Jak zlepšit diferenciální diagnostiku CHOPN v primární péči
Souhrn
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a astma zaujímají podstatnou část lékařské praxe v primární péči. Odlišení astmatu od CHOPN u dospělých může být obtížné, je však důležité vzhledem k výrazným rozdílům mezi oběma chorobami týkajícím se jejich léčby, progrese a výsledného stavu. Aktuálně platí, že klinicky vyjádřená CHOPN bývá často diagnostikována špatně nebo zůstává až do pozdních fází nerozpoznána. Časnější stanovení diagnózy by mohlo výrazně snížit nemocnost a zlepšit kvalitu života pacientů. K určení diagnózy CHOPN je zapotřebí spirometrie, interpretované v kontextu pacientových příznaků, kuřáctví, věku a přidružených onemocnění. Diferenciální diagnostiku mohou usnadnit také další vyšetření a nástroje, např. dotazníky speciálně vytvořené s cílem odlišit CHOPN od astmatu; ve zvláštních případech se mohou uplatnit i zobrazovací metody. Pacienty s astmatem i CHOPN je vždy nutné sledovat a monitorovat jejich stav. Dodatečný přínos má sledování u nemocných, u nichž lze konečnou diagnózu potvrdit pouze v rámci trvalé péče a opakovaných vyšetření, např. u mladších pacientů s fixovanou obstrukcí dýchacích cest, u kuřáků s astmatem a u pacientů s kombinací obou zmíněných onemocnění. Za klíčové oblasti s prostorem pro zlepšení lze označit zvýšenou četnost rozpoznání jednotlivých případů, kvalitu spirometrie a interpretace jejích výsledků a využití nástrojů typu dotazníků pro diferenciální diagnostiku i algoritmů provádějících lékaře diagnostikou a sledováním nemocných. Má‑li být dosahováno optimálních výsledků, měl by tým zajišťující primární péči učinit vše pro stanovení jasné diagnózy.
Summary
Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) and asthma represent a substantial portion of primary care practice. In adults, differentiating asthma from COPD can be difficult but is important because of the marked differences in treatment, disease progression, and outcomes between the 2 conditions. Currently, clinical COPD is often misdiagnosed or undiagnosed until late in the disease. Earlier diagnosis could markedly reduce morbidity and improve quality of life. Establishing a diagnosis of COPD requires spirometry testing, interpreted in the context of the patient’s symptoms, smoking status, age, and comorbidi‐ ties. Additional tests and tools may be helpful in the differential diagnosis, including questionnaires specifically developed to discriminate between COPD and asthma and, in special cases, imaging studies. Follow‐up and monitoring of asthma and COPD are always necessary and provide additional benefit in patients in whom only continued care and reassessment can confirm the final diagnosis, such as younger individuals with fixed airway obstruction, smokers with asthma, and patients with both disorders. Key areas for improvement include enhanced case identification, improved quality and interpretation of findings on spirometry, and increased use of tools such as differential diagnosis questionnaires and algorithms to guide the diagnostic and monitoring process. To achieve optimal outcomes, the primary care team should make every effort to establish a firm diagnosis.
_______________________________________________________________________________________________________________
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 2/2011, strana 6
Čtenářům našich stránek se omlouváme, ale licenční smlouva s našimi zahraničními zdroji nám nedovoluje publikovat plné verze převzatých článků na internetu. Děkujeme za pochopení.
Redakce
Zdroj: Medicína po promoci