Jaké jsou kompetence a povinnosti odborných lékařů?
---
Na dotazy čtenářů odpovídá JUDr. Lukáš Prudil
Můžete mi poradit, kde najdu přehled tarifních tříd lékařů? Nebo do jakých tříd lékaři spadají?
Problematika mezd a platů je v současné době převážně řešena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Zákoník práce rozlišuje mzdu a plat. Mzdou se rozumí peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Platem je pak peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je a) stát, b) územní samosprávný celek, c) státní fond, d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo f) veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.
Z hlediska mzdových nároků je tedy významné, u jakého zaměstnavatele je zaměstnanec zaměstnán. Plat nebo mzda nesmějí být nižší, než je minimální mzda. Dle § 111 odst. 2 zákoníku práce činí minimální mzda nejméně 7 955 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu s tím, že výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy a podmínky pro její poskytování stanoví vláda nařízením (viz nařízení vlády č. 567/2006 Sb.).
Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví zákoník práce jako základní sazbu minimální mzdy. Výše zaručené mzdy je opět uvedena v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v platném znění.
Pokud jde o plat, dle § 123 odst. 1, 2 zákoníku práce zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. Charakteristiky platových tříd jsou uvedeny v příloze č. 1 zákoníku práce. Vláda stanoví nařízením zařazení do platových tříd v souladu s jejich charakteristikami, které jsou uvedeny v příloze č. 1 zákoníku práce, odstupňovanými podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Dále vláda stanoví nařízením, mimo jiné, kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, způsob zařazování zaměstnanců do platových tříd a podmínky pro určení započitatelné praxe. V současné době je tato problematika řešena nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Pro zjištění, zda a do jaké třídy má být konkrétní lékař zařazen, je tedy nezbytné nahlédnout do zákoníku práce a výše uvedených nařízení vlády. I
Pokud odborný lékař (chirurg) vystaví poukaz k vyšetření u jiného odborného lékaře (gynekolog), je tento druhý lékař povinen pacienta vyšetřit? Nebo má právo vyžadovat poukaz od obvodního lékaře? může vyšetření úplně odmítnout? Jestliže lékař jakékoli odbornosti uzná, že je pro pacienta vhodné, aby byl vyšetřen ještě lékařem jiné odbornosti, má mu doporučit takové vyšetření a eventuálně tedy i vystavit poukaz k vyšetření. Lékař, který má vyšetření provést, není oprávněn vyžadovat poukaz od praktického lékaře pro dospělé (obvodního lékaře). Důvody pro odmítnutí poskytnutí péče pojištěnci (pacientovi) jsou taxativně vymezeny v § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. Zde se stanoví, že zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území a pacienta v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno.
Zdroj: