Hradec Králové má nový pavilon urgentní medicíny
V přízemí urgentní příjem, v prvním patře lůžka Kliniky anesteziologie a resuscitace, v druhém podlaží JIP Chirurgické kliniky, na střeše přistávací plocha pro leteckou záchrannou službu. To je základní rozvržení nového pavilonu urgentní medicíny. První pacienti sem vstoupí 4. února, kdy začne ostrý provoz příjmového oddělení.
Hradec Králové má nový pavilon urgentní medicíny
Nový urgentní příjem Fakultní nemocnice Hradec Králové se skládá ze dvou hlavních částí - do první, nízkoprahové, budou přicházet nemocní v lehčím zdravotním stavu. Jsou zde čtyři vyšetřovny, sádrovna a sálek pro drobné chirurgické zákroky. V českém prostředí ne úplně obvyklý je sál s observačními lůžky. „Ta budou představovat jakýsi mezistupeň mezi domácím ošetřováním a hospitalizací. Každý lékař s klinickou zkušeností ví, že existuje skupina pacientů, které nemůže poslat s klidným svědomím domů, kteří ale nejsou v danou chvíli ještě k hospitalizaci jednoznačně indikováni,“ říká ředitel nemocnice doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Takových lůžek je zde dvanáct, některá umožňují i izolaci pacienta. Mohou je využít například nemocní po epileptickém záchvatu nebo s lehčí intoxikací.
Crash room vedle operačního sálu
Optimalizaci přechodu mezi přednemocniční neodkladnou péčí a hospitalizací pak umožní druhá část urgentního příjmu. Sem se budou pacienti dostávat téměř výhradně prostřednictvím záchranné služby. Je zde kryté stání pro sanitní vozy, na které je možno v případě potřeby přímo napojit v tuzemských poměrech unikátní dekontaminační box. Srdcem tohoto pracoviště je tzv. crash room - prostorná místnost s pěti lůžky (z toho tři jsou plně vybavena pro resuscitační péči), připravená na akutní zásah, která přímo sousedí s operačním sálem. Rychlou diagnostiku podpoří například to, že RTG přístroj se pohybuje po kolejnicích zabudovaných ve stropě. Projektanti technologického vybavení nezapomněli ani na kamerový systém nebo dálkové ovládání dveří.
Konkrétní skupinou pacientů, kteří budou mít z nového uspořádání zřetelný prospěch, jsou například nemocní s iktem. „Neurologická klinika je stále detašována v jiném areálu a pacienti po cévní mozkové příhodě jsou na CT přiváženi sem. Nyní se dostanou na urgentní příjem, rychle proběhne základní vyšetření určující mimo jiné to, zda jsou vhodnými adepty na trombolýzu, a jejich primárním lůžkem bude ARO nebo některá z jednotek intenzivní péče do doby, než bude rozhodnuto o hospitalizaci na neurologii, případně interně,“ popisuje doc. Heger.
Další na řadě je psychiatrická klinika
Nový pavilon si vyžádal investici ve výši 253 milionů korun. Přibližně dvě třetiny této částky šly ze státního rozpočtu, nemocnice vyčlenila 84 milionů a další čtyři miliony pocházejí z prostředků kraje. Konečná podoba budovy je výsledkem obsáhlých diskusí. „Je to místo, kde se setkává řada odborností, proto bylo obtížné dosáhnout konsensu, ale podařilo se nám to,“ uvádí doc. Heger.
Dalším velkým krokem v rozvoji nemocnice bude nová budova psychiatrické kliniky, od konce druhé světové války pravděpodobně první novostavba, která je přímo určena pro léčbu duševních onemocnění. „Snažíme se nemocnici budovat postupně a v ucelených krocích. Není nic horšího, než když uprostřed areálu několik let zeje díra a není jasné, jak stavbu dále financovat,“ říká doc. Heger.
Zdroj: