Jak hodlá SÚKL zrychlit revize úhrad?

„Dosavadní výkony a styl práce SÚKL se výrazně rozcházejí s mými požadavky na klíčovou instituci českého zdravotnictví,“ uvedl 10. února při odvolání bývalého ředitele MUDr. Pavla Březovského ministr doslova. Podle jeho zadání má nový šéf lékového ústavu PharmDr. Zdeněk Blahota zejména urychlit správní řízení k cenám a úhradám léků. Ten coby krizový manažer ihned po svém nástupu mimo jiné odvolal tři své náměstky, včetně bývalého náměstka pro odborné činnosti Mgr. Filipa Vrubela, s tím, že slíbil co nejdřív sestavit nový tým nejbližších spolupracovníků. Přesný termín však neurčil, a tak ještě ani po téměř dvou měsících nebyli jmenováni noví řádní náměstci, pouze byli dočasně pověřeni vedením dotyčných agend současní zaměstnanci SÚKL. Nového šéfa tak stále nemá ani sekce cen a úhrad a je nejasné, zda se tak v dohledné době stane. Na některých odborných fórech v poslední době panovala v kuloárech obava, zda nebude po odchodu bývalého vedení a při téměř dvouměsíční absenci nového řádného náměstka pro odbornou činnost tato část povinností lékového ústavu poněkud ochromena. Také se objevovaly spekulace, zda současná nejasná personální situace na SÚKL nepovede k posílení neformálního vlivu bývalého ředitele PharmDr. Martina Beneše na chod ústavu.

Ten se s PharmDr. Blahutou zná delší dobu a v roce 2010 také nynějšího ředitele ústavu na SÚKL zaměstnal. Navíc je patrné, že po angažmá na Slovensku se Martin Beneš pomalu vrací do středu dění kolem české lékové politiky. I když on sám to popírá, proslýchá se, že by mohl působit v roli poradce ministra zdravotnictví. Svatopluk Němeček však odmítl, že by PharmDr. Beneše na ministerstvu zaměstnával jako poradce. „Pokud vím, je členem poradního sboru předsedy Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny,“ dodává ministr.

Na dotaz MT, kdy budou jmenováni noví „řádní“ náměstci SÚKL, sdělila 2. dubna tisková mluvčí Lucie Šustková, že prozatím jsou vedením jednotlivých úseků pověřeni stávající zaměstnanci. „Ve chvíli, kdy budou známa jména nových náměstků, budeme o tom neprodleně informovat,“ dodala. Jak MT ovšem zjistila, namísto oznámení nových vedoucích jednotlivých sekcí začal na SÚKL od 1. dubna platit nový organizační řád. Ředitel ústavu v něm podle svého vyjádření s novými náměstky v tuto chvíli nepočítá s tím, že si ve svých rukou ponechává přímé řízení všech podpůrných i odborných sekcí. Do užšího vedení SÚKL by tak nově měli vedle ředitele patřit pouze vedoucí kanceláře ředitele, vedoucí tiskového oddělení a vedoucí právního oddělení, tedy žádný zástupce odborných činností ústavu.

SÚKL se soustředí na zrychlení hloubkových revizí

Podle provedených personálních opatření se zdá, že na odborné agendy se chce soustředit přímo sám nový ředitel SÚKL. A jaká konkrétní opatření chystá pro podporu zvýšení efektivity v oblasti cenové a úhradové regulace? Ústav průběžně dokončuje započaté hloubkové revize a během února a března vydal celkem 66 rozhodnutí a 73 finálních hodnotících zpráv. K tomu je třeba dodat, že průměrná doba trvání hloubkových revizí v loňském roce byla 160 dní, takže ústav v tuto chvíli jen dokončuje práci svých předchůdců. Tisková mluvčí SÚKL minulý týden potvrdila, že zahájení pravidelných hloubkových revizí zůstává prioritou ústavu s tím, že pro druhé čtvrtletí 2014 se plánuje zahájení celkem 97 hloubkových revizí. Pro zajímavost, z pravidelného plánu těchto revizi, který SÚKL zveřejňuje každé tři měsíce, vyplývá, že ve 4. kvartálu roku 2013 a v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy tuto agendu ještě řídil Mgr. Vrubel, ústav plánoval zahájit 120, resp. 121 hloubkových revizí úhrad. „K těmto údajům musím ovšem dodat, že ne všechny skupiny, které měly být zahájeny v předchozích čtvrtletích, byly skutečně zahájeny. Ze 120 skupin uvedených v plánu pro čtvrtý kvartál minulého roku bylo zahájeno jen 109 a zbytek byl převeden do plánu na další čtvrtletí. Ze 119 skupin uvedených v plánu pro první tři měsíce roku 2014 bylo zahájeno jen 70 skupin. Počítám s tím, že skupiny, které nebyly zahájeny v předchozích kvartálech, budou zahájeny nyní. K 97 plánovaným správním řízením je tedy nutné připočítat ještě 49 zbývajících z předchozího období, tj. celkem je k zahájení 146 skupin,“ doplňuje PharmDr. Blahuta.

Bude zajímavé sledovat, jak se ústavu tyto plány podaří plnit, protože výpadek v provádění hloubkových revizí v prvním kvartálu jistě částečně odráží také personální změny a nutnost přijetí nových opatření po příchodu současného vedení. A o kterých krocích je konkrétně řeč? „Za účelem včasného dokončení revizí byla přijata opatření, která mají zejména urychlit kontrolu hodnotících zpráv a rozhodnutí před jejich publikací. Jedná se o zavedení práce odborných hodnotitelů v menších týmech zaměřených na podobné farmakoterapeutické skupiny a vyšší zapojení koordinátorů správních řízení do tvorby jednodušších hodnotících zpráv. Dále byly zahájeny práce na aktualizaci interních metodik vedoucí ke sjednocení rozhodovací praxe a tím snížení rizika vrácení správního řízení k opětovnému projednání v případě odvolání. Rovněž je kladen důraz na zlepšení technické podpory správních řízení, tj. snížení ručních zásahů a navýšení automatizace např. formou zapracování opakujících se formulářů, výpočtů aj. do interních programů,“ vysvětluje ředitel SÚKL.

Němeček: převádět cenotvorbu na ministerstvo financí neplánuji

Ministr financí Andrej Babiš minulý týden v médiích prezentoval záměr přesunout cenotvorbu v oblasti léčivých přípravků z pravomoci SÚKL zpět na ministerstvo financí, které stanovovalo ceny léků do roku 2007. S tím návrhem ale nejspíš neuspěje, protože to, že do roku 2007 stanovovalo ceny léků ministerstvo financí, nevyhovovalo právu Evropské unie ani právu českému. Na Českou republiku byla podána žaloba u Evropského soudního dvora a dle nálezu pléna českého Ústavního soudu byla situace shledána jako nezákonná.

A jak hodnotí návrhy svého vládního kolegy Andreje Babiše ministr zdravotnictví? „Kromě zásadních výhrad Evropského soudního dvora i českého Ústavního soudu je k tomu třeba ještě dodat, že po převedení cenotvorby na SÚKL se tím, jak se ceny začaly tvořit v souladu s evropskou legislativou ve správním řízení, zvýšila transparentnost celého procesu a ceny léků klesly. Reálnou úsporu téměř tří miliard přinesla právě až první revize cen Státního ústavu pro kontrolu léčiv. To jsou fakta, která mi říkají, že převádět tuto kompetenci zpět na ministerstvo financí nepřinese požadované zlepšení,“ říká MUDr. Němeček a dodává: „Každý by se opravdu měl věnovat tomu, čemu rozumí. Nevidím důvod, proč se máme vracet zpět do stavu, který byl nevyhovující.“ Dlužno dodat, že s podobným přesunem kompetencí na ministerstvo financí nepočítá ani koaliční smlouva.

Tomáš Novotný

Zdroj: www.tribune.cz