Intravenózní porty – ne zcela využitá příležitost
Intravenózní port zajistí bezpečný a snadný přístup do krevního řečiště, který může být využíván po řadu let. Při správném postupu vydrží membrána portu 1 000 až 2 000 vpichů.
Zavádí se v lokální anestezii, výkon trvá kolem dvaceti minut a lze jej provést ambulantně.
Pacienta přitom tento systém omezuje v jeho běžných aktivitách jen zcela minimálně. Z medicínského hlediska je hlavní výhodou portu nízký výskyt infekčních komplikací.
V Česku ale dostává port jen menší část z pacientů, kteří by z něj mohli profitovat. „Nemáme registr, který by tyto systémy sledoval. Z údajů distributorů ale můžeme odhadovat, že celkový počet portů implantovaných v České republice nepřesahuje 1 500 za rok. Abychom se přiblížili situaci ve vyspělých evropských zemích, muselo by to být až desetkrát více,“ říká doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc., přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze. „V Evropě se implantuje přibližně 1 500 portů na milion obyvatel ročně. V Německu dostane port každý rok 140 000 pacientů, Ve Francii 70 000. K implantaci portu se tam přistupuje automaticky pokaždé, když například pacienta čekají dva, tři cykly chemoterapie. U nás k tomu dochází velmi často až tehdy, když je periferní řečiště natolik zdevastované, že je nelze použít,“ dodává doc. Stříteský.
Z portů profitují i pacienti mimo onkologii
Menší je v České republice i šíře indikací. „Naprostá většina českých pacientů s portem má onkologickou diagnózu. Na ostatní skupiny se zapomíná – port by přitom pomohl nemocným závislým na parenterální výživě, epileptikům a astmatikům, kteří vyžadují častý zásah záchranné služby, nebo třeba pacientům s hemofilií, kteří chodí často na odběry a každý vpich pro ně znamená riziko,“ popisuje doc. Stříteský.
Bez problémů není ani hrazení těchto systémů. Cena samotného portu se pohybuje kolem sedmi, osmi tisíc korun. „Naše pracoviště jich zavádí 400 ročně, což je v tuzemských poměrech nejvíce. Je to hrazeno z paušálu nemocnice a my už se další pacienty zdráháme přijmout. Jsem ale přesvědčen, že celkově se to musí vyplácet, vezmeme-li v úvahu například náklady na léčbu flebitid periferního řečiště, o nákladech na léčbu katetrových sepsí při běžné katetrizaci centrální žíly ani nemluvě. U portů se pohybují septické komplikace v řádu desetin procent,“ upozorňuje doc. Stříteský.
Situaci komplikuje rovněž fakt, že zatím neexistují doporučené postupy pro ošetřovaní portů.
„K přístupu do portu je nutné používat speciálně zkosenou, tzv. Huberovu jehlu. Narážíme například na to, že záchranné služby tyto jehly nemají. Pacienti s portem jsou přitom většinou vážně nemocní lidé, ke kterým jezdí záchranná služba relativně často. Záchranáři se ale buď nedozvědí, že pacient port má, a nebo s ním pracují nesprávným způsobem a normální jehlou jej zničí. Určitě by bylo užitečné, kdyby měli k dispozici seznam těchto nemocných v místě svého působiště. Ušetřilo by jim to práci, okamžitě by měli žilní vstup, což v mnoha případech může znamenat záchranu života,“ navrhuje doc. Stříteský.
Je nutné také vybudovat síť akreditovaných center, která by školila personál v péči o tyto systémy. Takový kurs pro sestry již probíhá například v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. „U nás nezavedeme port pacientovi, který přichází z pracoviště, jehož personál nebyl proškolen. Paraportální aplikace cytostatika způsobí nekrózu okolní tkáně stejně jako paravasální,“ upozorňuje doc. Stříteský.
Ze všech těchto důvodů nedávno při ČLS JEP vznikla Společnost pro porty a permanentní katetry. Uspořádala již první konferenci, další by se měla konat příští rok v únoru. „Cílem této společnosti je poskytnout prostor pro komunikaci všem, kteří se touto problematikou zabývají. Rádi bychom uvedli do praxe doporučené postupy včetně indikačních doporučení, aby na porty dosáhlo více českých pacientů. Stejně tak chceme vytvořit registr zavedených portů, který by mimo jiné umožnil i sledování komplikací. V neposlední řadě by společnost měla být partnerem pro vyjednávání s plátci zdravotní péče,“ shrnuje doc. Stříteský.
Zdroj: