Jak vyšetřit ženu s anamnézou intrauterinního úmrtí plodu ve třetím trimestu
U čtyřiadvacetileté primigravidy přicházející ve 32. týdnu s údajem o sníženém vnímání pohybů plodu je diagnostikována intrauterinní smrt plodu. Jak bychom měli tuto pacientku vyšetřovat?
Intrauterinní smrt plodu, definovaná jako smrt plodu ve 20. nebo po 20. gestačním týdnu, se vyskytuje asi v jednom případě na 160 porodů.1 Přibližně polovina případů se objevuje po 28. gestačním týdnu a je považována za pozdní intrauterinní smrt plodu, které by pravděpodobně šlo zabránit. V průběhu posledních 15 let došlo v USA k poklesu pozdních intrauterinních úmrtí plodu o více než 25 %, zatímco výskyt časných intrauterinních úmrtí zůstává stabilní.1
Ačkoli intraauterinní úmrtí plodu bylo dáno do souvislosti s celou řadou rizikových faktorů (např. obezita, diabetes mellitus, vyšší věk matky, nehispánská černošská populace, malý plod vzhledem ke gestačnímu věku, získané nebo některé vrozené trombofilie), mnohé ženy s těmito rizikovými faktory porodí živé dítě.2,3
Tyto faktory nejsou skutečnou kauzální příčinou intrauterinního odumření plodu, i když jsou s ním teoreticky spojovány. V určitých případech se může vyskytovat řada rizikových faktorů a více než jedna zřejmá potenciální příčina. Společný efekt více rizikových faktorů, genů nebo zevních vlivů může vést k intrauterinnímu odúmrtí plodu, zatímco ....
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 56
_________________________________________________________________________________________________________________
Komentář
As. MUDr. Blanka Vavřinková, CSc.
Gynekologicko‐porodnická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha
Článek pojednává o příčinách intra uterinního úmrtí plodu a jejich odvratitelnosti či neodvratitelnosti a rovněž o možnostech, jak předcházet úmrtí v dalších graviditách. Definice WHO pro intrauterinní úmrtí plodu je smrt, která předchází kompletnímu vypuzení či odstranění produktu koncepce z mateřského organismu bez ohledu na délku těhotenství.
Mrtvorozenost je jednou ze součástí perinatální úmrtnosti a je ukazatelem, který dlouhodobě stagnuje. Epidemiologicky je 2–3krát vyšší incidence intrauterinní smrti plodu u matek mladších než 20 let a starších než 34 let věku. Nejčastější příčinou v časných stadiích těhotenství jsou chromosomální aberace a kongenitální malformace. Rizikovou skupinou jsou rovněž vícečetná těhotenství. Přitom postižení jednovaječných dvojčat je 2–3krát častější než postižení dvojčat dvojvaječných (TTTS, strangulace pupečníku, hypotrofie plodu nebo plodů). V 8–20 případů je příčinou % předčasné odloučení placenty, vět ......
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 58
Zdroj: GYNEKOLOGIE PO PROMOCI