Jak složité je pro nemocnici získat drahý přístroj?

O rozmístění přístrojové techniky rozhoduje přístrojová komise na ministerstvu zdravotnictví. O vybavování nemocnice přístroji jsme hovořili s ředitelem Fakultní nemocnice v Motole JUDr. Ing. Miloslavem Ludvíkem, MBA, při příležitosti zahájení provozu tamního Centra robotické chirurgie, vybaveného špičkovým robotickým operačním systémem da Vinci Xi.

• Pane řediteli, jak je to s nákupy přístrojů? Musí mít nemocnice přístroj schválený a musí doložit, že na něj má prostředky?

Prostředky si samozřejmě musíme zajistit. Jsou dvě možnosti: čerpat peníze z evropských dotací, tak to dělá většina nemocnic v případě velkých přístrojů. Ještě jako ministr jsem upozorňoval, že do budoucna bude velký problém získat prostředky. Evropské programy skončí v roce 2020 a nebude z čeho přístroje obnovovat. Pro spoustu zařízení to pak může být velký problém. Pak je druhá možnost, hradit nákup z vlastních zdrojů, případně ze státní dotace, a tam je systém takový, že nejprve musíme požádat přístrojovou komisi na ministerstvu zdravotnictví, aby přístroj schválila. Když ho schválí, vypíšeme výběrové řízení na požadovaný přístroj. Zároveň musíme mít jistotu, že nám výkony na novém přístroji nasmlouvají zdravotní pojišťovny.

• Na robotický systém jste žádali dotaci, nebo nemocnice měla vlastní zdroje?

Za systém da Vinci Xi jsme dali z vlastních zdrojů 61 milionů korun s DPH. Přípravy a pak hlavně jednání s firmou o smlouvě trvaly dlouho, nakonec jsme ale díky tomu ušetřili zhruba devět milionů korun, protože jsme kupovali až ve chvíli, kdy Česká národní banka přestala intervenovat proti koruně, takže euro bylo za 25, a ne za 27 korun.

• Až skončí evropské dotace, bylo by řešením, aby existoval fond, ze kterého by se nákladná zdravotnická technika hradila?

Jako ministr jsem to navrhoval. Nevím, zda na tom současné vedení ministerstva něco dělá, podle mého se to může stát součástí programového prohlášení vlády. Pravdou je, že pokud se nepřivede nějaký další zdroj do zdravotnictví, tak ve chvíli, kdy vyschnou evropské peníze, může nastat problém.

• Jsou operační roboty budoucností operativních postupů?

V něčem určitě ano, například urologie se ve světě už jinak než roboty neoperuje, zejména prostatektomie. Problém je, a navrhoval jsem ho řešit už jako ministr, že robotické přístroje nejsou po republice zrovna šťastně rozložené. Měly by být za prvé v onkocentrech, protože se s roboty dělá převážně onkologická chirurgie, a za druhé v centrech, která mají silnou urologii. Upřímně řečeno, v Praze je náš robot první, který splňuje tyto parametry, roboty v Nemocnici Na Homolce a v Ústřední vojenské nemocnici ani jeden z těchto parametrů nesplňují.

• Bylo složité robotický systém pro Motol získat?

Jednání s výrobcem bylo hodně tvrdé a trvalo čtyři roky. Firma má striktní smluvní podmínky a my jsme šli hodně po vlastních podmínkách. Jsem proto rád, že se vše podařilo. Abych to vysvětlil, výrobce trval na standardní smlouvě a nechtěl se vůbec bavit o variantách. Jsme první v republice, kteří donutili výrobce ke změnám, např. co se týká rozhodujícího práva atd.

• Znamená uvedení přístroje do provozu velký úspěch pro vás i pro pacienty?

Uvedení robota do provozu je pro nás opravdu historický okamžik, o robotu se v Motole mluví od roku 2008. Vyjednávání s firmou začalo v roce 2013/2014, do vítězného závěru jsme to dotáhli v roce 2018. Doufám, že za splnění všech podmínek a za předpokladu, že se rychle dostaneme na objemy, které po nás chtějí zdravotní pojišťovny, bude centrum úspěšné. Jsem přesvědčen, že robotické centrum spadá do komplexnosti nemocnice, která je jedním ze dvou největších onkologických center v zemi.

Zdroj: MT