Investice do správné antibiotické praxe se vrací
Objevení penicilinu v první polovině 20. století vzbuzovalo naději, že infekční choroby budou brzy zlikvidovány. Poměrně brzy však byly popsány účinky prvních penicilináz – enzymů, které antibiotikum rozkládaly. Zavedení každého nového antibiotika do praxe bylo vzápětí následováno izolací rezistentních kmenů mikrobů původně k antibiotiku citlivých. Základním faktorem, přispívajícím k rozvoji rezistence, je nesprávná antibiotická praxe. Obecně platí, že antibiotika jsou nesprávně indikována v desítkách procent případů. Česká republika v tom není výjimkou. O tom, jak tento stav změnit, se hovořilo v rámci Evropského antibiotického dne, který připadl na 18. listopad.
Česká republika přitom nezačíná od nuly. Pracuje zde Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP a především síť antibiotických středisek, struktura, která v mnoha vyspělých zemích chybí. Problémem je to, že velká část této činnosti se děje jen z dobré vůle všech zúčastněných a zatím se jí nedostávalo systematické podpory státu. „Ministerstvo zdravotnictví chce v této oblasti působit mnohem aktivněji než doposud. Spíše než přímým organizátorem zdravotnické péče by mělo být koordinátorem aktivit, které podporují veřejné zdraví. K tomu problematika zodpovědného užívání antibiotik bezpochyby patří. Systematické sledování spotřeby antibiotik nám zatím chybělo a rovněž nám chybělo sledování důsledků tohoto jevu. Chceme také intenzivněji spolupracovat s Evropským centrem pro kontrolu nemocí. To, že problém antibiotické rezistence je jednou z priorit našeho předsednictví Evropské unii, představuje příležitost udělat v tomto směru větší pořádek i v České republice,“ řekl v této souvislosti ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Těmto záměrům odpovídá i národní antibiotický plán, ke kterému se ministerstvo znovu přihlásilo.
„Důležité je zdůraznit, že poprvé je v novele v zákona 258 jasně definována pozice antibiotických středisek a jejich práva a povinnosti. Toto ukotvení by mělo přispět k lepšímu lokálnímu ovlivňování používání antibiotik,“ uvedl hlavní hygienik ministerstva zdravotnictví Michael Vít.
Francouzi se poučili
Hmatatelných výsledků je přitom možné dosáhnout v relativně krátké době. To lze dokázat na příkladu Francie. Antibiotika tam byla nadužívána nejvíce v celé Evropě a také tam byly největší problémy s antibiotickou rezistencí. V období pěti let (2001 až 2005) Francouzi investovali do komplexního programu zaměřeného na omezení zbytečné preskripce antibiotik asi 20 milionů eur. Spotřeba této lékové skupiny poklesla přibližně o 20 % a francouzský zdravotní systém díky tomu ušetřil více než 300 milionů eur. „Jedno euro vložené do tohoto programu ušetřilo dalších 14 eur. Investice do správné antibiotické praxe je významně návratná. To je důležitý vzkaz pro plátce zdravotní péče a stát, protože jejich podpora je klíčová,“ řekl MUDr. Vlastimil Jindrák, primář Oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce v Praze.
Pokud jde o antibiotickou rezistenci, je ve srovnání s jinými zeměmi situace v Česku relativně příznivá, ovšem ne u všech patogenů. Daří se tu držet pod kontrolou rezistenci u původců respiračních komunitních infekcí, jako jsou pneumokoky (vůči penicilinu), hemofily (vůči aminopenicilinům) nebo Streptococcus pyogenes (vůči makrolidům). Díky tomu lze používat pro léčbu jimi vyvolaných onemocnění základní penicilinová antibiotika (penicilin, amoxicilin). Jiné ukazatele už tak povzbudivé nejsou. Jde především o problémy v lůžkových zdravotnických zařízeních. Mnoho nemocnic se potýká s methicilin rezistentním Staphylococcus aureus (MRSA). Stejně jako v některých jiných východoevropských a středoevropských státech je v České republice velmi častý výskyt multirezistentních gramnegativních bakterií, například Klebsiella pneumoniae s produkcí širokospektrých betalaktamáz nebo multirezistentní Pseudomonas aeruginosa. „V tomto směru je česká situace horší než v západní Evropě. Prudce stoupá rezistence Escherichia coli vůči fluorochinolonům u močových infekcí a zejména u invazivních infekcí krevního řečiště – za několik let je to z osmi na 24 procent. Tuto lékovou skupinu prakticky ztrácíme pro úvodní léčbu,“ uvádí primář Jindrák.
Ve dnech 15. až 16. dubna 2009 v Praze proběhne konference s názvem „The Microbial Threat to Patient Safety in Europe“, která se bude věnovat následujícím tématům:
1. Struktura, funkce a nástroje nemocničních antibiotických programů v návaznosti na projekt Evropské unie – Antibiotic Strategy International.
2. Vliv systémových parametrů zdravotní péče na výskyt antibiotické rezistence a infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče.
3. Řízení a odpovědnost v prevenci a kontrole antibiotické rezistence a infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče.
Hlavním výstupem konference by však mělo být vyzdvihnutí nezbytnosti podpory vlád členských států Evropské unie národním programům kontroly antibiotické rezistence a nalezení vhodných modelů pro jejich financování. Neméně důležitým se jeví i získání konsensu a politické podpory pro zavádění nemocničních antibiotických programů včetně formulace jejich standardů využitelných pro akreditace zdravotnických zařízení v členských zemích.
Zdroj: