Jak hodnotíte trendy a inovace v českém zdravotnictví?
MUDr. Oldřich Šubrt, CSc., MBA, předseda představenstva Agel, a. s.
1. Tím, že veřejná správa pojištění a státní správa přešlapovaly na místě, respektive se snažily (a často docela úspěšně) hasit požáry, došlo k zafixování v zásadě rozpočtového systému financování zdravotnictví, což je stabilizující fakt, který však vede ke stagnaci. Díky tradičně moderní úrovni českého zdravotnictví zatím stagnace, která jde se stabilizací bez konkurence ruku v ruce, není tak patrná. Na druhé straně došlo k obrovskému posunu v krajích a městech – současných vlastnících podstatné kapacity našeho zdravotnictví. Zatím jsou snahy nových vlastníků nekoordinované a někdy i neprofesionální, ale jde o hledání nových cest a hlavně je cítit větší zodpovědnost.
2. Zásadní reforma se bez plné politické a společenské shody nepodaří, a tak menší reálné cíle, které se však opravdu uskuteční, jsou důležitější. Osobně bych se přimlouval za otevření soutěže o zakázky mezi poskytovateli, mírnou zainteresovanost pacientů podporující efektivní spotřebu služeb a možnost vytvářet konkurenční zdravotní plány pro pojišťovny.
3. Soukromý sektor, sektor bez dotací a se zodpovědností k soukromému kapitálu, je vždy vystaven většímu tlaku konkurence, a proto je logicky nositelem nového a efektivního.
Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., přednosta Kardiocentra IKEM Praha
1. Nemohu hodnotit všechny obory, ale pouze péči o nemocné se srdečními chorobami. Po roce 2000 pokračoval trend nastoupený po roce 1989. Péče o tyto nemocné je v ČR jednou z nejlepších na světě. Každému, kdo včas zavolá lékaře, je při akutním infarktu myokardu poskytnuta ta nejlepší péče, tj. katetrizační zprůchodnění ucpané cévy. Na srdeční operace je minimální čekací doba. Na druhou stranu není ideální rozhodování o kupování drahých zařízení. Např. operační roboty, od jejichž používání se v Německu pro ekonomickou náročnost ustupuje, se u nás začínají kupovat živelně a vyhazují se tak desítky milionů korun.
2. Aby nebyl každého půl roku jiný ministr zdravotnictví.
3. Bez pomoci firem by výzkum v některých oblastech nebyl vůbec možný; jinde je větším či menším pomocníkem v jeho financování i prezentaci výsledků.
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan 1. LF UK
1. Ve zdravotnictví dochází každým rokem k novým poznatkům, které zlepšují péči o nemocného. Problém českého zdravotnictví vidím v neustálé snaze o vytváření nových koncepcí a změn, které velmi často umírají dříve, než se stačí rozvinout; možná je to někdy i dobře. Problémem pro pacienta je často prostředí zdravotnických zařízení. Všichni investují do moderních přístrojů a léčebných postupů a vzhledem k celkovému systému financování nezbývají prostředky na moderní vybavení pokojů se zázemím apod. Nedostatkem stále zůstává ohodnocení práce zdravotníků.
2. V roce 2007 bych si přál stabilní zdravotní systém bez excesů s dostatečnými finančními prostředky, ale to je asi neskromné přání?!
3. Korektní a partnerská spolupráce mezi průmyslovou sférou, zdravotnictvím a lékařskými fakultami je potřebná a prospěšná pro všechny. Průmyslová výroba přináší nová technická řešení a přístupy v léčbě nemocných. Vývoj a testování nemůže probíhat jinde než ve špičkových zdravotnických zařízeních.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2007, strana A14
Zdroj: