtu účastníků, kterých bylo letos 3 421 (zvýšení o více než dvě stě proti roku 2014), ale především s ohledem na aktivní zájem o problematiku postgraduálního vzdělávání jak lékařů, tak sester. Jednoznačně se zvýšila obsazenost sálů, a to i v podvečerních hodinách. Znamená to tedy, že jak programový výbor, tak pracovní skupiny připravily atraktivní odborný program. Abstrakt bylo zasláno 561, snažili jsme se jich maximum přijmout s cílem kontinuálně zvyšovat aktivní účast na sjezdu.

Jaká témata dominovala letošnímu ročníku a které programové bloky vzbudily největší zájem návštěvníků?

Tradičně jsou nejvíce zajímavé bloky nebo sympozia, jež přinášejí nová data o diagnostice a terapii kardiovaskulárních onemocnění. Nepochybně velmi zaujal blok „Co by měli kardiologové vědět o akutních iktech“, dále diskuse na téma, zda realizovat předléčbu pacientů s infarktem antitrombotiky, či nikoli, problematika katetrizační léčby chlopenních vad, nový pohled na kardioverzi fibrilace síní, pokroky v léčbě dyslipidémií a řada dalších.

Sjezdy ČKS tradičně navštěvují významní zahraniční hosté. Které osobnosti přijaly pozvání v letošním roce? Můžete stručně okomentovat témata, kterým se hosté věnovali ve svých přednáškách?

Za klíčovou považuji slavnostní přednášku Salima Yusufa „New perspectives in CVD prevention“, která velmi dobře reflektovala vývoj v této oblasti za posledních dvacet let v podání excelentní osobnosti mezinárodního významu. Další zahraniční hosté přednášeli v rámci bloků a témat jednotlivých pracovních skupin.

Návštěvníci výročního sjezdu měli letos poprvé k dispozici celý odborný program v digitální podobě na různých digitálních platformách. Můžete tuto novinku ve stručnosti představit? S jakým zájmem se mezi účastníky setkala, popř. zaznamenali jste již nějaké podněty ke zlepšení?

Jsem velmi rád, že se nám podařilo stejně tak jako na evropských sjezdech ESC poprvé prezentovat digitální platformu programu a plánování sjezdu. Naprostá většina účastníků si ji pochvalovala, drobnosti, např. složitější listování v menu, budou pro příští rok odstraněny. V roce 2016 nebude již tištěná forma programu sjezdu, nicméně na webových stránkách společnosti bude samozřejmě program k dispozici v pdf formátu k vytištění. Současně plánujeme také možnost vracet se ke sdělením v programu 365+ stejně jako na webových stránkách ESC.

ČKS má jako třetí nejstarší kardiologická společnost na světě velmi dlouhou tradici. Činnost v jejích počátcích je spjata hlavně se třemi oblastmi – rozvojem léčby hypertenze, kardiovaskulární chirurgie a léčby AIM. Jak kardiochirurgové, tak hypertenziologové mají dnes své vlastní odborné společnosti. Neobáváte se toho, že by svou vlastní cestou vykročila i některá ze současných šestnácti pracovních skupin ČKS a osamostatnila se?

Vše, co činíme, je naopak v zájmu aktivizace pracovních skupin, z nichž některé se budou v souladu s praxí ESC transformovat do asociací, jež mají relativní samostatnost rozhodování, transparentní ekonomiku a možnost aktivního vstupování do činnosti výboru ČKS.

S předchozím dotazem souvisí také otázka, jak vnímáte současné vztahy ČKS s ostatními odbornými společnostmi?

Rád bych dále kultivoval velmi dobré vztahy s Českou internistickou společností, Společností kardiovaskulární chirurgie, Českou společností pro aterosklerózu, Českou společností pro hypertenzi a Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně.

Jedna z pracovních skupin ČKS (Kardio 35) sdružuje lékaře v postgraduálním vzdělávání se zaměřením na získání atestace z kardiologie, tedy jakýsi „kardiologický dorost“. Jaký je mezi mladými lékaři o váš obor zájem a čím by se dal eventuálně tento zájem do budoucna ještě zvýšit?

Aktivity pracovní skupiny Kardio 35 patří mezi klíčové zájmy společnosti. Podporu vzdělávání mladých kardiologů, udržení zájmu o obor a snaha, aby se maximum lékařů skutečně zapojilo do klinické praxe, vnímám jako dobrou investici do rozvoje a perspektivy kardiologie jako oboru.

Výhrady mladých lékařů se často týkají postgraduálního vzdělávání. Jak byste komentoval jeho současnou podobu, popř. kde vidíte největší prostor pro kultivaci?

V současné době je na MZČR připravena další verze vzdělávacího programu, která harmonizuje přípravu v oboru se zeměmi EU. Jako první krok bude změna zákona, následovaná diskusí o konkrétní náplni vzdělávání. Kromě základního oboru kardiologie máme připraven vzdělávací program pro dvě nadstavbové specializace – intervenční kardiologii a arytmologii.

Kardiologie patří mezi těch několik málo oborů, kde se česká medicína spolu s přechodem hranice neztrácí. Čeští kardiologové jsou vidět na velkých zahraničních kongresech, daří se jim publikovat své práce v impaktovaných časopisech. Jak lze kardiologii hodnotit z pohledu výsledků výzkumných projektů za poslední období? Jsou pod vědeckými úspěchy podepsány převážně uznávané osobnosti, nebo se daří prosazovat i mladším kolegům?

Nepochybně se počet publikací v časopisech s IF zvyšuje, rovněž tak prezentace originálních prací na zahraničních kongresech. Na druhé straně je potřeba kriticky říci, že významná vědecká aktivita je v ČR v současnosti limitována na maximálně pět center a deset až patnáct osobností. Je potřeba investovat do vedení mladých kolegů, kteří mají zájem o vědeckou práci, a snažit se je podporovat. To je také jeden z významných úkolů ČKS.

Zastavme se nyní v krátkosti u plánovaných novinek. V posledních letech ČKS akceptuje odborná doporučení Evropské kardiologické společnosti. Ta na letošním výročním sjezdu plánuje představit pět nových doporučení. Kterých oblastí se budou týkat a kdy se mohou kolegové těšit na jejich českou podobu?

Počátkem července budeme mít k dispozici originální verze doporučení, která budou zkrácena a přeložena tak, abychom je mohli vydat v šestém čísle Cor et Vasa letošního roku a v prvním čísle roku 2016. Konkrétně se jedná o následující doporučení:

Ventricular Arrhythmias & Sudden Cardiac Death, pod kterými jsou jako hlavní autorky podepsány S. Prioriová a C. Blomströmová‑Lundqvistová (za ČKS vypracují souhrn Kautzner, Táborský, Osmančík), dále Pulmonary Hypertension hlavních autorů N. Galièho a M. Humberta (za ČKS vypracují souhrn Jansa, Aschermann, J. Widimský), Acute Coronary Syndromes NSTE autorů M. Roffiho a C. Patrona (souhrn za ČKS vypracují P. Widimský, Rokyta, Hlinomaz), Pericardial Diseases od P. Charrona a Y. Adlera (za ČKS souhrn vypracují Linhart, Krejčí, P. Toušek) a Infective Endocarditis autorů G. Habiba a P. Lancellottiho (souhrn za ČKS vypracují Linhartová, Gregor, Beneš).

Je známo, že jste velkým zastáncem moderních technologií a uplatnění telemonitoringu v léčbě kardiologických pacientů. Čekají pacienty nějaké novinky i v této oblasti?

Pevně věřím, že nastala doba pro opuštění papírových forem, doba plné digitalizace. Výhodou je samozřejmě rychlost, dostupnost, flexibilita, možnost změny a aktualizace, které jsou dostupné všem členům ČKS kontinuálně. Jdeme plně ve šlépějích Evropské kardiologické společnosti a ten trend, který vnímám jako pozitivní v rámci Evropy, by měl být standardem i pro české kardiology. Telemonitoring již začal fungovat v klinické praxi u části arytmologických pacientů a je nedílnou součástí doporučených postupů. Naším cílem je rozvíjet tuto problematiku pro další subobory kardiologie.

Můžete závěrem ještě nastínit, kam by se měla ubírat česká kardiologie pod vaším vedením v dalších letech?

V současné době si neklademe velké cíle. Byl bych rád, kdybychom udrželi kardiologii na té úrovni, která je, a posouvali ji volnými krůčky dopředu tak, aby byla stále vnímána jako obor pozitivní, transparentní, rychle akceptující moderní léčebné a diagnostické postupy. Aby každý člen byl hrdý na to, že může být členem právě takové kvalitní odborné společnosti, jakou reprezentuje Česká kardiologická společnost.

Zdroj: Medical Tribune