Jak měřit kvalitu primární péče

Řízením kvality v primární péči se zabývá organizace eQUIP (european Association for Quality in General Practice/Family Medicine) už od roku 1991. Jejím hlavním cílem bylo podpořit zvyšování kvality práce lékařů. Dnes se snaží definovat vhodné metody, které tyto kvality dokážou změřit.

Konkrétně jde o:

- hodnocení pracovních postupů; výměnu informací a doporučení;
- hodnocení lékařů samotnými pacienty; indikátory celkové úrovně zdravotnických zařízení.
- Hodnocení provádějí tzv. peer groups, tedy skupiny lékařů, kteří se hodnocením kvality péče soustavně zabývají. Každý lékař, který projde úspěšně hodnocením, získá certifikát ePA (european Practise Assessment).

„Neexistuje jedna kniha nebo metoda, ale celá řada strategických opatření pro konkrétní země a speciální požadavky pacientů,“ zdůraznil hned v úvodu prof. Joachim Szecsenyi ze Spolkové republiky Německo. Tamní model kontroly využívá například zavedený a hojně využívaný systém pro nahlašování pochybení prostřednictvím webu, který je zcela anonymní. Jeho princip spočívá v tom, že sám lékař nahlásí svou chybu a ostatní kolegové se k ní mohou vyjádřit. Téměř 50 % lékařských pochybení se týká špatného předepsání léku. Za měsíc se na zmíněném webu objeví až 50 nových případů. „Cílem ovšem není lékaře obviňovat, ale naopak je chránit,“ zdůraznil prof. Szecsenyi.

Jiná situace je v Nizozemsku, kde podle dalšího z přednášejících, doktora Veld int Kees, stále převládá mínění, že za chyby, byť dobrovolně přiznané, by se mělo trestat. Doktor Janko Kersnik ze Slovinska zase připomněl, že v jeho zemi dosud řeší špatně nastavené komunikační kanály mezi pacienty a lékaři.

„Primární péče neznamená jen udělat pacientovi ultrazvuk,“ připomněl J. Kersnik. Narážel tak na rozdíl systému práce lékařů v ordinacích, kde funguje jeden doktor a jedna sestra, a v organizaci, kde si lékaři mohou vypomáhat. „Všichni mohou pochybovat, ale je třeba mluvit o tom, co bylo špatně,“ zdůraznil J. Kersnik. „Bohužel nežijeme v kultuře, kde by se otevřeně diskutovalo o něčem negativním. Většina lidí si myslí, že pochybení lékaře znamená selhání lidského faktoru. Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit systém práce v organizaci,“ uvedl na závěr Janko Kersnik.

Systém kontroly kvality primární péče je úkolem i pro Českou republiku. Kvalita praktických lékařů je podle MUDr. Bohumila Seiferta, Ph.D., variabilní. Velkou motivací pro praktické lékaře by mohla být skutečnost, že udělení certifikátu ePA (european Practise Assessment) znamená v řadě evropských zemích také právo na lepší smlouvu s pojišťovnou.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2007, strana B3

Zdroj: