IKEM slaví 20. výročí první katetrizační ablace v ČR

Před 20 lety byla v České republice poprvé odstraněna porucha srdečního rytmu moderní metodou tzv. katetrizační ablace radiofrekvenčním proudem. Výkon provedli lékaři Kliniky kardiologie IKEM spolu s americkou lékařkou Cynthiou Tracyovou. Dnes je tato metoda dostupná všem našim pacientům, a Česká republika se tak řadí mezi nejvyspělejší evropské země jak co do počtu prováděných výkonů – podle tzv. White Book Evropské asociace srdečního rytmu (EHRA) zaujímá počtem výkonů 8. místo v Evropě –, tak i co do jejich spektra.

Poruchy srdečního rytmu představují významný medicínský problém. Jednak svým častým výskytem, ale také svými důsledky. Přesný výskyt všech významných arytmií není znám, ale existují kvalifikované odhady, že např. nejčastější srdeční arytmie, fibrilace síní, postihuje jedno až dvě procenta populace a počet nemocných každým rokem vzrůstá. Přibývají však i komorové arytmie, protože roste počet nemocných se srdečním selháním, kteří jsou těmito arytmiemi ohroženi ve zvýšené míře. „Celkově se dá odhadnout, že arytmiemi, jež jsou závažnější a nemocné skutečně obtěžují, mohou trpět tři až čtyři procenta populace, tedy 300 až 400 000 Čechů,“ upozorňuje prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kliniky kardiologie IKEM. Protože u některých pacientů mohou arytmie probíhat prakticky bezpříznakově a prvním projevem fibrilace síní může být až některá z komplikací, např. iktus, doporučují odborníci u všech osob nad 65 let věku alespoň jednou ročně provedení EKG a kontrolní vyšetření lékařem.

Dominantní postavení IKEM mezi katetrizačními centry

V České republice existuje síť center pro katetrizační ablace, která zahrnuje 16 pracovišť poskytujících tuto péči dospělým pacientům, a dvě centra zaměřená na elektrofyziologickou léčbu dětí. Mezi těmito centry zaujímá IKEM dominantní postavení jak co do počtu, tak ve spektru ablačních výkonů. Druhým nejvýznamnějším centrem je pracoviště v pražské Nemocnici Na Homolce.

První katetrizační ablaci v České republice provedli lékaři IKEM již v roce 1992 za asistence americké lékařky Cynthie Tracyové. Následně se v polovině 90. let staly katetrizační ablace rutinní metodou pro léčbu jednodušších typů arytmií. Jednalo se například o pacienty s tzv. Wolff‑Parkinson‑Whiteovým syndromem, kdy dochází k předčasné aktivaci srdeční komory cestou přídatné dráhy. Tito pacienti jsou často velmi symptomatičtí, a někteří z nich jsou dokonce ohroženi náhlou smrtí. Řešení těchto arytmií je naštěstí poměrně jednoduché, protože stačí přesně zmapovat přídatnou dráhu a přerušit ji fokální ablací. V současnosti se v IKEM provádějí ve většině případů mnohem komplexnější výkony, při nichž je nutné provést celou řadu bodových koagulačních nekróz myokardu, jež se následně hojí jizvou s malým arytmogenním potenciálem, a brání tak patologickému vedení vzruchů. „Nejčastější indikací ke katetrizační ablaci je na našem pracovišti fibrilace síní, která sice běží na podkladě různých funkčních reentry okruhů, ale vzniká z lokálních zdrojů ve svalovině obklopující plicní žíly. Izolací daných okrsků se dá tato arytmie prakticky vyléčit. Od poloviny 90. let se v IKEM provádějí také ablační výkony u pacientů s komorovými arytmiemi a v současnosti patříme díky bohatým zkušenostem zdejších odborníků v této oblasti k předním centrům v Evropě. Není bez zajímavosti, že tuto péči IKEM poskytuje i zahraničním pacientům, např. ze zemí bývalé Jugoslávie, kde se takové výkony neprovádějí,“ říká prof. Kautzner.

Pro ilustraci, v IKEM bylo v loňském roce provedeno přes 850 ablací, z toho dvě třetiny komplexních případů, jakými jsou fibrilace síní nebo síňové tachykardie (cca 450) a komorové tachykardie (cca 150) zejména u pacientů s jiným základním onemocněním srdce, hlavně u nemocných po infarktu myokardu nebo s kardiomyopatiemi. „Před více než deseti lety jsme provedli první ablaci fokálně spouštěné fibrilace komor, která tehdy představovala úplně unikátní výkon. V té době nebo během dvou let poté bylo takto ošetřeno 27 nemocných po celém světě a byla publikována první kolaborativní studie ve světové literatuře. Nejprve se jednalo o zdravého pacienta, jenž trpěl opakovanými epizodami idiopatické fibrilace komor, později jsme takto začali ošetřovat i nemocné po akutním infarktu myokardu, u nichž se vyskytují arytmické bouře spouštěné ektopickou aktivitou z převodního systému a hrozí vysoké riziko úmrtí. I těchto pacientů jsme již ošetřili téměř dvacet a v tomto ohledu jsme jedno z nejaktivnějších center na světě,“ doplňuje prof. Kautzner.

Provádění ablací složitějších arytmií umožnilo i používání nových technologií. Běžně se využívají trojrozměrné mapovací systémy, které využívají importu 3D anatomických obrazů srdečních dutin získaných pomocí CT nebo MR angiografie a splynutí s mapou získanou mapováním v dané dutině. Významným pokrokem v oblasti zobrazovacích metod byla také intrakardiální echokardiografie. Jednou z novinek, která by měla pomoci provádět složité katetrizační ablace s co největší úspěšností a nejmenším rizikem je i tzv. Medical Positioning System (MPS), což je určitá obdoba navigace hrotu katetru pomocí technologie GPS.

Kromě zobrazování je vývoj patrný i v oblasti technologie ablačních katetrů. Objevují se např. katetry s chlazeným hrotem, které dovolují provedení účinnějších lézí, nebo katetry se speciálním senzorem, jenž měří sílu kontaktu hrotu katetru s tkání, a umožňuje tak bezpečné mapování a účinnější odstranění arytmie. Sluší se připomenout, že IKEM je jedním z těch pracovišť, která se podílejí na testování a vývoji řady nových technologií nebo postupů.

Katetrizační ablace dobrou „investicí“

Se zvyšujícím se počtem pacientů a rostoucí komplexností celé problematiky (dlouhé přípravy, náročné výkony) a také s využitím nejmodernějších technologií vzrůstá i finanční náročnost poskytované katetrizační péče. Při diskusích o efektivní alokaci finančních prostředků je dobré nezapomínat, že katetrizační ablace představuje na rozdíl od mnoha jiných léčebnou metodu často vedoucí k úplnému vyléčení pacienta, v některých případech dokonce dokáže i zachraňovat život. Pacienti, kteří jsou vesměs v produktivním věku, pak mohou plnohodnotně pracovat, sportovat či provádět jiné aktivity a jejich kvalita života je nesrovnatelná s nemocnými, kteří např. dlouhodobě musejí užívat antiarytmickou farmakoterapii.

„V České republice je málo doceňováno, jak vysokou úroveň kardiologie, a zejména intervenční kardiologie a elektrofyziologie systém pacientům poskytuje. V IKEM se například provádí takový počet a spektrum katetrizačních ablací, jichž v mnoha jiných evropských centrech zdaleka nedosahují. Podobně to platí pro počty implantací kardioverterů‑defibrilátorů. Navíc, u nás poskytujeme takovou péči navzdory tomu, že do systému dáváme mnohem méně finančních prostředků než v ostatních vyspělých zemích,“ připomíná prof. Kautzner. Za vysokou úrovní péče v kardiologii však stojí i dlouhodobá edukace mladých lékařů a osvěta široké odborné i laické veřejnosti, potřebná k tomu, aby se v první řadě identifikoval nemocný, jenž tuto péči potřebuje. V mnoha zemích se provádí menší počet a spektrum výkonů, protože pacienti nejsou včas a správně diagnostikováni.

Zdroj: Medical Tribune