Přeskočit na obsah

Jak se změní v příštím roce zdravotnická legislativa

Prodloužení 7% snížení cen a úhrad léčivých přípravků do 31. 12. 2011

V současnosti se projednává finální text novely zákona, který bude předložen jako koaliční poslanecká iniciativa. Jde o nouzové opatření, kdy tzv. Janotův balíček obsahoval toto opatření s platností do 31. 12. 2010.

Vzhledem ke složitosti administrativního procesu stanovování cen a úhrad léčivých přípravků a jejich revizí ke konci tohoto roku nebude zrevidováno přibližně 55 % léčivých přípravků a hrozí navýšení nákladů veřejného zdravotního pojištění o zhruba tři až čtyři miliardy korun.

 

„Malá“ novela zákona č. 48/1997 Sb.

Návrh je v procesu vypořádávání připomínkového řízení, po němž bude odeslán do vlády ČR. Obsahuje následující oblasti: Zrušení části tzv. Hovorkových paragrafů, které brání zahájení procesu sloučení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovny, naplánovanému v rámci Programového prohlášení vlády ČR s cílem zefektivnit činnost obou pojišťoven a vyrovnat síly jednotlivých aktérů na trhu zdravotního pojištění Úpravy procesu určování cen a úhrad léčivých přípravků s cílem zrychlit celé řízení a jeho pravidelné revize, které jsou tč. administrativně složité, SÚKL a ministerstvo zdravotnictví je časově nezvládají a hromadí se správní žaloby firem. Úprava by měla přinést i zrychlení vstupu generických léčiv na náš trh.

Navrhuje se zkrácení délky dohodovacího řízení k úhradám zdravotních výkonů, aby se vytvořil větší prostor pro seriózní tvorbu tzv. úhradové vyhlášky, tradičně připravované na ministerstvu zdravotnictví ve velkém chvatu a nervozitě.

V rámci regulačních poplatků se zvyšuje platba za ošetřovací den v ústavních zdravotnických zařízeních z 60 na 100 korun. Platba není limitována délkou pobytu a i nadále se nebude započítávat do ročního limitu 2 500 Kč, resp. 5 000 Kč, po jehož vyčerpání pacient i nadále poplatky hradí, ale zdravotní pojišťovna mu je vrací.

Oslabení funkce tzv. paragrafu poslankyně Fišerové, který principiálně znemožňuje příplatky pacienta za nadstandard. Plátci bude umožněno uhradit místo ceny dražšího výkonu pouze cenu medicínsky stejně efektivního, avšak levnějšího výkonu s tím, že pacient bude mít možnost o dražší výkon požádat a rozdíl v ceně doplatit.

Tato změna je výrazně proreformní, a pokud bude do legislativy zakomponována, umožní zahájení rozsáhlých prací na definování úhradových standardů pro dané diagnózy a medicínské situace a možnost připlácení na nadstandardní výkony a materiály. Pro jednotlivé vybrané výkony bude nutno rozšířit Seznam výkonů s bodovými hodnotami o diagnostické limity a další kritéria, která úhrady vymezí.

Pro komplexní léčebné algoritmy bude nutno popsat a legislativně zakotvit tvorbu standardních postupů, čímž vznikne zcela nová agenda, zajišťující vlastní tvorbu, schvalování a pravidelnou dlouhodobou aktualizaci standardů, nad níž si pravděpodobně ministerstvo zdravotnictví ponechá konečný dohled.

 

Plánované zvýšení regulačního poplatku

Zvýšení poplatku z 30 na 90 Kč při první návštěvě ambulantního specialisty bez doporučení či pozvání bude navrženo až při další novele. Zavedení vyžaduje diskusi o řadě výjimek a zároveň i formulaci pravidel pohybu pacienta v systému a definici rolí ošetřujícího lékaře v případě navštěvování dvou a více paralelních ošetřujících lékařů např. v oblasti preskripce. Rovněž je nutné lépe definovat povinnosti pacienta a jiné metodické záležitosti, které od zrušení Zdravotního řádu v devadesátých letech v legislativěJeště se aktuálně v rámci připomínkového procesu zkoumá možnost implementace změny regulačních poplatků v lékárnách, původně plánované až v rámci hlubších změn stanovení úhrad léčiv.

 

Novelizace zákonů o vzdělávání zdravotnických pracovníků č. 95 a 96/2004 Sb

U lékařů jsou finalizovány připomínky k novele vyhlášky č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávaní lékařů, a počítá se s jejím vydáním do konce roku 2010. Nově jsou definovány kmeny vzdělávacích oborů a nástavbových oborů, které byly vyžadovány odbornou veřejností. Paralelně s tímto procesem probíhají jednání s vedením akreditačních komisí o zkrácení povinné všeobecné části společné všem kmenům – bude zkrácena na půl roku a redukována na absolvování stáží na interně, chirurgii a v oblasti intenzivní medicíny. MZ bude dále usilovat o redukci povinných stáží na pracovišti vyššího typu na zhruba půl roku.

Dále se připravuje převod organizace specializačního a nadstavbového vzdělávání lékařů na lékařské fakulty a hledá se možnost definování jejich role jako institucí, jež by vykonávaly nad vzděláváním dohled. Atestační zkoušky, které budou organizovat fakulty, si ponechá ve své gesci stát a místa zkoušení budou v rámci fakult rotovat. Ministerstvo zdravotnictví zrekonstruuje složení akreditačních komisí tak, aby v nich byly zastoupeny všechny fakulty a aby jejich druhou polovinu tvořili členové navržení odbornými společnostmi a Českou lékařskou komorou z neakademických pracovišť.

K zákonu č. 95/2004 Sb. se připravuje vládní novela, která zruší stabilizační dohody u rezidentů a zjednoduší financování rezidenčních programů. Předpokladem je, že by se hradily dva roky vzdělávání v kmenech všech specializačních oborů a zbytek programu pouze u dvou až čtyř vybraných oborů, vyžadujících zvláštní podporu. S jistotou sem budou patřit všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost. Tato změna by výrazně zjednodušila administrativu dotačních programů jak na ministerstvu, tak na vzdělávacích pracovištích a umožnila by snadný přechod rezidenta na jiné pracoviště. Navrhovaná novela zákona č. 96/2004 Sb. je připravovaná jako poslanecká iniciativa. Měla by prodloužit registrační období pro sestry na 10 let, aby se zabránilo pravděpodobně nezvládnutelné a zbytečně zatěžující obnově registrací v příštím roce.

Součástí novely bude i přejmenování dnes neatraktivního oboru zdravotní asistentka na praktickou sestru, což by spolu s povýšením kompetencí do režimu samostatné práce bez dohledu v oblasti základních ošetřovatelských funkcí mělo výrazně zvýšit uplatnění absolventek tohoto oboru na trhu práce. Rovněž se plánuje sjednocení oborů různě specializovaných sanitářů a jejich vzdělávacích programů do jednotné profese sanitář.

 

Zákon o zdravotnických službách

Zákon o zdravotních službách, připravený reformním týmem bývalého ministra T. Julínka, se otevřel k neformálním diskusím v rámci ministerstva zdravotnictví a okruh připomínkujících míst se bude rozšiřovat tak, aby byl předložen do formálního legislativního procesu během prvního kvartálu roku 2011. Pravděpodobně bude nutno zrevidovat definice jednotlivých typů zdravotní péče, resp. zdravotních služeb, zjednodušit administrativu okolo registrace zdravotnických zařízení a definovat tvorbu zdravotnických standardů a dohledu nad kvalitou péče.

Bude nutno diskutovat i zvláštní postavení oborů praktického lékařství jakožto průvodců pacientů v systému, ale zároveň i jejich povinnosti ve sféře nepopulárních funkcí, jakými jsou ohledání zemřelých či nepřetržitá péče typu centralizovaných pohotovostí. Klíčovým reformním momentem v zákoně bude racionální definice postupu lege artis, která se v podobě stávajícího zákona o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. již přežila a byla nepřímo rozšířena několika judikáty Nejvyššího soudu.

Nejen u nás, ale i v plně rozvinutých zemích s vyšším ekonomickým potenciálem narůstá napětí mezi zdroji a rychle rostoucími možnostmi medicínské vědy. Péče se tak stává neufinancovatelnou. Tento proces díky rychlému rozvoji nových technologií a rostoucím nárokům na kvalitu a bezpečí bude dále pokračovat a také v bohatých zemích se objevuje potřeba objem péče transparentně limitovat. Je to obtížný proces, vyžadující širokou expertní bázi, připravující odborná stanoviska, doplněný širokým společenským konsensem. Pokládá se to však za lepší variantu, než jakou reprezentuje současný stav.

Lékaři jsou ohroženi legislativní nejistotou, pokud z důvodů nedostatečných zdrojů plnou až maximální péči neposkytnou, a objevují se stále častější hrozby právníků, kteří nabádají pacienty k podávání žalob.

Doc. Leoš Heger, ministr zdravotnictví

Výňatek z příspěvku ministra
pro měsíčník Občan v síti

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené