Jaká je role klinického farmaceuta v lůžkovém zařízení
Bezpečná a účelná farmakoterapie patří mezi priority českého zdravotnictví. Dle zahraničních zkušeností se na zvýšení bezpečnosti a racionality farmakoterapie na lůžkových odděleních podílí klinický farmaceut, což potvrzují i požadavky mezinárodních a národních akreditačních komisí.
Ve Fakultní nemocnici Na Bulovce vzniklo v lednu 2010 samostatné oddělení klinické farmacie. Jasné nadefinování jeho náplně práce vycházelo z předchozí několikaleté zkušenosti klinického farmaceuta na onkologickém oddělení nemocnice, tedy z podmínek českého zdravotnictví a ze znalosti mezinárodních akreditačních standardů pro nemocnice.
Oddělení klinické farmacie poskytuje zdravotnickému zařízení klinickofarmaceutickou péči prostřednictvím následujících činností:
optimalizace individuální farmakoterapie pacienta;
spolupráce při optimalizaci lékové politiky zdravotnického zařízení;
farmakovigilanční činnost;
spolupráce při úpravě dávkování léčiv podle výsledků laboratorních testů plazmatických koncentrací léčiv.
Optimalizace individuální farmakoterapie pacienta
Systém a metodika této činnosti byla vytvořena v průběhu let 2006 až 2009 na referenčním onkologickém oddělení vedeném prim. MUDr. Vladimírou Stáhalovou, která klinického farmaceuta vyzvala ke spolupráci a umožnila jeho zapojení do multidisciplinárního týmu. Tím byly dány podmínky pro vznik funkčního modelu práce klinického farmaceuta při optimalizaci individuální farmakoterapie, který se pak osvědčil i při práci na dalších klinikách a odděleních nemocnice – pneumologii, infekční klinice, chirurgii a interních odděleních.
Přístup do elektronické dokumentace a zavedení softwaru, vyvinutého ve spolupráci s oddělením informační a výpočetní techniky nemocnice, umožňuje každodenní kontrolu příjmových lékových anamnéz, identifikaci a kontrolu rizikových lékových anamnéz, rychlé a pro lékaře viditelné upozornění na skutečnost, že je v lékovém režimu klinickým farmaceutem navržena úprava – tzv. farmakoterapeutické doporučení, dále zpětnou vazbu lékaře, dokumentaci činnosti klinického farmaceuta a pravidelné výstupy podle nadefinovaných kritérií, sloužící jako podklady pro kontinuální edukaci zdravotníků.
Optimalizace individuální farmakoterapie na odděleních začíná posouzením lékové anamnézy pacientů přijímaných do péče zdravotnického zařízení, tedy aktivním provedením tzv. signální revize lékové anamnézy a označením rizikových lékových anamnéz. Záměrem signální revize lékové anamnézy je eliminace chyb v medikaci při příjmu pacienta do zdravotnického zařízení. Jsou posuzována následující kritéria: vztah léčiv a indikací nalezených v anamnéze pacienta, přítomnost kontraindikace léčiv, zohlednění lékové alergie pacienta, přítomnost duplicit léčiv, adekvátnost dávky léčiva vzhledem k funkčnímu stavu jater, ledvin, věku a stavu pacienta, vhodnost dávkovacího režimu, vhodnost lékové formy léčiva pro pacienta, vyhodnocení interakcí léčiva a vyhodnocení významnosti těchto interakcí v klinické praxi, vztah léčiva a prokázaného účinku a následně možné vyčlenění zbytných léčiv.
Identifikace rizikové lékové anamnézy je důležitá pro další pravidelnou kontrolu klinickým farmaceutem se záměrem předcházet komplikacím, které může způsobit původně nastavená medikace při změně stavu pacienta v průběhu hospitalizace, a dále se záměrem pečlivějšího výběru léčiva do stávající lékové anamnézy s ohledem na vhodné farmakologické vlastnosti. Jako riziková léková anamnéza je označena medikace, v níž je přítomno léčivo s velkým interakčním potenciálem, léčivo s úzkým terapeutickým oknem a dále medikace pacienta s polypragmazií, se změněnými renálními funkcemi a s hepatálním onemocněním. Významným faktorem při hodnocení medikace je věk pacienta a s tím související zvláštnosti v pediatrické nebo geriatrické medikaci.
Pokud je třeba, po posouzení lékové anamnézy v kontextu výše zmíněných kritérií provede klinický farmaceut návrh zásahu do farmakoterapeutického režimu s ohledem na individuální charakteristiky a stav nemocného, tzv. farmakoterapeutické doporučení, které je součástí elektronické i písemné dokumentace pacienta. Velký význam mají farmakoterapeutická doporučení při propouštění pacienta ze zdravotnického zařízení, jedná se o klinickým farmaceutem vypracovanou podrobnější zprávu např. pro praktického lékaře, která se dotýká důležitých změn v medikaci během hospitalizace, případně dalšího plánu s medikací – ukončení podávání některých léčiv, titrace dávek, doporučení kontroly plazmatických koncentrací některých léčiv s nabídkou případné konzultace.
Při optimalizaci individuální farmakoterapie je podstatná nejen práce s elektronickou dokumentací pacienta, ale i pravidelná účast na vizitách oddělení s lékaři podle provozních zvyklostí oddělení a komunikace s pacienty. Některé lékové režimy jsou složité, a proto náročné na pochopení ze strany pacienta. Důležité je správné porozumění přínosu i rizikům, jež medikace přináší. Klinický farmaceut se aktivně podílí na edukaci pacientů ohledně farmakoterapie, a tím na zvyšování compliance při užívání léčiv dále v domácím prostředí.
Pro další oddělení nemocnice (kromě výše uvedených) je možno na základě osobního, telefonického nebo elektronického vyžádání lékařem provést optimalizaci individuální farmakoterapie konsiliárně, nejčastěji pokud se vyskytne nějaký problém nebo pokud chce lékař problémům v souvislosti s medikací předejít. Klinický farmaceut po prostudování elektronické a/nebo písemné dokumentace provede:
zhodnocení lékové anamnézy pacienta z pohledu duplicit, interakčního potenciálu užívaných léčiv a racionálního podávání léčiv ve vztahu k anamnestickým diagnózám pacienta a jeho současným zdravotním potížím;
vytypování potenciálně rizikových léčiv v kontextu všech klinických a laboratorních dat pacienta a farmakokinetických/ farmakodynamických vlastností léčiva a posouzení vhodnosti jeho podávání;
posouzení laboratorních výsledků ve vztahu k současnému farmakoterapeutickému režimu;
posouzení příčinné souvislosti mezi subjektivními i objektivními potížemi pacienta a současnou medikací;
posouzení nově indikované farmakoterapie v kontextu původního lékového režimu a současného stavu pacienta;
zhodnocení podávaných dávek a dávkových režimů léčiv;
posouzení compliance pacienta pro zvolený lékový režim;
návrh změn ve farmakoterapeutickém režimu – vytvoření farmakoterapeutického doporučení – s ohledem na zjištěné údaje, popř. požadavky lékaře k indikaci léčiv;
zápis farmakoterapeutického doporučení do dokumentace pacienta;
informace ošetřujícího lékaře o navržených změnách a jejich důvodech.
Spolupráce při optimalizaci lékové politiky zdravotnického zařízení
Jedním z cílů práce klinického farmaceuta je spolupracovat v rámci multidisciplinárního týmu nemocnice na zvyšování celkové úrovně bezpečné a racionální farmakoterapie zdravotnického zařízení. Má k tomu všechny předpoklady – znalost aplikované farmakologie, znalost chodu klinických oddělení a nezávislost pro nákup léčiv či jejich preskripci.
Na optimalizaci lékové politiky zdravotnického zařízení se klinický farmaceut podílí níže vyjmenovanými činnostmi, jejichž podrobnější popis by přesáhl rámec tohoto sdělení.
Kvalitativní a kvantitativní analýzy farmakoterapie
analýza výstupů při optimalizaci individuální farmakoterapie;
analýza dokumentů a upozornění, která zasílají zdravotní pojišťovny o chybné preskripci;
rozbor spotřeby léčivých přípravků na klinických odděleních i v ambulancích spadajících pod zdravotnické zařízení s cílem identifikace neracionálních farmakoterapeutických zvyklostí;
analýza a hodnocení dodržování pozitivních listů, rozbor je zaměřen na racionalitu a bezpečnost farmakoterapie.
Optimalizace farmakoterapeutických standardů lůžkových oddělení
revize stávajících farmakoterapeutických standardů;
spolupráce při tvorbě nového farmakoterapeutického standardu na základě identifikace systematického lékového problému procesem kontinuální analýzy farmakoterapie lůžkového oddělení.
Management bezpečné farmakoterapie zdravotnického zařízení
tvorba podkladů pro vnitřní předpisy týkající se farmakoterapie a podávání léčiv na základě: identifikace systematického lékového problému při preskripci nebo podávání léčiv na lůžkových odděleních zdravotnického zařízení, analýzy hlášení mimořádných událostí týkajících se chybného podání léčiva, požadavků vnitřních auditů a akreditačních komisí;
garance vnitřních předpisů týkajících se farmakoterapie a podávání léčiv formou připomínkování dokumentů;
účast při vytváření mechanismů vedoucích k bezpečné preskripci léčiv na odděleních: např. dekursy, medikační listy;
nastavení kontrolních procesů zajišťujících bezpečné skladování a podávání léčiv: standardy pro zacházení s vysoce rizikovými léčivy (VRL), seznamy LASA (look alike‑sound alike) léčiv;
dohled nad aktualizací a dodržováním kontrolních procesů.
Spolupráce při tvorbě pozitivních listů
hodnocení a připomínkování zařazení léčiva do pozitivního listu s důrazem na účelnou farmakoterapii a bezpečnost farmakoterapie ve zdravotnickém zařízení;
rozbor při zařazování nové účinné látky, spolupráce při hodnocení míry inovativnosti.
Edukace zdravotnického personálu
Farmakovigilanční činnost
Oddělení klinické farmacie Fakultní nemocnice Na Bulovce je Regionálním farmakovigilančním centrem pro Prahu. Farmakovigilance se věnuje bezpečnosti léčivých přípravků po jejich uvedení do klinické praxe. Jedním z nejdůležitějších zdrojů informací jsou spontánní hlášení podezření na nežádoucí účinky. Regionální farmakovigilanční centra mají umožnit přiblížit farmakovigilanci zdravotnickým pracovníkům ať již prostřednictvím osvěty, jaké nežádoucí účinky, kam a jak nahlásit, nebo aktivním sběrem hlášení v úzké spolupráci s předepisujícími lékaři. Oddělení klinické farmacie pro nemocnici zajišťuje systémově povinné hlášení nežádoucích účinků. Lékař oznámí výskyt nežádoucího účinku léčiva na oddělení klinické farmacie a vše ostatní zajistí toto oddělení i s nahlášením a dokumentací. Rovněž klinický farmaceut svou činností při optimalizaci individuální farmakoterapie pacientů je schopen sám aktivně rozpoznat a vyslovit podezření na výskyt nežádoucího účinku v souvislosti s podáním léčiva.
Spolupráce při úpravě dávkování léčiv
Oddělení klinické farmacie začalo spolupracovat na úpravě dávkování některých léčiv – např. antibiotik a antiepileptik – podle výsledků laboratorních testů plazmatických koncentrací u vytypovaných pacientů, čímž se významně snižuje riziko předávkování a výskytu nežádoucích účinků léčiva nebo naopak poddávkování, a tedy neúčinnosti léčiva.
Mezi další činnosti oddělení klinické farmacie patří spolupráce při řešení některých výzkumných záměrů a projektů zdravotnického zařízení a spolupráce s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v oboru klinická farmacie.
Závěrem lze říci, že služba klinického farmaceuta by měla být přínosem z hlediska zvyšování úrovně bezpečné a racionální farmakoterapie pro všechna zdravotnická zařízení. Míra poskytované klinickofarmaceutické péče bude různá podle velikosti, možností a priorit daného zdravotnického zařízení. Realizaci služby klinického farmaceuta ve zdravotnických zařízeních v ČR lze organizovat stupňovitě podle doporučení Odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP, které bude v nejbližší době dostupné na webových stránkách společnosti (www.coskf.cz).
autoři: Gregorová J., Netíková I.,
Bačová J., Šíma M.
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune