Jakou budoucnost má české lázeňství?
„Lázeňství stojí na pomezí zdravotnictví a cestovního ruchu, představuje komplex všech ekonomických aktivit, které zahrnují komplexní péči o pacienta – lázeňského hosta. České lázně jsou spojeny v převážné většině případů s přírodními léčebnými zdroji, minerálními prameny uhličitými, sirnými, jodobromovými, radonovými a termálními, častými léčebnými zdroji jsou i peloidy a slatina,“ uvedla ve své přednášce prorektorka pro studium a pedagogickou činnost z Univerzity Pardubice doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc. Lázeňství jako obor národního hospodářství má podle ní s ohledem na svou vázanost na přírodní zdroje i mimořádný dopad na ekonomiku regionů. Přitom rozložení lázeňských kapacit v jednotlivých krajích ČR není rovnoměrné. Přestože se v souvislosti s českým lázeňstvím často poukazuje na vysokou míru privatizace, je patrné, že celých 21 procent lázeňských léčeben zůstává v rukou státu, nejčastější právní formou jsou akciové společnosti (42 %), následované společnostmi s ručením omezeným (27 %). Krátkodobé pobyty vedou
Obvyklá délka léčebného pobytu je 21, respektive 28 dní v závislosti na indikaci. V poslední době však řada klientů dává přednost krátkodobým pobytům. Mezi nejčastější důvody této volby patří vysoká exponovanost v pracovním procesu, obava ze ztráty zaměstnání, péče o člena rodiny, starost o domácí zvířata, nedostatek finančních prostředků a také jiné rozložení využití volného času.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 37/2006, strana 17
Zdroj: