Inhibitory PDE-5 jako léky budoucnosti?
Erektilní dysfunkce je benigní onemocnění, které však u postiženého muže a jeho partnerky vyvolává velmi silné emoce a může mít maligní důsledky. V mé vlastní praxi se kromě standardních průvodních jevů ED, jako jsou ztráta sebedůvěry, partnerské konflikty, deprese apod., vyskytly i případy suicidálních tendencí. Dopad poruchy erekce na kvalitu života postiženého muže či páru je tedy velmi negativní. Na druhé straně může ED sloužit jako velmi cenný první příznak závažného, ale dosud latentního onemocnění (diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, v krajním případě třeba i nádor prostaty). Podle některých studií funguje ED i jako spolehlivý prediktor ICHS (Pritzker 1999, Montorsi 2002). Neměli bychom tedy bagatelizovat stesky nemocného (pokud se ovšem vůbec odhodlá na toto téma hovořit), ale vždy bychom v takovém případě měli provést jeho pečlivé vyšetření k vyloučení výše uvedených (a dalších) příčin. Chybou by z téhož důvodu bylo rovněž vystavení předpisu na některý z výše uvedených léků bez vyšetření, pouze na základě anamnestických údajů. Domnívám se, že každý, kdo se již delší dobu zabývá andrologií, může uvést varující případy neodhaleného vážného a někdy i maligního onemocnění, ke kterému došlo právě z těchto příčin.Erektilní dysfunkce
Shodnou zkratku jako erektilní dysfunkce (ED) má i jiná porucha – endoteliální dysfunkce. Příbuznost obou těchto stavů však je dána nejen jejich shodnou zkratkou. Endotel se podílí na řadě fyziologických funkcí – regulaci vaskulárního tonu a permeability, udržování rovnováhy mezi koagulací a fibrinolýzou, proliferaci buněk hladké svaloviny. Endoteliální dysfunkce je jednou z hlavních příčin erektilní dysfunkce – a některých dalších onemocnění. Endoteliální dysfunkce spočívá zjednodušeně řečeno v poruše schopnosti buněk výstelky cév (endotelu) tvořit a uvolňovat oxid dusnatý (NO), který spouští kaskádu biochemických reakcí, jejichž výsledkem je relaxace hladké svaloviny cévní stěny. Důležitým meziproduktem v této kaskádě biochemických reakcí je cyklický guanosinmonofosfát (cGMP). Mechanismus účinku výše zmíněných léků vyvinutých k terapii erektilní dysfunkce spočívá v inhibici degradace cGMP působením PDE5. Vzniklý nadbytek cGMP vede ke zvýšení relaxace hladké svaloviny cévní stěny primárně iniciované uvolněním NO, tepna se více dilatuje a přivádí za časovou jednotku větší objem krve. Zvýšený tlak krve v cévním řečišti penisu vyvolá jeho vyšší rigiditu. Jak prosté! Ale na toto elegantní a efektivní řešení čekalo lidstvo velmi dlouho.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 21/2006, strana 10
Zdroj: