Horizont 2020: Více peněz pro českou vědu?

Letošním rokem končí financování výzkumu ze 7. rámcového programu EU (7th Framework Programme), z něhož šlo na podporu biomedicínského výzkumu celkem 6,5 miliardy eur. Potěšitelné je, že tato aktivita bude od roku 2014 pokračovat pod názvem Horizon 2020, v němž je plánováno rozdělit do priority Zdraví celkem téměř 8 miliard eur. Mělo by být snahou všech, aby se do České republiky dostalo na vědecko‑výzkumné projekty v rámci mezinárodní spolupráce co nejvíce finančních zdrojů.

V projektech 7. rámcového programu EU (2007 až 2013), tedy nejvýznamnějšího finančního nástroje Evropské komise pro podporu vědy a výzkumu, bylo zdraví hlavní prioritou specifického programu „Spolupráce“. Priorita „Health“ zahrnovala složky: biomedicínský výzkum pro lidské zdraví, translační výzkum a výzkum zdravotních systémů. Speciálním doprovodným projektem, který byl v 7. rámcovém programu (7. RP) realizován jako spojení veřejných a soukromých zdrojů, je aktivita Innovative Medicines Initiative (IMI), která je typickým příkladem sdružování zdrojů veřejného a soukromého sektoru (Public‑Private Partnerships, PPP) pro financování prakticky orientovaného výzkumu nových léků, zdravotnických technologií a postupů. V konsorciích IMI uspěly dva české projekty (BTCure – Revmatologický ústav, Praha; ABIRISK – 1. LF UK), i když zájem o spolupráci byl vyšší.

Ze 7. RP však získalo příspěvek celkem 68 národních týmů na podporu celkem 64 projektů v celkové výši 15 milionů eur, přičemž investováno bylo do těchto projektů celkem 20 milionů eur. Nejvyšší příspěvek (přes 665 500 eur) na konkrétní projekt získala společnost EXBIO, Praha (výrobce monoklonálních protilátek a imunologických reagencií a zástupce zahraničních firem obchodující s produkty pro imunologii a molekulární biologii) na projekt zabývající se výzkumem aktivace T‑lymfocytů (SYBILLA). Nejúspěšnějším příjemcem v České republice se v 7. RP stala Karlova univerzita se všemi pěti lékařskými fakultami. Získala přes 4 125 000 €. Projekty, na něž bylo ze 7. RP přispíváno, byly koncipovány tak, aby podporovaly mezinárodní spolupráci více týmů.

S výhledem do roku 2020

Podpora výzkumu z programu Horizon 2020 (v překladu do češtiny Horizont 2020) pod názvem Zdraví, demografické změny a wellbeing bude pokračováním, rozpracováním a prohloubením idejí, které byly zahájeny 7. RP. Bude mít tři oblasti: prevence onemocnění, inovativní terapie (do této oblasti patří i IMI) a výzkum zdravotních a sociálních systémů. Podle zástupkyně České republiky v expertní skupině členských států EU pro Horizon 2020 doc. RNDr. Judity Kinkorové, CSc., bude nutné více aktivizovat české vědecké prostředí, aby do podpory české vědy přišlo více finančních zdrojů, než tomu bylo v období 7. RP.

Priorita „Health“ 7. rámcového programu EU – struktura

- 1. pilíř: Biotechnologie, generické nástroje a technologie pro lidské zdraví: 144 projektů, dotace 822 mil. €

- 2. pilíř: Translační výzkum pro lidské zdraví (nejčastější onemocnění v Evropě a výzkum mozku ve vztahu ke stárnoucí populaci): 478 projektů, dotace 2 490 mil. €

- 3. pilíř: Optimalizace poskytování zdravotní péče evropským občanům: 119 projektů, dotace 316 mil. €

- další akce napříč prioritou „Health“: 124 projektů, dotace 359 mil. €

Vstupem do nového programu Horizon 2020 se otevírají nové možnosti zapojení do projektů široké mezinárodní spolupráce i významnějšímu vstupu České republiky do evropského výzkumného prostoru. Horizon 2020 je oproti předcházejícímu programu poněkud jinak strukturován. Bude kladen důraz na tři tzv. priority: excelentní věda, konkurenceschopný průmysl a sociální výzvy. V rámci sociálních výzev oblast biomedicínského výzkumu pokrývá Zdraví, demografické změny a wellbeing. Program obsahuje sedm oblastí, v nich 32 témat zaměřených na personalizaci zdraví a péči o pacienta a 10 témat na tzv. koordinační aktivity. Na první dva roky, 2014–2015, je plánován rozpočet 1,06 miliardy eur. Výběr a formulace jednotlivých témat vychází z aktuální situace a vývoje evropské populace s výhledem do roku 2020, jejímiž hlavními aspekty jsou stárnutí populace, rostoucí význam infekčních i neinfekčních onemocnění a také důsledky ekonomické krize. Výše uvedené skutečnosti významně ohrožují udržitelnost evropských systémů zdravotní (a sociální) péče, jejíž náklady v Evropě činí 10 % HDP.

Témata pro předkládání projektů jsou velmi široce definována a umožňují aktivní účast mnoha mezinárodních týmů z různých oblastí od medicíny a biomedicíny přes bioinformatiku, informační a komunikační technologie. Novým rysem Horizontu 2020 je větší důraz na dovedení základního a aplikovaného výzkumu k produktu na trhu, na inovace a zapojení malých a středních podniků.

Zároveň je daleko větší důraz kladen na spolupráci nejrůznějších subjektů v oblasti biomedicínského výzkumu a zdravotní a sociální péče. Tím jsou myšleny veškeré asociace (např. pacientské, pro personalizovanou medicínu), federace, společenství, ale i další formy mezinárodní spolupráce, např. IMI, EDCTP (European Developing Countries Clinical Trials Partnership), nástoje společného programování pro neurodegenerativní choroby (JPND, http://www.neurodegenerationresearch. eu/), Více let lepší život (More Years better Life, http://www.jp‑demographic. eu/), antimikrobiální rezistence (JPIAMR, http://www.jpiamr.eu/) a Zdravá strava a zdravý život (JPI HDHL, http://www.healthydietforhealthylife. eu/). To vše přispěje k podpoře biomedicínského výzkumu, zlepšení zdravotní a sociální péče v nadcházejícím období v Evropě.

Co by bylo třeba – podpořit zapojení českých týmů a pracovišť do Horizontu 2020 a koordinovat národní aktivity, programy a projekty s evropskými daleko významněji než dosud, čímž by se významně zjednodušila spolupráce s evropskými partnery a výrazně posílilo postavení ČR v evropském výzkumném prostoru.

Zdroj: Medical Tribune