Jak udržet zdravotní systémy v kondici
Původně se měli přednášející i delegáti ze všech koutů světa v Praze sejít již koncem dubna. Jenže "Měli jsme smůlu," konstatoval MUDr. Tomáš Macháček, předseda správní rady o. s. Reforma zdravotnictví - forum.cz. "Kvůli erupci islandské sopky Eyjafjallajökull byla týden před konferencí zablokována letecká doprava nad celým kontinentem, přitom více než šestina účastníků a naprostá většina přednášejících měla přiletět právě ze zahraničí. Proto jsme konferenci odložili - doslova pět minut předtím, než tiskárna začala tisknout konferenční materiály. Posunutí termínu s sebou neslo riziko, že přednášející nebudou schopni přeskupit své diáře tak, aby získali volno pro nový termín. Naštěstí všichni projevili obrovskou dávku dobré vůle, takže nakonec jsme nemuseli program ani přednášející téměř vůbec měnit," dodal T. Macháček.
Zdroje jsou omezené, ale lze jich využívat lépe Systém poskytování zdravotních služeb a jejich financování v České republice, stejně jako systémy všech vyspělých zemí světa, čeká v nejbližším období mimořádný nárůst poptávky po zdravotních a zdravotně sociálních službách při současné stagnaci disponibilních veřejných zdrojů. Tyto změny budou vyžadovat významné úpravy systému financování a poskytování zdravotní a zdravotně sociální péče. "Největším problémem je, že poměrně rychle stoupá podíl seniorů, kteří potřebují hodně zdravotní péče, zatímco klesá podíl ekonomicky aktivní části populace, která platí odvody na zdravotní pojištění," připomíná MUDr. Macháček.
"Pokud nezměníme strukturu financování, nejlépe tak, že zavedeme nominální pojistné, systém se dostane do velkých finančních potíží. A ty způsobí prohloubení již existujících nerovností v přístupu ke zdravotní péči. Samozřejmě máme šanci této hrozbě čelit lepším využitím existujících zdrojů, např. zavedením managementu chronických chorob. To ovšem předpokládá změny motivací zúčastněných hráčů, tedy změny v toku peněz. Mluvíme zde o nutnosti reformovat systém. Protože stárnutí populace znamená velkou změnu ve struktuře poptávky po zdravotní péči, je otázka, zda je náš systém tak, jak funguje dnes, vůbec schopen se této změně přizpůsobit," dodal Tomáš Macháček.
Přerozdělení by mělo pokrýt rizikovou strukturu pojištěnců Na Prague International Health Summit 2010 zaznělo mj. i to, že moderní management chronických chorob, založený především na motivaci pacientů ke změně chování, je účinnou sekundární prevencí. "Snižuje podstatně riziko komplikací chronických chorob a zvyšuje kvalitu života chronicky nemocných. Protože léčení komplikací je velmi drahé, programy disease managementu dokážou snižovat náklady, v některých případech významně, což je třeba případ diabetu. Někdy však jejich zavedení odkryje dosud nediagnostikované nebo špatně léčené případy, a to pochopitelně znamená dodatečné nároky na finanční zdroje," připomíná MUDr. Macháček. Vybudovat fungující program managementu chronické choroby však podle mnoha účastníků pražského summitu není jednoduché.
Je třeba mít potřebné know-how, změnit způsob úhrady lékařům a mít nemalé zdroje na motivaci pacientů a systematickou komunikaci s nimi. K tomu je nutné přičíst odpovídající organizační a informační infrastrukturu.
"Pokud mají zdravotní pojišťovny začít podporovat rozvoj takových programů, nesmějí být znevýhodňovány za to, že mají drahé pojištěnce s těmito chorobami. Potřebujeme proto, aby zdroje pojišťoven mnohem více odpovídaly rizikové struktuře jejich pojištěnců. Potřebujeme změnu přerozdělení. Pro příklad nemusíme jít až do Nizozemska, které má nejlepší systém přerozdělení na světě, stačí se podívat, čeho dosáhli např. v Německu.
Poté, co se změnil systém přerozdělení, konkurující si zdravotní pojišťovny vybudovaly velmi rychle program pro management diabetu, v němž je dnes kolem pěti milionů pojištěnců. Díky tomuto programu se snížil např. počet amputací dolních končetin v důsledku diabetu o desítky procent a pojišťovny navíc uspořily zdroje," zrekapituloval MUDr. T. Macháček.
Zdroj: Medical Tribune