Hypertenze u metabolického syndromu
Použijeme-li některou z dále uvedených nových definic onemocnění, má metabolický syndrom kolem 30 % dospělé populace v Severní Americe i v Evropě. Hypertenze typicky o několik let předchází vznik diabetu 2. typu. Nejde ale o vztah příčina – následek, ale o vztahy navozené spíše prostředím než geneticky. Hypertenze byla součástí prakticky všech definic metabolického syndromu od nejstarší definice Reavenovy (1988) až po definici IDF a EASD (2005).Kritéria metabolického syndromu
Základní podmínkou je přítomnost abdominální obezity. Obvod pasu musí být nad uvedenou hranicí. Tato hranice je přitom odlišná pro některá etnika (tab. 1). Zajímavé je sledování složek metabolického syndromu u hypertoniků např. podle finské studie OPERA. Výrazně vyšší než u kontrolní skupiny (cca třikrát až pětkrát) je výskyt obezity, většího obvodu pasu a diabetu. Asi dvakrát vyšší je výskyt porušené glukózové tolerance a vyšší inzulinémie. Méně častý je mírně nižší HDL cholesterol. Hladiny celkového cholesterolu jsou u hypertoniků a kontrol srovnatelné. Tyto výsledky ukazují, že zvýšená koncentrace celkového cholesterolu do metabolického syndromu nepatří.Příčiny hypertenze
Hypertenze je v nejvyšších věkových skupinách přítomna u více než 60 % populace. Nemusí vždy jít o esenciální hypertenzi. Může se jednat jen o pružníkovou hypertenzi při ateroskleróze z jiných příčin, než je metabolický syndrom. Také část tzv. esenciálních hypertoniků nemá prokazatelnou inzulinorezistenci. Cílové hodnoty léčby hypertenze se u ohrožených posouvají až k 130/80 mm Hg a tak dále může narůstat počet hypertoniků. Genetickou možností rozvoje metabolického syndromu X je ohroženo pravděpodobně zhruba kolem 50 % osob z celé populace. U další části populace pak převládají vlivy prostředí. Tyto faktory, jako je např. absence pohybu, nadměrná výživa či kouření, stále přibývají. Například sama obezita, složení stravy, kouření, psychosociální podmínky, stres a další příčiny mohou výskyt syndromu X významně modifikovat. Tak např. vysokoškolačka z města, která při prvním náznaku tendence k obezitě začne cvičit a dodržovat dietu, může mít zcela jiný výskyt složek syndromu X než venkovský muž nezabývající se svým zevnějškem. Genetická výbava může být u obou jedinců prakticky stejná. Z epidemiologických studií vyplývá, že výskyt diabetu i hypertenze je v určité populaci tím vyšší, čím méně se jedinci dané populace pohybují.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 28/2006, strana 14
Zdroj: