Jaké cíle si klade pro další období staronové vedení ČUS?
V druhé polovině roku proběhly volby do vedení České urologické společnosti ČLS JEP (ČUS). Své mandáty na další čtyři roky obhájila většina členů výboru společnosti a na jeho prvním zasedání po volbách byl předsedou opět zvolen prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc. Medical Tribune se staronového předsedy ČUS ptala, jak hodnotí uplynulé čtyři roky a jaké priority si pro další čtyřleté období připravilo staronové vedení České urologické společnosti.
| Členové České urologické společnosti ČLS JEP dali svou volbou jasně najevo, že jsou s činností výboru společnosti v předchozích čtyřech letech spokojeni. Zajímalo by mě vaše hodnocení. Jakých úspěchů se podle vás podařilo dosáhnout?
Předně mě těší, že zájem o členství v České urologické společnosti neustále stoupá. Za poslední čtyři roky se její řady rozrostly z 681 na 749 aktivních členů. Ještě více potěšující je nárůst zájmu mladých lékařů, tedy rezidentů před atestací, jejichž počet se téměř zdvojnásobil z 81 v roce 2011 na 146 v roce 2015. Tato čísla jsou dokladem podpory, kterou se jako odborná společnost snažíme mladým urologům dávat.
Za úspěch lze považovat i zlepšení činnosti sekretariátu, které se pozitivně odrazilo na komunikaci uvnitř celé společnosti, a to jak od výboru společnosti směrem k členské základně, tak opačně. Všichni členové společnosti dostávají každé dva měsíce informační bulletin, jehož obsahem jsou souhrnné informace o chodu společnosti i novinkách v oboru či připravovaných edukačních akcích. Dobře fungující sekretariát nám ale mimo jiné umožňuje ve velmi krátké době reagovat na žádosti o odborná stanoviska či vyjádření, která dostáváme od MZ, plátců, ale i jiných subjektů. Podařilo se nám také zvýšit zájem o účast na výroční konferenci společnosti. V loňském roce v Olomouci bylo poprvé registrováno více než tisíc účastníků, což považuji vzhledem k úzké specializaci našeho oboru za velmi slušnou návštěvnost.
Jsme pyšní na inovované a modernizované webové stránky společnosti, které mají kromě části určené odborníkům a členům také rozsáhlou část zaměřenou na pacienty. Když jsme v roce 2012 s rekonstrukcí webu začínali, měli jsme cca 1 700 unikátních návštěv měsíčně. Na podzim loňského roku se měsíční návštěvnost přehoupla už přes 13 000. Svůj podíl na tom mají i další aktivity společnosti, které se snaží propagovat obor jako takový a více komunikovat vybraná témata zejména v laické veřejnosti. Nepřekvapí proto, že z přibližně 30 000 zobrazených stránek za měsíc jich byla více než polovina v pacientské části. Při přípravě obsahu webových stránek se snažíme využívat aktivit členů společnosti, zvláště pak mladých kolegů. Na jednu stranu jim poskytujeme podporu v celé řadě jejich edukačních aktivit, na druhou stranu očekáváme jejich větší zapojení při přípravě obsahu webových stránek i dalších propagačních materiálů.
| Jak taková podpora mladých urologů konkrétně v praxi vypadá?
Pro ilustraci, odborná společnost za poslední čtyři roky investovala do podpory edukačních aktivit rezidentů přibližně dva miliony korun. Tato částka zahrnuje například úhradu členství v Evropské urologické společnosti mladým lékařům, kteří o to projeví zájem, dále jim proplácíme účast na vybraných akcích pořádaných Evropskou urologickou společností, ale také třeba náklady na průběžné testování jejich znalostí – tzv. EBU in‑Service Assessment. Rezidentům hradíme i náklady spojené s úspěšným absolvováním evropské atestace z urologie (FEBU). Její složení pro mladé lékaře představuje mj. velké zjednodušení průběhu atestace v ČR, protože nahrazuje významnou část zkoušky. V podstatě pak rezidentovi stačí již jen úspěšně provést atestační operaci a napsat písemnou práci. Evropská atestace také usnadňuje uznání kvalifikace v zahraničí, i když v jednotlivých zemích se míra její akceptace poněkud liší. V některých zemích, např. v Polsku, plně nahrazuje domácí atestaci.
Spolupráce s mladou generací urologů se projevuje například i v tom, že se jejich zástupce pravidelně účastní zasedání výboru společnosti, aby mohl operativně informovat své kolegy o všem, co se jich týká, a členům výboru naopak tlumočit názory či konkrétní připomínky ze strany rezidentů.
| Mluvil jste o podpoře edukačních aktivit pro mladé urology. Předpokládám, že se společnost v tomto ohledu nezaměřuje pouze na rezidenty…
Řada edukačních aktivit není vyhrazena čistě rezidentům. Ke zkvalitnění celoživotního vzdělávání v urologii přispívají také edukační aktivity a kursy organizované prostřednictvím České akademie urologie. Řada z těchto kursů je koncipována hodně prakticky, tematicky se mnohdy zaměřují na oblasti, které nejsou tak často probírány nebo které souvisejí s jinými odbornostmi. Příkladem mohou být kursy z praktické andrologie. Úspěch měl i cyklus seminářů věnovaný kastračně rezistentnímu karcinomu prostaty.
Za úspěch, který také přímo souvisí s postgraduálním vzděláváním, lze považovat i to, že se nám podařilo prosadit nástavbovou atestaci v onkourologii. Myslím, že pro spolupráci v rámci multioborových týmů komplexních onkologických center a vzhledem k dynamickému vývoji v této oblasti medicíny jsou odborníci s podobným typem vzdělání velmi prospěšní. Kromě toho lze předpokládat, že se některé druhy protinádorové systémové terapie budou dostávat i do léčby časnějších stadií onemocnění, a v tom případě je užitečné, aby o nich měli i urologové větší přehled. Proto věřím, že se tuto nástavbovou atestaci podaří udržet i v rámci současné debaty o změnách v postgraduálním vzdělávání.
| Jedním z úkolů, které jste si vytyčili v předchozím funkčním období, byla větší podpora a ukotvení oboru jako celku. Jak se podařilo splnit tento cíl?
Během předchozích čtyř let jsme se snažili o větší propagaci samotného oboru a vybraných urologických témat mezi laickou i odbornou veřejností. Komunikační kampaně běžely vždy na jaře a na podzim, kdy byly propagační akce navázány i na aktivity spojené s výroční konferencí společnosti. Součástí byly i živé přenosy z operačních sálů. Tímto způsobem jsme se snažili více přiblížit problematiku karcinomu prostaty, zejména pak radikální prostatektomii, operace věnované mužské inkontinenci nebo endoskopické výkony u nádorů močového měchýře či robotické a laparoskopické resekce u nádorů ledvin. V letošním roce bychom se pak tematicky chtěli zaměřit na endoskopické výkony u pacientů s hyperplazií prostaty. Výzvou do budoucna je rozšíření mediálních a propagačních aktivit i v prostředí Facebooku a Twitteru.
| A jaké strategické cíle stojí před výborem společnosti v dalším období?
Rádi bychom se zaměřili na kroky, které pomohou udržet dostupnost urologické péče a současný rozsah oboru. Chtěli bychom také pomoci zlepšit průnik nových diagnostických a léčebných možností do klinické praxe.
| Když je řeč o dostupnosti, jak byste hodnotil úroveň urologické péče v ČR?
Všeobecně ji lze hodnotit jako velmi dobrou. Z pohledu jejího regionálního zajištění nás ovšem trápí zhoršující se dostupnost v některých oblastech. Zanikají zde samostatná urologická lůžková oddělení a vznikají společné lůžkové fondy, kde může část reálných rozhodovacích kompetencí přecházet z urologa na všeobecného chirurga. Proto jsme se v rámci nové koncepce oboru snažili nastavit zajištění urologické péče tak, aby bazální péče byla co nejdostupnější, ale náročnější operativa a složité diagnostické výkony se odehrávaly na samostatných urologických pracovištích. V zařízeních v rámci společného lůžkového fondu by se tak měl provádět jen určitý omezený rozsah výkonů, ostatní by se koncentrovaly na personálně a materiálně dostatečně vybavená urologická oddělení a kliniky, aby mohla být zajištěna odpovídající kvalita této péče. Dle mého soudu bychom tento trend měli v některých oblastech dále rozvíjet – týká se to například nejnáročnějších diagnostických a operačních výkonů v onkourologii. Dostupnost urologické péče a personální zajištění úzce souvisí i se specializačním vzděláváním a akreditacemi pro přípravu rezidentů v urologii. Naší snahou bude učinit vzdělávací proces co nejdostupnější v regionech tak, aby mladí lékaři mohli předatestační přípravu absolvovat i na urologických odděleních v menších regionálních zařízeních. Pozitivní je, že pracovišť, která nemají akreditaci alespoň prvního stupně, je naprosté minimum.
| Kromě problematiky postgraduálního vzdělávání mladých lékařů se v některých oborech také s obavami hovoří o feminizaci medicíny. Jaké je mezi členy České urologické společnosti ČLS JEP procentuální zastoupení žen? Není problém, že po odchodu na mateřskou dovolenou částečně ztrácejí kontakt s oborem?
V současnosti se urologii věnuje podstatně více žen lékařek než v minulosti. Výbor společnosti si uvědomuje, že jejich profesní vývoj může být ovlivněn mateřskými povinnostmi, a snaží se hledat různé formy podpory, jak jim nepřetržitý kontakt s oborem usnadnit.
Pokud lékařky v době mateřské dovolené budou mít zájem, budeme se snažit jim umožnit účast na konferencích a dalších odborných akcích za finančně výhodnějších podmínek. Také jsme jim po dobu rodičovské dovolené snížili na minimum členské poplatky. Bude jistě nutno diskutovat i o praktických aspektech návratu po mateřské dovolené, např. o zkrácených úvazcích, byť to není v přímé kompetenci odborné společnosti.
| Zmiňoval jste, že jedním ze strategických cílů v nadcházejícím období bude podpora vstupu nových technologií. Kterých novinek by se mohla týkat?
Urologie jako obor vždy hrála významnou roli v rozvoji miniinvazivní operativy. Rádi bychom dosáhli toho, aby robotické operace přestaly být vnímány jako plýtvání veřejnými prostředky a naopak si našly své adekvátní místo v klinické praxi coby nejmodernější a perspektivní miniinvazivní operační technika, která kromě miniinvazivity s sebou přináší i celou řadu dalších výhod. Z pohledu využití robotické operativy bohužel v současné době za velkou částí vyspělé Evropy dosti zaostáváme. Dokumentuje to například fakt, že v urologii je v ČR hrazena z veřejného zdravotního pojištění pouze roboticky asistovaná radikální prostatektomie. V zahraničí se však běžně provádějí i roboticky asistované resekce ledviny pro nádor, na experimentální úrovni se získávají zkušenosti i s dalšími výkony, jako je robotická radikální cystektomie.
Dodejme, že záchovný výkon, tedy resekci ledviny, lze provést klasickou otevřenou cestou nebo miniinvazivně – laparoskopicky nebo roboticky. Problém je v tom, že řada nádorů ledvin je v takové anatomické lokalizaci, že je laparoskopicky obtížně dostupná. Operační robot jednoznačně zvyšuje procento pacientů, u nichž lze nádor ledviny operovat miniinvazivně. Tím také narůstá množství nemocných, kteří nemusejí podstoupit nefrektomii, ale je u nich proveden záchovný výkon, tedy resekce.
| Jsou na obzoru nějaké novinky i v oblasti diagnostiky?
Velká pozornost je věnována např. fúzní biopsii prostaty. Standardně se dnes biopsie provádí za ultrasonografické transrektální kontroly a punktují se suspektní ložiska. V případě fúzní biopsie však softwarové propojení výsledků multiparametrické magnetické rezonance s ultrasonografickým nálezem provedení punkce velmi zpřesňuje, protože zohledňuje i nález na MR. Předpokládá se, že fúzní biopsie by byla indikována jen u vybrané skupiny pacientů, například těch, kteří mají negativní předchozí biopsii.
Kromě toho bychom rádi dosáhli také stanovení úhrady řady moderních diagnostických a terapeutických metod, např. fluorescenční cystoskopie, aplikace farmak do stěny měchýře u jeho dysfunkcí či komplexních urodynamických vyšetření.
| A jaké novinky můžeme očekávat ve farmakoterapii?
Velmi očekáváme účinnější systémovou léčbu nádorů močového měchýře. Na obzoru jsou látky na bázi imunoterapie, jejichž účinnost a bezpečnost se ale musí ještě potvrdit v klinických studiích. Nadějné by mohly být i některé nové testované molekuly pro hormonální léčbu karcinomu prostaty. Druhou oblastí je možné rozšíření indikačních kritérií u již používané farmakoterapie. Snahu rozšířit současnou hormonální léčbu do časnějších stadií pozorujeme např. u karcinomu prostaty.
| Jedním z aktuálních témat současnosti je také sběr a analýza dat o poskytované zdravotní péči. ÚZIS se pod vedením doc. Duška mimo jiné snaží nastavit efektivnější spolupráci s jednotlivými odbornými společnostmi. Jak tyto snahy vnímáte?
Kvalita dat o úrovni urologické péče, které nově od ÚZIS dostáváme, zejména v onkourologii, se dramaticky zlepšila, což považuji za velmi pozitivní. Díky tomu máme nyní mnohem přesnější představu o počtech jednotlivých výkonu, které se v našem oboru provádějí, i o jejich výsledcích. Výsledky přežití, počty komplikací nebo rehospitalizací pak zpřesňují pohled na kvalitu poskytované péče. Zbývá definovat, jaké typy výstupů z podrobnějšího mapování urologické péče by pro nás byly do budoucna užitečné. Cílem je hledat cesty ke zlepšování dostupnosti a kvality péče, ale i získat data pro jednání s plátci či státními orgány, aby systém byl lépe připraven na reálné potřeby pacientů.
Zdroj: