Hybridní sál: těžko na staveništi, lehko na pracovišti

Bylo těžké se s kolegy kardiology domluvit na společném postupu?

Nebylo. Stejně jako my v tom viděli příležitost posunout naše společné možnosti o kus dále.

Je na hybridním sále nějaké zařízení, které bychom jinde nenašli?

V podstatě ne. Základní posun je ale v integraci. Především jde o zapojení kvalitního RTG přístroje s příslušným kardiologickým softwarem do prostředí plně vybaveného kardiochirurgického operačního sálu.

Pro jaké výkony je možné tento sál s výhodou využívat?

Příkladem mohou být implantace aortálních chlopní, a to buď perkutánně přes tříslo nebo transapikálně, z malého řezu na hrudníku. Transapikální náhrada aortální chlopně byla také prvním výkonem, který jsme na novém sále udělali. Tento zákrok je sice možné provést na běžném operačním sále a přivézt tam RTG, případně si lze představit, že chirurg bude v tomto případě pracovat na radiologickém sále. Na hybridním sále je však bezpečí pro pacienta vyšší, stejně jako jsou na něm lepší pracovní podmínky lékařů. Určitě sem také patří výkony na aortě. Pokud přijde pacient s disekcí aorty, horní část můžeme ošetřit my a zbytek vyřeší kardiologové například stentem. Další možností jsou pak kombinované intervence na aortě a periferním řečišti. Sál ale není vyčleněn jen pro toto relativně úzké spektrum výkonů. Je možné jej používat pro běžnou chirurgickou operativu včetně transplantací. Stejně tak může fungovat jako samostatné kardiologické pracoviště.

O jak velkou investici šlo?

Zhruba 80 milionů korun, z toho 20 milionů si vyžádaly stavební úpravy a 60 milionů bylo zapotřebí na vybavení, které je kompletně nové. Polovina těchto prostředků pochází ze státního rozpočtu a polovina z našich zdrojů. Nejvyšší položku představoval nový RTG přístroj.

Inspirovali jste se někde v zahraničí?

Když jsme s touto myšlenkou začali pracovat, jeli jsme se podívat na kliniku v Lipsku, která má velké renomé a na hybridním sále tam pracují již několik let. Shodou okolností zde právě v době naší návštěvy probíhala transapikální náhrada aortální chlopně. Musím ale říci, že dnes se mi náš nový sál líbí daleko víc než ten lipský.

O hybridním sále uvažují i v jiných českých nemocnicích, počítá se s ním například v novém monobloku FN královské Vinohrady. Co byste kolegům, kteří jsou teprve na začátku, poradil?

Nejspíš ať se k nám přijedou podívat a na místě vše prodiskutovat. Při tomto projektu na ně číhá celá řada nástrah, jež lze předem jen obtížně odhadnout. Původně jsme si mysleli, že veškeré práce zvládneme za tři měsíce, a pak trvaly déle než půl roku. Některá úskalí odhalí až ostrý provoz. Na první pohled je myšlenka sladění dvou přístupů v jednom místě jednoduchá, v realitě to však tak snadné není - jde také o zdánlivě triviální věci, například jak veškeré vybavení kolem operačního stolu seskupit, abychom vůbec mohli pracovat.

Pro kolik takových sálů je podle vás v České republice místo?

Asi nemá smysl je budovat v každém kardiocentru, ale dva až tři v Čechách a jeden či dva na Moravě by své využití našly.

Zdroj: Medical Tribune