I malá poranění nohy vedou k tromboembolismu
Flebotrombóza postihne každoročně až tři jedince z tisíce. Známé rizikové faktory zahrnují chirurgický zákrok, imobilitu a protrombotické genové odchylky. O rozsáhlých zraněních je známo, že vedou ke zvýšení rizika vzniku trombózy, avšak souvislost s malými poraněními dosud nebyla dostatečně studována.
Investigátoři hospitalizovali na šesti antikoagulačních klinikách v Nizozemsku v období od března 1999 do srpna 2004 pacienty s první epizodou tromboembolické (TE) příhody, včetně hluboké žilní trombózy dolní končetiny a plicní embolizace. V rámci studie bylo sledováno 2 471 pacientů a 3 534 kontrolních osob ve věku od 18 do 70 let.
Z výsledků vyplývá, že riziko TE vzrostlo trojnásobně, zároveň se zjistilo, že nejrizikovější jsou první čtyři týdny po zranění. Výzkumníci doplnili, že z celkového počtu sledovaných osob utrpělo drobná zranění v předchozích třech měsících 289 pacientů (11,7 %) a 154 osob v kontrolní skupině (4,4 %). Po adjustaci s ohledem na věk a pohlaví odborníci zjistili rozdíl mezi skupinami, který vedl ke zpřesnění odds ratio na hodnotu 3,1, jež se vztahovala na drobná zranění nohy u pacientů s venózní tromboembolizací v posledních třech měsícíc h. Drobná poranění ostatních částí těla nevykázala s tromboembolismem žádnou asociaci.
Dále se také zjistilo, že u nositelů nejvýznamnější mutace v genu pro faktor V (tzv. Leidenská mutace) se v případě malého poranění nohy vyskytlo 50násobně větší riziko tromboembolismu ve srovnání s pacienty, kteří nebyli nositeli této mutace (OR: 49,7; 95% CI: 6,8 až 362,7).
Souvislost mezi vznikem trombóz a drobnými zraněními na jiných částech těla než na dolních končetinách se nepotvrdila, a proto investigátoři mohli vyloučit systémovou protrombotickou reakci ze spektra možných příčin zvýšeného rizika. Autoři předpokládají, že ve venózní stázu může vyústit edematózní žilní obstrukce. Podle nich malá poranění patrně poškozují stěnu cévy, a tím zvyšují riziko vzniku trombóz.
Závěry studie by neměly uniknout pozornosti lékařů primární péče. „Mnoho lidí s drobným zraněním nohy kontaktuje nejdříve svého praktického lékaře,“ poznamenali autoři. „Z toho vyplývá důležitá role praktického lékaře v identifikaci osob se zvýšeným rizikem vzniku žilní trombózy a v následném provedení profylaktických opatření.“
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2008, strana A12
Zdroj: