Jak se vaše strana staví k předražování státních zakázek ve zdravotnictví?

Ing. Ludvík Hovorka, KDU-ČSL

1) Už v tomto volebním období jsem využíval písemných i ústních interpelací v souvislosti s řadou neprůhledných státních zakázek. Jmenoval bych centrální úložiště dat zadávané Státním ústavem pro kontrolu léčiv, zakázky na outsourcing IT služeb v Nemocnici Na Homolce za 415 milionů Kč, zakázku na dodávky vakcín pro pravidelná očkování. Stejně tak považuji minimálně za nestandardní výměnu Leksellova gama nože v Nemocnici Na Homolce. Samostatnou kapitolou je kauza tkáňové banky, resp. účasti státu v Národním tkáňovém centru, a. s., a v Centru buněčné terapie a diagnostiky se společností PrimeCell. Podivné bylo už samotné předurčení, které nemocnice dosáhnou na peníze z evropských fondů a které nikoli. V souvislosti s kauzami všech případů na Homolce, tkáňové banky a předražených nákupů zdravotnické techniky jsem podal podnět také kontrolnímu výboru Sněmovny a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Dalším problémem jsou audity ministerstva zdravotnictví, na jejichž základě byla určena traumacentra, onkocentra, kardiocentra, která se mohou ucházet o přístroje z výše uvedených programů. Marně jsem žádal paní ministryni o audity ze Zlína, z Úrazové nemocnice Brno a z Pardubic. Stejně tak jsem nedostal jmenný seznam lidí, kteří o zařazení nemocničních oddělení mezi specializovaná centra rozhodovali. Řadou mých podnětů se zabýval i výbor pro zdravotnictví a také samotná Sněmovna. Psal jsem a píšu dopisy ke konkrétním případům předsedovi vlády. Předpokládám, že všechny odpovědi píše pan náměstek Šnajdr, který ve skutečnosti řídí ministerstvo od roku 2006. Náměstek Šnajdr má pod sebou také všechny přímo řízené organizace ministerstva, tedy všechny fakultní nemocnice, zdravotní ústavy. Má tedy klíčovou úlohu v personálním obsazení organizací i při zadávání veřejných zakázek. Co se týče pořizování nákladné zdravotnické techniky do nemocnic, v minulosti byla alespoň ustavena tzv. přístrojová komise, jež rozhodovala o tom, které přístroje se do kterých nemocnic budou nakupovat. Od příchodu náměstka Šnajdra žádná komise neexistuje a vyžádané informace o pořizovaných přístrojích nebyly kontrolnímu výboru z ministerstva zdravotnictví dodány.

2) KDU-ČSL přišla s návrhem na zrušení anonymních akcií na majitele a dále s návrhem, aby se firmy s nejasnou majetkovou strukturou nemohly ucházet o veřejné zakázky. Bohužel, právě řada takových firem dostává zakázky od ministerstva zdravotnictví. Klíč k řešení ovšem nespočívá ve změně zákona o zadávání veřejných zakázek, ale ve změně zákona o finanční kontrole, ve změně zákona o rozpočtových pravidlech a ve změně zákona o majetku České republiky. K takové systémové změně ale potřebujete trochu více času, to se nedá v předvolebním období stihnout. Odstranění uchazečů s nejasnou majetkovou strukturou (s akciemi na majitele) při zadávání veřejných zakázek nelze řešit v zákoně o zadávání veřejných zakázek, to je nutno řešit změnou obchodního zákoníku, již máme připravenu. KDU-ČSL ve Sněmovně také podporuje návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele.

MUDr. Vladimír Pavelka, TOP 09

1) Je nutno říci, že se nejedná pouze o státní zakázky. Většina lůžkových zařízení je v majetku krajů a ty je také provozují, a nesou tedy rovněž odpovědnost za jejich hospodaření. Třebaže se nejedná o výslovně "státní peníze", jde o finanční prostředky z veřejných rozpočtů, a musí s nimi tudíž být náležitým způsobem nakládáno. Důležitou a efektivní cestou k likvidaci tohoto problému je dokonalá transparentnost zadávání všech zakázek. Provozovatelé zdravotnických zařízení také musejí být zainteresováni na výsledku pro veřejné rozpočty příznivém.

2) Víme, že efektivita systému poskytování zdravotní péče u nás dosahuje přibližně 80 procent. Všechny vynakládané prostředky pocházejí nějakým způsobem z kapes daňových poplatníků, důchodů nevyjímaje, přinejmenším daň z přidané hodnoty zaplatíme všichni. Připravujeme změny v lékové politice, budeme požadovat mnohem vyšší odpovědnost zdravotních pojišťoven za hospodaření s veřejnými prostředky, navrhujeme zřízení nezávislého úřadu, který bude kontrolovat mimo jiné i jejich hospodaření.
Zvýšení efektivity lze docílit i organizačními opatřeními přímo při poskytování zdravotní péče.

MUDr. David Rath, ČSSD

1) Naše strana chce minimalizovat riziko předražených zakázek ve zdravotnictví aplikací zákona o veřejných neziskových nemocnicích, který obsahuje zásadní protikorupční ustanovení spočívající v tom, že tyto nemocnice musejí zveřejňovat veškeré zakázky na internetu. Hospodaření těchto subjektů dále podléhá několikanásobné kontrole, včetně kontroly ministerstva zdravotnictví.

2) Největší ztráty jsou v hospodaření zdravotních pojišťoven a ty je potřeba podrobit kontrole.

Dokončení na str. A3

Mgr. Soňa Marková, KSČM

Tyto otázky spolu velmi úzce souvisejí. Pokud chceme řešit úniky těch 10 až 20 % veřejných finančních prostředků, které se ročně vkládají do zdravotnictví, musíme přistoupit ke změnám ve financování zdravotnictví, a hlavně v kontrole těchto finančních toků. Je zajímavé, že i když se několik let hovoří o těchto únicích, nemáme dosud vypracovánu žádnou odbornou analýzu, jež by se týkala této problematiky. Vyvstává tedy otázka, proč nebyla takováto analýza ministerstvem zdravotnictví ať již pod vedením ČSSD nebo ODS zadána.

KSČM navrhuje: vznik
* jediného správce veřejného zdravotního pojištění a jeho nezávislou kontrolu například NKÚ, MF;
* stanovení pravidel pro marketingové pobídky farmaceutických firem, tyto pobídky se promítají do cen léků a korumpují lékaře;
* transparentnost a stanovení jasných pravidel při zadávání veřejných zakázek;
* majetková přiznání všech, kdo rozhodují o veřejných penězích;
* zpracování základních nástrojů řízené konkurence, tedy opatření na straně poskytovatelů zdravotní péče;
* vytvoření sítě neziskových poskytovatelů ústavní péče (nemocnic), ambulancí a lékáren.

Marek Šnajdr, ODS

Odpovědi náměstka ministryně zdravotnictví se redakci přes opakované urgence nepodařilo získat.

Zdroj: Medical Tribune