Jak se daří neurovědám

V rámci Týdne mozku v České republice mimo jiné proběhla v prostorách Akademie věd série přednášek předních českých neurovědců. Šlo však také o příležitost k diskusi o postavení neurověd v tuzemském kontextu. "V této oblasti nyní dochází k přelomovým změnám. Po pěti letech končí financování tzv. výzkumných center. To se týká i našeho Centra neurověd, což je struktura spojující kapacity několika akademických i zdravotnických pracovišť. Celkem sdružuje asi sto neurovědců, což v našich podmínkách znamená skutečně silný tým," říká prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Na druhou stranu se však otevírají evropské strukturální fondy. "Málo se ví, že Česká republika na rozdíl od ostatních postkomunistických zemí tuto možnost využila ve prospěch vědy, celkem jde o dvě miliardy eur," dodává.

Na českou vědeckou mapu bude mít tento program zásadní vliv, už jen proto, že peníze z těchto zdrojů nemohou být investovány v Praze. "Po schválení v Bruselu by mělo vzniknout centrum ve Vestci, jehož součástí bude také neurovědní pracoviště. Mimo jiné zde bude fungovat tzv. myší klinika, na níž budou šlechtěny transgenní myši. Podobně se plánují nové kapacity v Klecanech, které navrhuje Psychiatrické centrum Praha.

Tam se počítá například se vznikem pracoviště pozitronové emisní tomografie pro vyšetřování zvířat. Velká část strukturálních fondů však směřuje do Brna - v oblasti medicíny především do projektů ICRC a CEITEC. I pro nás, kteří působíme v Praze, je zajímavé například to, že v CEITEC se plánuje magnetická rezonance o sedmiteslové síle magnetického pole. V klinické praxi se využívají přístroje maximálně tříteslové, pro výzkum má však sedmiteslová MRI svůj význam.

Takové technologie jsou již například ve Vídni, Berlíně nebo v Lipsku. Je to velmi drahé zařízení jak z hlediska ceny přístroje, tak jeho provozu, spolupráce mezi Prahou a Brnem tedy bude nutná," popsal situaci prof. Syka. Zmínil i unikátní kurs pro postgraduální studenty Pokroky v neurovědách.

Po celý letní semestr probíhá na různých pracovištích v Praze - studenti jdou vždy tam, kde se dané tematice tým věnuje na špičkové úrovni. Česká republika také hostí několik důležitých kongresů, za zmínku jistě stojí fakt, že v Praze proběhne evropský kongres o gliových buňkách, a to ve dnech 13. až 17. září.

Akce Týden mozku Dana Foundation každý rok také shrnuje některé zajímavé objevy, k nimž v uplynulém roce došlo. Na letošním seznamu jsou například nové poznatky o genetických faktorech patogeneze duševních chorob, molekulárních mechanismech vzniku a zániku paměťových stop nebo rozšíření indikací pro přímou stimulaci mozku prostřednictvím elektrod. Ze záplavy informací si samozřejmě svůj osobní výběr dělá každý odborník sám.

"S velkým zájmem jsem si třeba přečetl článek, který letos vyšel v časopisu Nature. Zabýval se léčbou ušního šelestu stimulací bloudivého nervu, podobně jako je tomu zatím u epilepsie a těžké deprese. Kvůli přetrvávajícím neztišitelným ušním šelestům jsou někdy pacienti schopni si i sáhnout na život a mnohým z nich už nemáme příliš co nabídnout," říká profesor Syka.

Stejně tak jej zaujala práce popisující, že aplikace látky nazývané insulin like growth factor do hippocampu výrazně zlepšila u potkanů paměť a schopnost řešit úkoly. Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., rovněž z Ústavu experimentální medicíny, v této souvislosti jmenuje práce, které se zabývaly časnou diagnostikou Alzheimerovy demence pomocí PET/CT za použití radiofarmaka florbetapiru.

"Jejich závěry dobře korelují s naším grantem zaměřeným na výzkum průběhu této nemoci u myší s uměle vyřazeným některým genem. Pokud bychom včas věděli, u kterých lidí k rozvoji Alzheimerovy nemoci dojde, mohli bychom nástup příznaků oddálit," říká prof. Syková s tím, že ona sama sleduje především problematiku kmenových buněk. A v této oblasti má Česká republika rozhodně co nabídnout. "Před spuštěním je například klinická studie zaměřená na použití kmenových buněk u amyotrofické laterální sklerózy. Kmenové buňky z dřeně těchto pacientů nemoc samozřejmě nevyléčí, mají však potenciál zpomalovat progresi.

Velmi nadějně také vypadá použití podobné metody u pacientů se syndromem diabetické nohy. Na této studii spolupracujeme s IKEM, zatím bylo autologními kmenovými buňkami léčeno 15 pacientů, u všech se podařilo odvrátit amputaci a navíc došlo k výraznému snížení bolestivosti. Dále připravujeme studii pro možnou náhradu obratlových těl u pacientů s onemocněním páteře," vypočítává prof. Syková.

Do neurověd patří i algeziologie. Rovněž zde dochází k prolínání s genetikou. "V nedávné době byl identifikován gen pro chronickou bolest u člověka - u animálních modelů byl prokázán již před několika lety, v humánní medicíně je to novinka," uvádí prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., z Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK. Významným trendem je podle něj rozvoj neuromodulačních metod léčby bolesti u těch pacientů, kde farmakoterapie selhala. "Tyto metody jsou dostupné i v České republice, jde však o velmi nákladnou léčbu. Můžeme takto léčit kolem 70 lidí s chronickou farmakorezistentní bolestí ročně," dodává prof. Rokyta.

Více informací www.dana.org

lon

Zdroj: Medical tribune