Přeskočit na obsah

Infekční onemocnění nervového systému u dětí

Infekční onemocnění nervového systému jsou charakterizována zánětlivým postižením některé jeho části. Jsou vyvolána přímým působením etiologického agens, jeho toxiny, eventuálně imunopatologickými procesy, které vyvolavatel způsobí. Neuroinfekce lze dělit podle typu agens na bakteriální, virové, parazitární, mykotické a prionové, podle postiženého místa na záněty mozku, mozkových obalů, míchy, periferních nervů apod. Nezřídka je postiženo několik oblastí současně. Neuroinfekce mohou probíhat ve formě akutní, respektive perakutní, kdy dojde k prudkému zhoršení zdravotního stavu během 1–2 dní nebo i hodin (většina purulentních meningitid). K rozvoji některých onemocnění dochází během několika dní (virové meningoencefalitidy) nebo onemocnění probíhá jako chronické a k diagnóze se dospěje až po několika týdnech či měsících (tuberkulózní zánět, chronická neuroborrelióza). V dětském věku v našich podmínkách se však poslední skupina vyskytuje mimořádně vzácně. Neuroinfekce lze dělit i podle způsobu vzniku onemocnění. K primárnímu zánětu nervové tkáně dojde tehdy, pronikne-li vyvolavatel přímo do místa působení a vyvolá zde zánět. O sekundární postižení nervového systému jde tehdy, je-li nejprve postiženo místo mimo nervový systém – například zánětlivé onemocnění ucha, vedlejších nosních dutin, ale i vzdálenější oblasti, např. infikované srdeční chlopně. Při infekční endokarditidě levostranných srdečních oddílů může dojít i k metastatickému postižení mozku. Neuroinfekce mohou být difuzní i ložiskové, manifestující se jako absces či cerebritida. I ve spektru neuroinfekcí, stejně jako v celé infektologii, dochází k určitým změnám týkajícím se především původců onemocnění. Řada onemocnění, která byla příčinou i těžkých neuroinfekcí, se dnes již u nás díky očkování nevyskytuje (poliomyelitida) nebo je jejich výskyt minimální (morbilli, rubeola, parotitida). Byla však zjištěna řada nových etiologických agens, která mohou být příčinami neuroinfekcí (lymeská borrelióza, ehrlichióza, infekce novými enteroviry aj.). Díky zdravotní péči a moderním metodám přibývá i nemocných, kteří přežívají dlouhodobě i s těžkými imunodeficity. Infekční komplikace, k nimž u těchto pacientů dochází, jsou často těžko ovlivnitelné. Vyvolávají je i mikroorganismy, které se u imunokompetentního jedince vyskytují velmi vzácně.
Etiologie neuroinfekcí je velmi pestrá. V podstatě lze říci, že většina patogenních agens je za určitých pro ně příznivých podmínek schopna způsobit postižení nervového systému. Některé z nich jsou obligatorně patogenní, jiné vyvolávají onemocnění jen za zvláštních podmínek.
...

Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 0/2004, strana 38

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené