Jakou moc získají řetězce
Systém pacienty láká k registraci mimo jiné dvanáctihodinovou ordinační dobou, pružným objednávkovým systémem, komunikací pomocí mobilního telefonu a internetu, ale i parkovacími místy v blízkosti ordinací. Každá jednotka (sdružená praxe) je dimenzována na čtyři lékaře a šest sester, kteří se střídají ve dvousměnném provozu.
Společnost Moje ambulance letos získala např. v Ostravě za poslední tři měsíce šest tisíc klientů, v Olomouci zaregistrovali tři a půl tisíce pacientů a podle tiskové mluvčí Simony Součkové každý den ke společnosti přecházejí stovky nových klientů.
Klady, které mohou být i zápory
Ozývají se ale i kritické hlasy. Již samotná kampaň pro získávání klientů vyvolala negativní ohlasy, protože k ní byly využívaný letáky, což ČLK svým členům zakazuje jako neetické. V Brně a Ostravě se tímto krokem zabývaly okresní orgány ČLK, vzhledem k tomu, že kampaň pro Moji ambulanci zajišťuje další firma, jde zřejmě o legální postup. Rozpaky vyvolala i skutečnost, že se akvizitéři snažili přesvědčovat pacienty „na ulici“.
Podle Simony Součkové společnost využívá marketingové postupy naprosto běžné v oblastech služeb a stížnosti vysvětluje přehnanou reakcí přímé konkurence, která přichází o pacienty. „Tato reakce je logická a my jsme ji očekávali. Předpokládáme, že ještě nějakou dobu budeme osočováni různými zájmovými sdruženími z používání neetických postupů a počítáme i s pokusy o diskreditaci naší práce,“ řekl MT generální ředitel společnosti Moje ambulance MUDr. Marek Potysz. „Lékaři pouze neočekávali nebo je zaskočilo, že oni sami mohou být vystaveni marketingu, pro zdravotnictví, jak se ukazuje, naprosto běžnému,“ dodává.
Někteří lékaři se skutečně působení řetězců obávají, tisícové přesuny pacientů mohou být i ve velkých městech citelné. Nemusí ale jít jen o obavy ze ztráty klientů. „Vstup takových firem by byl na místě v situaci, kdyby systém soukromých praktiků nefungoval. Pak by jej řetězce mohly suplovat, doplňovat. To, že zajistí dvanáct hodin ordinační doby, je sice hezké, ale tento systém nezahrnuje jiné aspekty práce praktického lékaře,“ říká jeden z brněnských soukromých praktiků, který chce zůstat v anonymitě, protože „dnes nikdo neodhadne, jakou nakonec řetězce získají moc“. Nesporným faktem ale podle něj je, že je dobré, pokud pacienta zná jeden jeho praktický lékař. „Tři nebo čtyři lékaři, se kterými se bude pacient setkávat v Mojí ambulanci, si těžko budou vše předávat na potřebné úrovni, zvlášť když půjde – jak se argumentuje – o šetření časem,“ tvrdí praktik. Také v případě prevence podle něj není systém optimální.
Kvalitním lékařům pacienty nepřebereme
Výhrady se objevují i vůči výběru lékařů. V diskusích nad záměrem řetězců se objevují názory, že kvalitní lékaři na nabídku řetězců typu Mojí ambulance nebudou reagovat, že ji využijí zejména starší nebo začínající lékaři a že to bude mít vliv i na kvalitu péče. V informování o počtu získaných praktiků nejsou expandující společnosti již tak konkrétní jako v případě pacientů: „Lékaři s nám ozývají sami na základě poptávky na našich internetových stránkách, dále na doporučení jiných lékařů či známých. Můžeme říci, že lékaři i sestry mají zájem o práci u nás a že je oslovuje platové ohodnocení, pracovní doba a také to, že je nezatěžuje administrativa,“ uvedla k otázce, kolik již Moje ambulance získala praktických lékařů, mluvčí S. Součková, která se brání označení řetězců za „lékařské supermarkety“. A roli řetězců vidí na trhu lékařských služeb pozitivně: „Přesun pacientů od kvalitních lékařů, s nimiž jsou lidé spokojeni, je mizivý – v řádu jednotek až nuly.“
Vstup řetězců by navíc podle ní měl zamezit nedostatku praktických lékařů. O tom, že půjde o další expanzi, svědčí plány, podle nichž Moje ambulance bude vedle Ostravy, Olomouce, Brna, Mladé Boleslavi, Prahy a Karlových Varů do konce roku fungovat v dalších třech městech – v Havířově, Opavě a Zlíně.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2008, strana B3
Zdroj: