Informace MZ k výskytu listerióz v ČR v roce 2006
Ministerstvo zdravotnictví ČR obdrželo výsledky molekulární typizace kmenů L. monocytogenes makrorestrikční analýzou DNA v pulsním poli (PFGE), kterou provedla laboratoř Národního referenčního centra pro listerie Institutu L. Pasteura v Paříži. K typizaci byly zaslány kmeny L. monocytogenes získané od pacientů, kteří v epidemiologické anamnéze uváděli konzumaci zrajícího sýru Baladur, výrobce Prom Prodej, s. r. o., Nepomuk, dále od pacientů, kteří v anamnéze konzumaci sýru Baladur neuváděli. Vyšetřen byl i kmen L. monocytogenes ze sýru Baladur, který byl odebrán v obchodním řetězci Kaufland ve Zlíně. Institut L. Pasteura dospěl k závěru, že všechny kmeny vykazují stejné mikrobiologické charakteristiky a jsou nerozlišitelné podle referenčních metod pro typizaci kmenů L. monocytogenes, což znamená, že vyšetřované kmeny jsou identické.
Vzhledem k dlouhé době inkubace onemocnění a obtížné rekonstrukci epidemiologických dat, kdy může dojít ke kontaminaci sýru během transportu, uskladnění a prodeje v potravinářském obchodě či během skladování u spotřebitele, není možné ani potvrdit, ani vyloučit možnost, že konzumace sýru Baladur se podílela na epidemickém výskytu tohoto onemocnění v roce 2006.
Přestože jak epidemiologická šetření, tak laboratorní vyšetřování dosud probíhají, lze předběžně konstatovat, že na vysokém výskytu listerióz v ČR v roce 2006 se podílela jednak epidemie po konzumaci kontaminovaného zrajícího sýru dostupného v distribuční síti, jednak nahromadění sporadických případů listeriózy u vysoce rizikových pacientů imunosuprimovaných chemoterapií a aktinoterapií, z nichž někteří mohli onemocnět i po nízkých infekčních dávkách z jiných rizikových potravin. Na základě výsledků typizace kmenů L. monocytogenes v Institutu L. Pasteura a v kontextu s výsledky monitoringu SZÚ Praha – Centra potravních řetězců lze uzavřít, že pravděpodobným zdrojem epidemie onemocnění listeriózou v roce 2006 byly zrající sýry Baladur a Romadur od výrobce Prom Prodej, s. r. o., Nepomuk. Kategorický závěr o zjištěném zdroji epidemie však znemožňuje teoretická možnost, že při distribuci sýrů, včetně nakládání s nimi u spotřebitelů, docházelo k závažnému porušování chladicího řetězce a k následnému pomnožení L. monocytogenes na úroveň infekční dávky. Tuto teoretickou možnost se nepodařilo jednoznačně vyloučit. Výroba uvedených sýrů byla od druhé poloviny prosince 2006 zastavena.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2007, strana A4
Zdroj: