Jak je to s výší cen léků?

Odvolání ředitele SÚKL a instalování nového dočasného šéfa lékového ústavu bylo ministrem zdravotnictví odůvodněno zcela srozumitelně. Cílem je urychlit správní řízení stanovování cen a úhrad léků a zajistit finanční úspory pro pacienty a systém veřejného zdravotního pojištění. Je jasné, že rychlé správní řízení, kterým SÚKL sníží ceny léčivých přípravků, ušetří prostředky jak pacientům, tak pojišťovnám. S úhradami už to je trochu složitější. Stačí jednoduchá úvaha, aby bylo jasné, že tlak na snížení úhrad může přinést úsporu jen zdravotním pojišťovnám na úkor pacientů. I médii tolik opěvované snižování úhrad léčivých přípravků neznamená totiž nic jiného, než že pacienti za léky zaplatí více, protože pojišťovny za ně zaplatí méně. Samozřejmě, že tato rovnice platí jen u léků, jejichž cena není úhradou kryta ze 100 %. Těch je ale více než dost. Budiž ale. Srozumitelnost těchto myšlenek se však vytrácí při znalosti dalších obecně známých faktů a zpráv o lécích…

Znovu se veřejně mluví o nedostatku léků na českém trhu. Ten je způsoben tím, že regulací SÚKL byla cena léků stlačena tak nízko, že tato komodita je vítaným artiklem pro vývoz do zemí, kde za ně lze utržit násobně vyšší částky. Výsledkem je, že nejenže jsou pak tyto nedostatkové léky nahrazovány léky podstatně dražšími, a systém ani pacient tak nic neušetří, ale v celé nahotě se tím odkrývá skutečný stav cenové politiky léků v ČR. I samotné Ministerstvo zdravotnictví již před rokem potvrdilo, že léky v Česku patří k nejlevnějším v Evropě. Zdá se tedy, že mýtus o drahých lécích a o možných úsporách právě na nich není pravdivý. Otázkou zůstává jen jedno. Jak bude po výměně šéfů na SÚKL naplněn hlavní smysl rošády spočívající ve snaze ještě více snížit ceny léků?

Zdroj: MT