Jaký lék zvolit k léčbě schizofrenie?

Od objevení chlorpromazinu v padesátých letech minulého století byla léčba schizofrenie zaměřena na ovlivnění dopaminových receptorů (D2). Chlorpromazin umožnil tím, že zmírnil intenzitu příznaků, opustit blouznícím a halucinujícím pacientům uzavřená oddělení psychiatrických léčeben. Od té doby bylo do psychiatrické praxe uvedeno mnoho antipsychotik s afinitoukD2receptorům. Bohužel blokáda dopaminergní neurotransmise v bazálních gangliích může způsobit parkinsonskou symptomatologii. Proto lékaři uvítali příchod nových léků, tzv. druhé generace, které ovlivňují i metabolismus serotoninu. Tím uvádí ve svém editorialu uveřejněném koncem září v TheNew England Journal of Medicine Robert Freedman z University of Colorado Health Sciences Center a Veteran Affairs Medical Centerv Denveru přínos studie CATIE, která porovnala účinky antipsychotik druhé generace s jejich předchůdci.Na počátku sedmdesátých let minulého století se zdálo, že clozapin nahradí díky svým účinkům starší antipsychotika. Bohužel, jeho preskripce byla omezena pouze na zhruba 10 % pacientů se schizofrenií pro závažné nežádoucí účinky toxického charakteru (například agranulocytózu). Snahou farmaceutických společností bylo vyvinout léky s antipsychotickou účinností clozapinu, avšak bez jeho nežádoucích účinků. Tak přišly na trh risperidon, quetiapin, ziprasidon, olanzapin, aripoiprazol… Přestože tyto nové antipsychotické léky jsou dnes běžně předepisovány, nikdy nebyl doložen rozdíl v efektu léčby mezi novými, tzv. atypickými antipsychotiky a staršími přípravky. Vyplnit tuto mezeru a dát lékařům konkrétní vodítko pro léčbu schizofrenie bylo úkolem multicentrické randomizované dvojitě slepé studie CATIE (Clinical Antipsychotic Trials of Intervention Effectiveness).
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2005, strana 7

Zdroj: