Jak bude vypadat zdravotnictví za 25 let?

Na toto téma odpovídá MUDr. Pavel Sedláček, generální ředitel farmaceutické společnosti Pfizer v České republice.

• Pfizer letos v Praze pořádá velkou konferenci Inovace ve zdravotnictví. Proč jste se ji rozhodli uspořádat?

Vloni jsme slavili 25 let na českém trhu, a tak jsme měli příležitost nejen se ohlédnout, ale i více než jindy přemýšlet o budoucnosti. Chceme přinést účastníkům vizi, jak může zdravotnictví vypadat za 25 let. Odborníci z Velké Británie a z Česka budou hovořit o umělé inteligenci, nanotechnologiích nebo opravě vadných genů. Jsem velmi rád, že konference získala záštitu pana ministra Vojtěcha a stala se hlavní doprovodnou akcí Týdne inovací. Týden inovací je největší česká událost zaměřená na oblast inovací. Moc se na konferenci těším.

• Věnuje se Pfizer některé z oblastí, které jste zmínil jako témata pro konferenci?

Samozřejmě. Jdeme cestou digitalizace. Co se týká oblasti výzkumu nových léčiv, je naším velkým tématem genová terapie. Představte si, že bude stačit podání léku jednou za život. Ve výzkumu máme genové terapie v oblasti hemofilie, centrálního nervového systému a jater.

• Společnost Pfizer podporuje startupy, tedy začínající firmy s dobrými nápady na inovace v oblasti zdravotnictví. Jaký je váš přístup ke startupům?

Celosvětově s nimi spolupracujeme již několik let. Před rokem Pfizer zahájil program Healthcare Hub, který je zaměřený na identifikaci slibných startupů a jejich podporu. Zajímají nás takové, které nabízejí řešení těch nejpalčivějších problémů pacientů. V letošním roce plánujeme spolupráci s vybranými startupy i v České republice. Kdo má zájem, může nás oslovit.

• Jak v současné době vypadá vaše „pipeline“? Na které terapeutické oblasti se nyní zaměřujete?

V pipeline máme rovných sto molekul. Tradičně máme silné zastoupení v onkologii. Vyvíjíme léky na karcinom prsu, plic, žaludku, prostaty, vaječníků a jiné. Vyvíjíme i další nové léky pro gastroenterologii a novinkou jsou slibné molekuly v dermatologii – třeba na atopický ekzém, alopecii či vitiligo. Významné místo v našem výzkumu mají vakcíny, věnujeme se vakcínám proti nádorovým onemocněním. A zdůraznil bych ještě jeden milník, na který se osobně velmi těším. Jde o biologický lék, který by měl výrazně ulevit lidem s chronickou bolestí zad a osteoartrózou. Myslím, že v oblasti léčby bolesti existuje stále mnoho nenaplněných potřeb pacientů.

• Jak vnímáte dostupnost inovativních léků v ČR a jaké novinky jste v posledních dvou letech přinesli na český trh?

Asi nejvýstižnější označení dostupnosti je „slušná“. K mnoha inovativním lékům se naši pacienti nakonec dostanou, ale trvá to mnohdy velmi dlouho a za výrazných indikačních, preskripčních a populačních omezení. Jenže pro pacienta je čas velmi vzácná veličina. Výsledkem je, bohužel, výrazně horší přístup k moderní léčbě ve srovnání se západní Evropou. Ministerstvo zdravotnictví se s tím snaží něco udělat, ale zatím se jedná o změny spíše kosmetické. A nepřispívá k tomu ani to, že jednání s plátci o risk‑sharingu jsou velmi složitá a zdlouhavá. Neúměrné prodlužování vstupu vidíme u průlomových léků, které vnášejí inovace tam, kde nebyly. Jako příklad mohu uvést více než dvouleté a stále probíhající řízení o vstupu našeho inhibitoru CDK4/6 palbociklibu na metastatický karcinom prsu. I tam ale, díky rozumnému přístupu plátců a odborníků, vidíme naštěstí světlo na konci tunelu.

• Podle údajů AIFP se v České republice snižuje počet klinických studií. Jak to vidíte vy? Organizuje společnost Pfizer svá klinická hodnocení také v ČR?

Počet klinických studií u nás sice klesá, ale nijak dramaticky. Za posledních pět let je to dle údajů AIFP asi o deset procent. Pfizer investuje do klinického hodnocení v ČR stovky milionů korun ročně. V současnosti probíhá v různých fázích hodnocení 42 našich klinických studií u 24 různých molekul na přibližně 150 pracovištích. Přístup českých lékařů a pacientů ke klinickým studiím je velká výhoda, kterou bychom neměli ztratit. Je potřeba podporovat také stále častější hodnocení i v časných fázích klinického výzkumu, pokud máme ambice stát se centrem výzkumu a inovací. Nejenže klinická hodnocení umožňují alespoň některé naše pacienty léčit nejmodernější léčbou, ale zároveň přinášejí finanční úsporu pro zdravotní systém.

• Jak si vy osobně představujete, že inovace změní zdravotní péči do roku 2050?

Věřím tomu, že inovace umožní léčbu mnoha onemocnění, která stále nemají adekvátní řešení – hlavně nádorových a mnoha vzácných onemocnění. Virtuální realita, umělá inteligence, editace genů u vrozených chorob – to vše změní přístupy v léčbě i diagnostice a také ve sledování stavu pacientů. A také věřím, že díky stále lehčímu přístupu k informacím vzroste i obecná úroveň znalostí o zdraví a nemocech, což pomůže zlepšit informovanost a zdravotní gramotnost pacientů nebo široké veřejnosti vůbec.

Zdroj: MT