Přeskočit na obsah

Jak vyšetřit ženu s anamnézou intrauterinního úmrtí plodu ve třetím trimestu

 

U čtyřiadvacetileté primigravidy při­cházející ve 32. týdnu s údajem o sní­ženém vnímání pohybů plodu je dia­gnostikována intrauterinní smrt plo­du. Jak bychom měli tuto pacientku vyšetřovat?

Intrauterinní smrt plodu, definovaná jako smrt plodu ve 20. nebo po 20. ges­tačním týdnu, se vyskytuje asi v jednom případě na 160 porodů.1 Přibližně po­lovina případů se objevuje po 28. ges­tačním týdnu a je považována za pozd­ní intrauterinní smrt plodu, které by pravděpodobně šlo zabránit. V průbě­hu posledních 15 let došlo v USA k po­klesu pozdních intrauterinních úmrtí plodu o více než 25 %, zatímco výskyt časných intrauterinních úmrtí zůstává stabilní.1

Ačkoli intraauterinní úmrtí plodu bylo dáno do souvislosti s celou řa­dou rizikových faktorů (např. obezita, diabetes mellitus, vyšší věk matky, ne­hispánská černošská populace, malý plod vzhledem ke gestačnímu věku, získané nebo některé vrozené trombo­filie), mnohé ženy s těmito rizikovými faktory porodí živé dítě.2,3

Tyto faktory nejsou skutečnou kauzální příčinou in­trauterinního odumření plodu, i když jsou s ním teoreticky spojovány. V ur­čitých případech se může vyskytovat řada rizikových faktorů a více než jed­na zřejmá potenciální příčina. Společ­ný efekt více rizikových faktorů, genů nebo zevních vlivů může vést k intra­uterinnímu odúmrtí plodu, zatímco ....

 

 

 

 

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 56

_________________________________________________________________________________________________________________

 

Komentář

As. MUDr. Blanka Vavřinková, CSc.
Gynekologicko‐porodnická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha

 

Článek pojednává o příčinách intra uterinního úmrtí plodu a jejich odvratitelnosti či neodvratitelnos­ti a rovněž o možnostech, jak před­cházet úmrtí v dalších graviditách. Definice WHO pro intrauterinní úmrtí plodu je smrt, která předchází kompletnímu vypuzení či odstraně­ní produktu koncepce z mateřského organismu bez ohledu na délku tě­hotenství.

Mrtvorozenost je jednou ze součástí perinatální úmrtnosti a je ukazatelem, který dlouhodobě stagnuje. Epidemiologicky je 2–3krát vyšší incidence intrauterinní smrti plodu u matek mladších než 20 let a starších než 34 let věku. Nejčastěj­ší příčinou v časných stadiích těho­tenství jsou chromosomální aberace a kongenitální malformace. Rizi­kovou skupinou jsou rovněž více­četná těhotenství. Přitom postižení jednovaječných dvojčat je 2–3krát častější než postižení dvojčat dvoj­vaječných (TTTS, strangulace pu­pečníku, hypotrofie plodu nebo plo­dů). V 8–20 případů je příčinou % předčasné odloučení placenty, vět ......

 

 

 

 

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2010, strana 58

Zdroj: GYNEKOLOGIE PO PROMOCI

Sdílejte článek

Doporučené