Jaká je role probiotik v časné dětské výživě
Odborníci na toto téma uspořádali několik studií, jež prokázaly, že změny ve střevní mikrobiální flóře mohou předcházet rozvoji alergie. Závěry studií ukázaly, že u alergických dětí se vyskytovaly variabilní změny v kvantitativním zastoupení jednotlivých bakteriálních species, nejčastěji bifidobakterií, clostridií a Escherichia coli, ale také v kvalitativním složení ve srovnání se zdravými kontrolami.
Zdá se, že antibiotika užívaná v prvním roce života, která mění zastoupení jednotlivých mikrobů ve střevě, mohou mít spojitost s rozvojem astmatu, alergické rýmy a atopického ekzému v pozdějších letech života. Vzhledem k závěrům těchto studií není překvapující, že manipulace se složením střevní mikroflóry je v poslední době cílem klinických studií věnovaných prevenci a léčbě alergie.
Pro- a prebiotika
Podle definice FAO/WHO jsou probiotika definována jako "živé mikroorganismy, které při podávání v dostatečném množství mají léčebné účinky na organismus", zatímco prebiotika jako různé druhy sacharidů jsou podkladem jejich růstu. Mezi nejčastější probiotické kmeny patří Lactobacillus a Bifidobacterium.
Od konce roku 1990 bylo zveřejněno více než 30 randomizovaných klinických studií, v nichž byla probiotika používána v léčbě nebo prevenci atopie. Nedávno byly přezkoumány mezinárodní skupinou expertů (Kalliomaki 2010, B) a nejvíce úspěchů se dosáhlo v primární prevenci atopického ekzému. Některé z publikovaných studií také poskytly důkaz pro příznivý účinek různých probiotik na snížení prevalence atopického ekzému a alergické rýmy.
Ke slabinám studií s probiotiky patří jejich ne vždy jasná vypovídací hodnota a rozporuplné výsledky, dané tím, že jednotlivé studie používají různé druhy a kmeny probiotik, mají rozdílné dávkování, používají jednotlivé kmeny oproti kombinacím kmenů, mají odlišné metody podávání, probiotika jsou nasazována v různých intervalech od vypuknutí onemocnění a soubor dětských pacientů bývá věkově rozdílný (Bahna 2008).
Co nejdříve
Má-li probiotická léčba splňovat preventivní úlohu, musí být aplikována již v novorozeneckém období. Složení bakteriální flóry v raném věku je ovlivněno mnoha faktory, jako je způsob porodu, životní prostředí, strava a užívání antibiotik.
Vyvážená střevní mikroflóra přispívá k ochraně proti patogenům, má podstatný význam pro imunitní systém, podporuje jeho zrání. Správně fungující imunitní systém tvoří jakousi bariéru rozvoji alergií a autoimunitních onemocnění. Vzhledem k tomu, že kolonizace nepatogenní mikroflórou je důležitá pro zdraví kojenců a může ovlivnit i zdraví v pozdějším věku, je zde tendence ovlivňovat mikrobiální složení suplementací probiotiky z důvodu dosažení správného ekosystému ve střevě.
Mateřské mléko jako zdroj mikrobů
Další práce věnovaná této problematice je prozatím dostupná pouze v elektronické formě (Solís 2010, Vznik a rozvoj bakterií mléčného kvašení a bifidobakterií v mateřském mléku a střevě dítěte). Španělští autoři se v ní pokoušejí objasnit roli počátečního osídlení bakteriemi mléčného kvašení, laktobacilů a bifidobakterií, u novorozenců, a zda a jakou roli hraje přítomnost těchto bakterií v mateřském mléce. Tyto mikroorganismy stanovovali během prvních tří měsíců života u dvaceti vaginálně porozených, donošených a plně kojených novorozenců a v mateřském mléku jejich matek. U jednodenních novorozenců byly nejčastěji izolovány mikroorganismy Enterococcus a Streptococcus, u dětí starších, mezi desátým dnem až třetím měsícem, pak převládaly bifidobakterie.
Mateřské mléko obsahovalo kromě bifidobakterií a streptokoků ještě navíc laktobacily. Zdá se tedy, že mateřské mléko obsahuje životaschopné laktobacily a bifidobakterie, které přispívají k počátečnímu mikrobiálnímu osídlení střeva novorozenců s tím, že nejprve je střevní trakt novorozence osidlován fakultativními anaeroby, jako jsou enterobakterie, coliformní bakterie a laktobacily, a následně pak anaerobními species, jako jsou Bifidobacterium, Bacteroides a Clostridium. V momentě zařazení příkrmů a přechodu na pevnou stravu formuje kvalitativní a kvantitativní zastoupení jednotlivých mikrobů způsob výživy.
Největší rozdíl mezi mikrobiálním složením střevní flóry kojených dětí a dětí živených dětskou výživou spočívá v množství a v druhovém složení bifidobakterií. Pozitivní účinky mateřského mléka jsou spojeny s přítomností bakterií mléčného kvašení, laktobacilů a bifidobakterií v mateřském mléce, zvýšené množství by měla obsahovat i umělá dětská výživa.
Proto se pro zvýšení podobnosti s mateřským mlékem u kojenecké výživy používá kmenů izolovaných přímo z mateřského mléka, a to především bifidobakterií.
Literatura u autorky
Zdroj: Medical Tribune