Je čas na očkování proti chřipce. Proč je tak důležité a přitom podceňované?
V řadě zdravotnických a sociálních zařízení lze odhadovat počty očkovaných jen do pěti procent, což je průměr běžné populace. Většina lékařů svým pacientům očkování doporučuje, i když sami očkováni nejsou. O významu očkování napsala pro MT ředitelka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D.
Chřipka je závažná infekce, která v ČR každoročně způsobí onemocnění statisíců obyvatel, a souvisí s ní v průměru téměř 2000 úmrtí. Nejvyšší výskyt zaznamenáváme u školáků a u dospívajících, maximum počtu úmrtí pak mezi seniory. Chřipková epidemie zpravidla propuká na začátku kalendářního roku a trvá obvykle čtyři až osm týdnů.
Ačkoliv platí, že chřipka je závažným zdravotnickým, sociálním a ve svých důsledcích i ekonomickým problémem, je neustále podceňována, bohužel, i ze strany zdravotníků. Nejdůležitější metodou prevence tohoto onemocnění a jeho případných závažných komplikací je očkování, jehož účinnost byla opakovaně prokázána. V ČR však není využíváno v rozsahu, který odpovídá doporučením Světové zdravotnické organizace.
Účinnost protichřipkové vakcíny závisí na antigenní podobnosti kmene viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. Při změně v antigenicitě nemusí zabránit vzniku onemocnění, sníží však závažnost infekce a zmenší procento komplikací a úmrtí. U zdravých dospělých v 70 až 90 procentech zabrání onemocnění, u starších osob snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30 až 70 procent a riziko úmrtí až o 80 procent. Dále snižuje výskyt zánětu středního ucha u dětí.
Proočkovanost proti chřipce je v ČR velmi nízká, přestože je od 65 let věku a u rizikových skupin obyvatel vakcína hrazena ze zdravotního pojištění a ostatním na ni zdravotní pojišťovny přispívají. Zde hrají roli také mnohé mýty, které očkování provázejí, například „nechal jsem se očkovat, ale stejně jsem onemocněl, vakcína je neúčinná“. Důvodem je výskyt mnohých tzv. respiračních viróz, způsobovaných jinými respiračními viry, které se vyskytují společně s chřipkovými viry v průběhu chřipkové sezóny, a jejich příznaky se od chřipky liší jen minimálně.
Nesmíme ale zapomínat, že očkování je vhodné také pro osoby, které by mohly chřipku na rizikové pacienty přenést, tedy pro rodinné příslušníky nebo ošetřující personál. Jejich očkování patří mezi důležitá opatření v rámci ochrany pacientů a v některých zemích je na vybraných odděleních dokonce povinné. Doufám tedy, že i v ČR se podaří dostat proočkovanost zdravotnického personálu na potřebnou úroveň, aby byla zajištěna právě bezpečnost pacientů.
Použitý zdroj:
http://www.szu.cz/tema/prevence/chripka-2012
Zdroj: MT