Iniciativa 10 × ‘20: Deset nových antibiotik do roku 2020?

Objev antibiotik ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století představoval přelomový moment v historii lidstva. Přechod z předantibiotické éry do éry antibiotik hodnotili tehdejší lékaři jako „zisk úžasné moci“. Aby neoslabila, přišla americká společnost IDSA s iniciativou vývoje nových přípravků pod názvem 10 × ‘20.

Po sedmi desetiletích uplynulých od Flemmingova objevu čelí lékaři i pacienti multirezistentním patogenům a s nimi spojené rostoucí morbiditě a mortalitě, zároveň prudce rostou i náklady na zdravotní péči. Jako příklad lze použít nejnovější zprávu Světové zdravotnické organizace (WHO) o multirezistentních původcích tuberkulózy, jejichž výskyt se drží na 3,6 % nově diagnostikovaných případů. Náklady na léčbu těchto onemocnění jsou 50krát až 200krát vyšší než u klasických kmenů.

Světová zdravotnická organizace identifikovala antimikrobiální rezistenci jako jednu z hlavních hrozeb pro lidské zdraví. Z analýz provedených odborníky z Infectious Diseases Society of America (IDSA) i rozborů provedených experty European Medicines Agency vyplývá, že v současné době je ve vývoji jen velmi málo léků, které by tento stav změnily. Nepříznivá situace panuje ve vývoji léčiv proti patogenům označovaným souhrnně jako „ESKAPE“ čili Enterococcus faecium, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Acinetobacter baumannii, Pseudomonas aeruginosa a bakterie rodu Enterobacter, jež jsou v současné době původci mnoha infekčních onemocnění, přičemž často vzdorují současným antibiotikům. Nárůst rezistence u mnoha závažných patogenů paradoxně odrazuje výzkumné instituce a výrobce od vývoje a testování nových antibiotik.

„Životnost“ nového antibiotika je omezená a rozsah jeho použití je limitovaný. V prvních fázích uplatnění na trhu je antibiotikum nasazováno přednostně proti patogenům rezistentním na zavedená antibiotika. Jak se antibiotikum s postupem času používá stále více, začnou se objevovat kmeny patogenů, u nichž se k němu vyvinula rezistence. I při úspěšné léčbě užívá pacient antibiotikum krátkodobě. Spotřeba antibiotik je ve srovnání s léky proti chronickým onemocněním nízká a tržby tak malé, že mohou jen těžko zajistit návratnost vysokých investic na výzkum, vývoj a rozsáhlé testování. Omezený počet antibiotik, jež jsou v současnosti vyvíjena, může v nejbližší budoucnosti změnit medicínskou praxi. Rozmach patogenů rezistentních k antibiotikům představuje globální problém.

Americká společnost IDSA vyhlásila iniciativu 10 × ‘20, v níž sdružila jak americké národní lékařské společnosti, tak i mezinárodní lékařské organizace s cílem vyvinout do roku 2020 deset nových, bezpečných a účinných antibiotik. Vedle toho klade iniciativa 10 × ‘20 velký důraz na vývoj diagnostických testů na multirezistentní původce infekcí.

Dokončení na str. A6

K dosažení cílů iniciativy 10 × ‘20 chtějí její organizátoři mobilizovat nejen vědce, lékaře a farmaceuty, ale politiky, investory, ekonomy, odborníky na patentové právo nebo filantropy a jejich nadace. Iniciativa 10 × ‘20 identifikuje mezi globálními aktéry, kteří se mohou a musejí podílet na řešení antibiotické krize, výkonné složky vlád jednotlivých zemí, parlamenty, farmaceutický a diagnostický průmysl, poskytovatele zdravotní péče včetně jejich profesních organizací, právnické subjekty a zdravotní pojišťovny, lékařské fakulty a nezávislé výzkumné instituce, lékařské a zdravotnické nadace a v neposlední řadě i organizace pacientů.

Společným koordinovaným úsilím všech zúčastněných by se měl obnovit výzkumný a vývojový potenciál, který v uplynulých dvou desetiletích výrazně zeslábl s tím, jak mnohé farmaceutické společnosti od vývoje nových antibiotik upustily.

„Evoluce mikrobů k rezistenci je permanentní proces. Trvalá musí být i naše snaha o vývoj nových antibiotik,“ konstatuje se v prohlášení IDSA zveřejněném v lékařském časopisu Clinical Infectious Diseases.

Zajistit bezpečnou ATB léčbu je morální povinností

Evropská unie i Spojené státy se shodly na společném postupu v boji proti rezistentním původcům infekčních onemocnění. V listopadu roku 2009 jednal americký prezident Barack Obama se švédským ministerským předsedou Fredrikem Reinfeldtem, jenž z titulu předsednické země zastupoval Evropskou unii, o problémech provázejících vývoj nových antibiotik. Na programu jednání byl i společný postup proti šíření infekčních chorob a zásadách používání antibiotik v humánní i veterinární medicíně.

„Jako globální společnost máme morální povinnost natrvalo zajistit, aby bohatství antibiotik nebylo nikdy ztraceno a aby žádný novorozenec, dítě nebo dospělý neumíral zbytečně na bakteriální infekci proto, že nemáme k dispozici účinnou a bezpečnou antibiotickou léčbu. Globálního řešení tohoto komplikovaného problému lze dosáhnout jen globálním přístupem,“ konstatuje prohlášení IDSA, která se ve snaze upozornit na naléhavost problémů spojených s nárůstem rezistence obrací na širokou veřejnost. Přirovnává současnou situaci k šedesátým letům 20. století, kdy americký prezident John F. Kennedy vyhlásil program letů na Měsíc a mnozí jeho vizi odmítli jako prázdnou politickou proklamaci, již nelze uskutečnit.

„Historie ukázala, že Kennedyho sen se stal skutečností v roce 1969, tedy za méně než deset let. Podobně se najdou pochybovači, kteří odmítnou naši iniciativu 10 × ‘20 jako příliš radikální, politicky nemožnou, nepřijatelnou pro průmysl, akademické instituce, vlády, mezinárodní lékařskou komunitu a mnoho dalších. Tyto námitky se objeví zcela zákonitě, ale lze je překonat, pokud si uvědomíme rozsah problému a pokud si uvědomíme morální a etický závazek všech zúčastněných. Bez morálního závazku vytvořit a udržet nezbytnou infrastrukturu se arsenál bezpečných a účinných antibiotik zúží s tím, jak se bude zvyšovat odolnost bakterií ke stávajícím antibiotikům.“

Zdroj: Medical Tribune