Jak je to s účinností pentoxifyllinových léků?
Léky obsahující jako účinnou látku pentoxifyllin byly vyvinuty v laboratořích společnosti Hoechst, kde také prošly preklinickými a klinickými zkouškami. Jejich účinek spočívá ve zlepšení průtoku krve cévním řečištěm a ovlivnění reologických vlastností krve (snížení její viskozity a zlepšení cirkulace). Indikují se zejména u ischemické choroby dolních končetin a poruch prokrvení CNS.
Tato účinnost byla prokázána v preklinických a klinických zkouškách a na základě toho byly léky s pentoxifyllinem registrovány v řadě zemí. Jednou z podmínek získání registrace je skutečnost, že lék je účinný, bezpečný a kvalitní. Léky obsahující tuto účinnou látku (na českém trhu to je např. agapurin, Trental, Pentomer či Vasonit) jsou řádně registrovány na základě předložené dokumentace a tudíž ze zákona splňují i podmínku účinnosti. Jejich registrace je pravidelně prodlužována podle současně platných pravidel a např. registrace agapurinu má platnost až do konce roku 2010. Proto jsme s jistým překvapením vyslechli úvahu ministra zdravotnictví v televizní diskusi o tom, že tyto léky jsou neúčinné.
Zmíněné léky používají statisíce pacientů již mnoho let a nepochybně tak činí na základě dobré zkušenosti. Je vysoce nepravděpodobné, že by lékaři masově předepisovali neúčinný lék po řadu let a nepovšimli si toho. Veřejné zpochybňování účinnosti řádně registrovaného léku užívaného velkým počtem zejména starších pacientů nejvyšší státní autoritou, kterou ministr zdravotnictví představuje, proto považujeme za velmi povážlivý úkaz, který může vyvolávat znepokojení pacientů i lékařů. Navíc to zpochybňuje i funkci samotného ministerstva zdravotnictví, jemuž podléhá Státní ústav pro kontrolu léčiv udělující registrace léků podle evropských pravidel. Léky obsahující pentoxifyllin jsou vzhledem ke své indikaci používány zejména staršími pacienty, kteří neoplývají finančními prostředky. Přestože tyto léky nejsou drahé (pojišťovnu stojí zhruba 3 kuruny za den na jednoho pacienta), znamenal by takový pravidelný výdaj pro starší občany jen další finanční zátěž.
Pan ministr neupřesnil, čím by měly být léky s pentoxifyllinem nahrazeny, je však velmi pravděpodobné, že alternativní léky pro terapii ischemie dolních končetin nebo ke zlepšení prokrvení CNS budou výrazně dražší. Když by byl tedy téměř milion pacientů užívajících pentoxifyllin převeden na některý z modernějších a dražších přípravků, znamenalo by to v případě jejich plné úhrady buď větší zátěž pro pojišťovny, nebo, pokud by hrazeny nebyly, zvýšení nákladů pro pacienty. Proto považujeme výroky o neúčinnosti pentoxifyllinových léků za neuvážené, zejména když není zároveň dána jasná informace o účinné, bezpečné a především dostupné alternativní terapii.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2007, strana A8
Zdroj: