Infekční mononukleóza vyvolaná virem Epsteina−Barrové
Onemocnění infekční mononukleózou nacházíme nejčastěji u pacientů ve věku 10 až 30 let. Projevuje se bolestmi v krku, významnou únavou, petechiemi na patře, zduřením zadních krčních a aurikulárních uzlin, popřípadě zduřením uzlin axilárních a tříselných. Diagnózu významně podporuje nález 20 % atypických lymfocytů nebo 10 % atypických lymfocytů s lymfocytózou nejméně 50 %, a také pozitivní test na heterofilní protilátky. V počáteční fázi infekce však nacházíme poměrně často falešně negativní výsledek tohoto testu. Pacienti s negativními výsledky mohou mít jinou infekci, např. toxoplasmózu, infekci streptokokovou, cytomegalovirovou nebo jiným virem. Základem péče je symptomatická léčba zahrnující přiměřenou hydrataci, analgetika, antipyretika a dostatek odpočinku. Klid na lůžku nenařizujeme, závisí na kondici pacienta. V běžné léčbě infekční mononukleózy nedoporučujeme kortikosteroidy, acyklovir ani antihistaminika, kortikosteroidy však mohou být přínosné u pacientů s dýchacími obtížemi nebo závažným otokem faryngu. Pacienty s infekční mononukleózou vylučujeme nejméně na čtyři týdny po objevení se prvních příznaků z kontaktních sportů. Únava, myalgie a zvýšená potřeba spánku může po ústupu akutní infekce přetrvávat několik měsíců.
Infekční mononukleóza je klinický syndrom vyvolaný virem Epsteina-Barrové (EBV), který se často vyskytuje zejména u dospívajících a u dětí. Typické příznaky infekční mononukleózy zahrnují horečku, faryngitidu, zduření uzlin, malátnost a atypickou lymfocytózu. U pacientů s infekční mononukleózou můžeme nalézt také splenomegalii, hepatomegalii a ikterus, představuje vzácnou komplikaci ruptura sleziny.
...
Komentář
Autor: Prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc.
Práce je určena pro americké rodinné lékaře se zaměřením především na klinickou diagnostiku, diferenciální diagnostiku a terapii tohoto onemocnění způsobeného virem Epsteina a Barrové (EBV). Autor pojednává o četnosti výskytu v ordinacích rodinných lékařů a o věku pacientů. Jde o souhrn amerických literárních zpráv o této nemoci z let 1973–2004 (celkem 41 citací), zvláště ze studií zahrnujících větší počet nemocných. Vlastní zkušenosti autor neuvádí. V souhrnu na začátku práce shrnuje doporučení pro stanovení diagnózy i léčebný postup, jak jej uvádějí autoři citovaní v literatuře. Lékař by měl mít podezření na mononukleózu u nemocného ve stáří 10–30 let, který si stěžuje na bolest v krku, významnou únavnost, má petechie na patře, zduřelé uzliny nejen krční, ale i na dalších místech.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 1/2005, strana 30
Zdroj: